Berlín: zastropovat a vyvlastnit
Teorie zastropování nájemného v Berlíně spočívala nejen ve zmrazení nájemného na pět let, ale také ve stanovení jeho horní hranice, přičemž plánováno bylo i silné omezení možností zvyšování nájemného v souvislosti s modernizací. Efekt byl opačný. A investoři byli tak zděšeni, že téměř zastavili veškerou další výstavbu a investice do modernizace.
V březnu letošního roku Spolkový ústavní soud rozhodl, že Berlín nesmí přijmout zákon o stropech nájemného. Důvod? Takový zákon by byl možný pouze na spolkové úrovni. Otázku, zda horní hranice nájemného neporušuje také základní právo na vlastnictví, soud ponechal otevřenou.
Jak je možné, že v dříve tak svobodomyslném Berlíně se rodí socialistické myšlenky? K tomu potřebujeme krátký výlet do historie. Po stavbě zdi v roce 1961 se Západní Berlín stal uzavřenou nepřátelskou enklávou v NDR. Aby spolková vláda zatraktivnila žití svým občanům na tomto „ostrově“, udělila Západnímu Berlínu několik zásadních privilegií. Letenky a základní potraviny dotoval stát, nájmy byly nízké, bary a restaurace nemusely dodržovat zákonnou zavírací dobu – tak se zrodil legendární berlínský 24/7. A hlavně, mladí muži, kteří do Západního Berlína odešli studovat nebo se sem hned po studiu přestěhovali, nemuseli jít na vojnu. Toto byl základní kámen éry, kdy z generace ’68 začala vznikat komunita rebelů, kteří byli alternativní k německé konzervativní poválečné společnosti. Je tedy jasné, koho Západní Berlín po dobu téměř 30 let přitahoval. Ne hospodářské bosse a továrníky, ale volnomyšlenkáře, alternativce, příslušníky sexuálních menšin a uměleckou scénu v čele s Davidem Bowiem. Berlín vždy byl pevností sociálních demokratů.
Evropské hlavní město nájemníků
A jak s tím vším souvisí vyvlastnění? Historický vývoj v Německu měl vliv na to, že dnes 54 procent Němců žije v nájemním bydlení – více než v kterékoli jiné evropské zemi. V tom hraje důležitou roli i bytová politika, která v této zemi vytváří pobídky k pronájmu. V Berlíně je situace ještě výraznější, a to nejen proto, že alternativní scéna neměla za životní cíl vlastnit byt či nemovitost. Ale Berlín je i hlavním městem single domácností – více než polovina Berlíňanů (53 procent) žije sama. Berlín je velmi přitažlivý pro mladé lidi, ti nejsou připraveni vstoupit do manželství, ba v poslední době ani do vztahu. Tato generace celkově upřednostňuje nájemní bydlení. S 81 procenty lidí v nájemním bydlení je dnes Berlín evropské hlavní město nájemníků.
Neúspěch zastropování nájemného přinesl novou dynamiku, ještě větší důraz se začal klást na vyvlastňování. Bytová situace v Berlíně je skutečně velmi těžká, nedostatek bytů a růst nájemného jsou extrémní. A tak téma vyvlastnění rezonuje. Hovoří se o odkupu až 240 000 bytů, především od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, kterým Berlín tyto byty prodal v roce 2004. Informace o kupních cenách se různí, aktuálně se pohybují od 22 do 34 miliard eur, ale už je slyšet i cena 40 miliard. Konečnou částku zřejmě neznají ani kupující, ani prodávající. Jak se bude situace vyvíjet? Je skutečně výhodné vydat tyto vysoké částky s výsledkem, že nepřinesou v metropoli stavbu jediného nového bytu? Hodně záleží na tom, jak bude vypadat nová vláda v Berlíně. Budoucí starostka města Franziska Giffeyová (SPD) od počátku tvrdila, že není zastáncem vyvlastnění. Otázkou je, zda jejím koaličním partnerem vedle Zelených bude FDP, nebo opět Linke.
Stavba nových městských bytů je nevyhnutelná, to může být šance i pro české firmy. Doporučuji však, aby nevstupovaly na berlínský nemovitostní trh samy, pokud ho velmi dobře neznají. Na Čechy v Berlíně nikdo nečeká. O investice do země našich západních sousedů je extrémní zájem. Německo ještě stále nabízí stabilitu, důvěryhodnost a hlavně zde funguje právní systém. Dnešní Berlín už není to město, které mne přivítalo před 35 lety. Ale stále přitahuje a i v horizontu dalších let bude magnetem pro lidi z celého světa. Poptávka po bytech v dohledné době v Berlíně neklesne.