Ušní šelest může být peklo
Mohli bychom říct, že je jako klíště, ale toho se můžete zbavit. Tinnitu se ve většině případů zbavit nelze, je vytrvalý, vrací se. Slyší ho jen jeho majitel, většinou nejde nijak změřit či nahrát. Není to ale vymoženost posledních dekád. Trpěli jím například Beethoven, Michelangelo nebo van Gogh. „Předně je nutné podotknout, že přesný mechanismus vzniku tinnitu zatím nebyl zcela objasněn,“říká Jan Rottenberg, lékař Kliniky otorinolaryngologie (ušní nosní, krční) a chirurgie hlavy a krku Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. jako vysoký tón – pískání, a to v jednom z uší nebo v obou, což je závislé na tom, nakolik a kde je sluch poškozen.
„Pacienti s Ménierovou chorobou pozorují spíše hučivý nebo šumivý tinnitus, protože tam typicky dochází k většímu poškození sluchu v hlubokých tónech,“popisuje Jan Rottenberg. „U komplexnějších vnímaných zvuků s určitým kognitivním významem, zejména pokud by pacient slyšel hlasy, by se měl lékař zamyslet nad tím, zda nejde spíše o sluchové halucinace.“
Pro tinnitus jsou charakteristické faktory, které jej zhoršují, i faktory, které jej zklidňují. Typickým faktorem, který tinnitus zhorší, je stres při nějaké náročné životní situaci nebo hlasitý zvuk.
Trpí jí asi 10 % populace. Může být částečná nebo úplná. Pravděpodobnost, že k ní dojde, roste s věkem. (Mezi 20 a 35 jsou postižena asi 3 % lidí, mezi 44a55jetouž11% a od 65 do 85 má problém 43 %.)
Trpí jím asi 11 procent populace. Víc než polovina z toho jsou děti do pěti let. U 5 % z nich se rozvine chronický zánět, trvající déle než šest týdnů.
U akutních stavů se tinnitus obvykle podle brněnského lékaře dobře zklidní, pokud si pacient odpočine v klidu a tichu.
„U pacientů s chronickým tinnitem tomu však bývá mnohdy paradoxně naopak – nejhorší jsou pro ně okamžiky ticha před usnutím, neboť nevnímají nic jiného než tinnitus a ten jim v usnutí brání,“vypráví odborník. „Pokud tinnitus pacientovi zasahuje do jeho běžných životních aktivit, pak přestává být pouhým symptomem, ale je sám o sobě nemocí, kterou je třeba léčit.“
Introverti pozor!
Dnešní spektrum nemocí, které k tinnitu často vede, je podle doktora Rottenberga jiné než kdysi a poplatné době, v níž žijeme.
Trpí jím 10 až 15 procent lidí. Výskyt roste s věkem. Někdy v životě je zažije
až třetina populace.
„Nicméně dnes stejně jako kdysi platí, že se jedná o symptom spojený s poškozením sluchu,“říká lékař. „Infekční onemocnění jako syfilis ve třetím stadiu nebo chronickou otravu olovem dnes již v podstatě nevidíme. Zato se častěji setkáváme s onemocněními, které souvisejí s naším způsobem života.“
Běžnou nemocí spojenou s tinnitem i podle něj stále zůstává zmíněná Ménierova choroba. „Tinnitem trpívají i lidé, kteří nemají uspokojivé cévní zásobení mozku kvůli cévnímu poškození způsobené aterosklerózou, což vede také k poruše cévního zásobení vnitřního ucha,“vyjmenovává špičkový brněnský otorinolaryngolog.
Šelestem se projevuje množství obtíží.
„Tinnitus souvisí i s postižením sluchu v souvislosti s věkem nebo může být sluch poškozen řadou vnějších faktorů, z nichž nejvýznamnější je hluk,“říká Jan Rottenberg, Komplikací tinnitu podle něj ale mohou být i další faktory, které nesouvisejí přímo s poškozením sluchu. Hůře ho prožívají introvertní a emocionálně labilní lidé. Samotný stres může být rovněž spouštěčem.
Kdo nepoznal, nepochopí. Ušní šelest – tinnitus – je otravný zvukový vjem, který zpravidla neslyší nikdo jiný než postižený a mnohé dohání doslova k šílenství.
U komplexnějších vnímaných zvuků, zejména pokud by pacient slyšel hlasy,
by se měl lékař zamyslet nad tím, zda
nejde o halucinace
Ztráta sluchu
Jak se šelest léčí?
Tinnitus se dělí na subjektivní a objektivní. U toho druhého lékař skutečně detekuje nějaký zvuk z pacientova ucha a je poměrně vzácný. Převažují případy tinnitu subjektivního, se kterým se aspoň jednou v životě setká 50 procent populace. Jen u zlomku z tohoto počtu však tinnitus představuje závažný problém, který je třeba léčit. Permanentně trpí tinnitem jen asi pět až deset procent lidí.
„Pokud k nám tedy pacient přichází s chronickým tinnitem, který je sám o sobě onemocněním, máme k dispozici poměrně málo prostředků, navíc nikoli stoprocentně spolehlivých,“popisuje Jan Rottenberg neveselou prognózu. „Medikamentózní léčba tinnitu, jako je podávání extraktu ginkgo biloba nebo betahistinu, byla populární v devadesátých letech minulého století. Její účinek je však na úrovni placeba.“
V případě ušních šelestů se to ale automaticky nerovná beznaději. „Pacienti s tinnitem jsou k placebu vnímaví, a proto podávání těchto přípravků není vyloženou chybou,“říká lékař. „Jestliže však tato léčba není účinná, není vhodné ji zbytečně prodlužovat nebo opakovat, neboť je založena čistě na víře pacienta v její úspěch.“
Existují i další léčebné metody. „Asi nejvíce akceptované způsoby léčby jsou metody psychofyziologické – tedy kognitivní behaviorální léčba (CBT) a léčba biofeedbackem (‚tinnitus retraining therapy‘, TRT),“říká lékař. „Jelikož ani jedna z těchto metod není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, není rovněž příliš v ČR rozšířena a systemizována, důvody jsou čistě ekonomické.“
CBT je podle Jana Rottenberga založena na detekci spouštěčů tinnitu a detekci situací, které tinnitus zmírňují, na úpravě životního stylu a na technikách, které odvádějí pozornost od tinnitu, relaxaci a autogenním tréninku. Léčbu lze poptávat u psychologů, kteří jsou na CBT školeni.
Pro pacienty trpící šelesty existují také různé pomůcky. Dají se používat například speciální sluchadla nebo dokonce reproduktory zabudované do polštáře.
Pokud je život pacienta tinnitem vážně narušen, je možné na přechodnou dobu podávat i sedativa či hypnotika. Lékař však musí být opatrný. Jejich nadměrná konzumace vede k závislosti.
Zánět středního ucha
Šelesty (tinnitus)
Autor je spolupracovník redakce