Když bydlíte na správné straně ulice
Vedení hraničních linií, ať už mezi státy, regiony, nebo obcemi, vyvolává občas kuriózní situace. Jednu takovou už řeší několik dní obyvatelé ulice Ketzergasse ve vídeňské městské části Liesing na jihozápadním cípu metropole. Ulice s řadou rodinných domků je dlouhá asi 5,3 kilometru, přičemž na délce necelých čtyř kilometrů jí prochází hranice mezi spolkovými zeměmi Vídeň a Dolní Rakousko.
Dosud to nebyl problém. Kdo tam bydlí, je zvyklý posílat děti podle spádovosti do různých škol, stejně tak že na jedné straně ulice vybírají popelnice vídeňští a na druhé dolnorakouští popeláři. Teď ale někteří obyvatelé začali řešit, zda bydlí na „správné“straně ulice.
Důvodem je, že rakouská vláda nedávno schválila ekologickou daňovou reformu. Počítá se zavedením uhlíkové daně, což povede ke zdražení pohonných hmot. Občané za to ale mají dostávat finanční náhradu. Její výše bude záviset na hustotě hromadné
ORBIS UNUS
dopravy v místě bydliště: Čím je pro ně dostupnější, tím dostanou vyplaceno méně.
Takže obyvatelé Vídně, kde je systém veřejné hromadné dopravy velmi rozvinutý a dobře fungující, doslova „doplatí“na to, že v metropoli se lze téměř kamkoli dopravit metrem, busem nebo tramvají. Budou proto dostávat pouze sto eur na osobu.
Naopak v Dolním Rakousku už to bude 133 eur. Vyšší sazba se bude vztahovat na dolnorakouskou část ulice Ketzergasse. Její obyvatelé budou mít přísně vzato dvojí výhodu: Nejenom víc peněz v rámci klimatické kompenzace, ale ještě na dosah vídeňskou dopravu.
Nepřekvapí, že starosta metropole Michael Ludwig je na barikádách. Považuje rozhodnutí vlády za „vysoce nespravedlivé“. Ne že by sousedům nepřál nějaké to euro navíc, ale Vídeň bude podle všeho jedinou obcí v celém Rakousku, kde bude vypláceno pouze sto eur na ruku.
Sociální demokrat Ludwig sice ještě nešel tak daleko, aby to označil za další útok celostátní vlády vedené konzervativními lidovci na „rudou Vídeň“. Ale co není, může ještě být.