Monoklonální látky na omikron nestačí

Až v Česku převládne místo delty varianta koronaviru omikron, což odborníci předpokládají nejpozději v druhé polovině ledna, přestanou lékaři pacientům podávat monoklonální protilátky. Nyní je aplikují asi 4000 lidem týdně, uvedl předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. Otázkou účinnosti léčebných postupů na omikron se nyní dle něj odborná společnost intenzivně zabývá. Hlavním léčebným nástrojem ale dle něj letos budou hlavně antivirové léky.

Dosud u nás používané protilátky, jež u varianty delta asi ze 70 procent brání vážnému průběhu nemoci covid-19, dle nových studií v případě omikronu nefungují.

V prvním čtvrtletí letošního roku by podle něj měla dorazit dodávka protilátkového léku Evusheld, určený bude pro lidi s těžkou poruchou imunity nebo po transplantaci. Měl by je při preventivním podání chránit až devět měsíců. Další protilátkový lék Sotrovimab se očekává ve druhé polovině roku, kdy by měla dorazit hromadná objednávka zemí EU.

Antivirová léčiva, jako jsou Remdesivir, nový Molnupiravir či Paxlovid, mají účinnost na omikron zachovanou.

Výhoda tkví v pilulích

„Zatímco remdesivir a molnupiravir máme k dispozici již nyní, o nákupu přípravku paxlovid vyjednává s výrobcem intenzivně ministerstvo zdravotnictví,“doplnil Dlouhý. Očekává se také v prvním čtvrtletí roku. Jeho účinnost má být ještě vyšší než u monoklonálních protilátek. Výhodou antivirových léčiv je i způsob podání, na rozdíl od protilátek, jež se podávají jako infuze, jde o tablety.

O hospitalizované nakažené omikronem budou lékaři pečovat stejnými metodami jako dosud. Budou dostávat kyslík, ať už maskou, či brýlemi v případě lehčích průběhů, nebo u vážných stavů připojením na plicní ventilátor či přístroj HFNO. „Standardní součástí léčby zůstanou léky na ředění krve a léky proti přestřelené imunitní reakci respektive cytokinové bouři, tedy Dexametazon, případně jiné imunomodulační léky,“řekl Dlouhý.