Evropská komise chce „očistit“plyn a jádro

Evropská komise chce dát zelenou plynu a jádru. Vyplývá to z návrhu nové klasifikace energií, který se v sobotu dostal do rukou evropským médiím. Pro členské státy to znamená, že po další dvě dekády mohou stavět plynové a jaderné elektrárny.

„Evropská komise vzala v potaz vědecké expertizy, současný technologický pokrok i to, že přechod (k čisté energetice) bude pro jednotlivé členské státy znamenat rozdílné výzvy,“uvedla EK ve svém tiskovém prohlášení. „Komise si proto myslí, že zemní plyn a jádro sehrají roli jako nástroje v přechodu k budoucnosti založené převážně na obnovitelných zdrojích.“

Za „zelené“mají být považovány jen elektrárny splňující nejvyšší nároky. Zejména plyn je v dokumentu hodnocen jako přechodný zdroj, na nějž bude možno obdržet stavební povolení jen do roku 2030, v případě nízkouhlíkových plynů do roku 2035. Žádné zařízení nesmí produkovat víc než 270 gramů oxidu uhličitého na kilowatt vyrobené energie.

Jádro je na tom o něco lépe. Pakliže státy doloží, že jsou schopny se bezpečně zbavovat radioaktivního odpadu, mohou elektrárny stavět až do roku 2045. To by například české republice umožnilo dostavbu nových bloků v Temelíně a Dukovanech.

„Zařazení jádra mezi čisté zdroje energie je jedním z klíčů k energetické soběstačnosti České republiky. Potřebují to naše domácnosti a potřebuje to i náš průmysl,“uvedl k návrhu EK premiér Petr Fiala (ODS). „Navržený materiál je dobrý signál. Uděláme vše pro to, abychom pro Českou republiku tuto agendu dotáhli do úspěšného konce.“

Ne všichni se radují

Nový návrh je výsledkem soustředěné kampaně členských států, které s jádrem a plynem počítají do své energetické skladby. Kromě Česka v ní stěžejní roli sehrála Francie, která od ledna předsedá Evropské unii. Francouzský eurokomisař Thierry Breton v minulosti opakovaně mluvil o nutnosti vyvážené skladby energetických zdrojů, které musí zahrnovat též jadernou složku. Země galského kohouta je ostatně s 56 jadernými reaktory o skok napřed před ostatními evropskými státy a vyrábí takto až 70 procent své elektřiny.

Neradují se naopak naši německojazyční sousedé. Nová německá ministryně životního prostředí ze strany Zelených Steffi Lamkeová návrh EK označila za „naprosto špatný“a připomněla, že výroba elektřiny z jádra může vést k environmentální katastrofě. Berlín se od jádra odklonil po tragédii v japonské Fukušimě v roce 2011 – k zavření poslední elektrárny má dojít symbolicky právě letos.

Ostře protijaderný postoj dlouhodobě zastává také Rakousko. Tamní ministryně pro životní prostředí Leonore Gewesslerová v listopadu nevyloučila, že by Rakousko mohlo případné rozhodnutí EK napadnout u soudu. „Pro začlenění jaderné energie do evropské skladby neexistuje žádný právní základ,“uvedla tehdy Gewesslerová pro server Euroactiv.

Specifický případ představuje Itálie, která se od jádra odklonila jako jedna z prvních evropských zemí bezprostředně po tragédii v Černobylu v roce 1987. Premiér Silvio Berlusconi sice v roce 2009 oznámil plán znovu do jádra investovat, o dva roky později však přišla havárie ve Fukušimě, která rozjetou akci zastavila.

Hozenou rukavici ještě v sobotu zvedl italský pravicový politik Matteo Salvini, který vyzval k pořádání referenda o návratu k jádru. Salvini mezi lety 2018 a 2019 působil jako ministr vnitra, následně však neprozíravým vyvoláním předčasných voleb z vládní koalice vypadl. Italský populista je známý tím, že dokáže dobře vysledovat nálady obyvatelstva.

Ještě dvě dekády se budou státy EU moci spolehnout na plyn a jádro jako zdroj energie – Česko a Francie jásají, Německo a Rakousko jsou ostře proti. V Itálii chtějí vyvolat referendum o návratu k jaderným elektrárnám.