Ministři narazili na hradbu J
Služební zákon brání vládě vládnout
e, či není třeba provést tak řečenou deagrofertizaci? Slovo je to hnusné, nicméně donedávna parlamentní opozice se jím v předvolebním boji oháněla, chtějíc národu vštípit, že stát byl za Babišovy vlády na různých místech doslova infiltrován jeho lidmi a s tím že je třeba skoncovat. Před týdnem se v rozhovoru pro Lidové noviny dotkl tohoto tématu sám Andrej Babiš. Když jeho myšlenky shrneme, řekl zhruba toto: Agrofertizace státu je nesmysl, poněvadž nikdy neexistovala. Když jsme přišli do vlády, snažili jsme se přivést na ministerstva odborníky, kteří v naprosté většině ani nebyli členy hnutí ANO.
Lidovci z kola ven
Asi to bylo ještě trošku jinak. Takzvaný zákon o státní službě byl po prvním pokusu v roce 2002 a naléhání Evropské unie přijat za vlády premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na sklonku roku 2014. Premiér byl na to tehdy právem hrdý a na základě tohoto zákona nastala výběrová řízení na funkce ve státní správě. Nemohlo to dopadnout jinak, než že exponenti tehdejších koaličních stran, ČSSD, ANO a KDU–ČSL výběrovými řízeními zázračně prošli. Po volbách 2017 odpadli z koalice lidovci a nahradila je pouze ČSSD. Část lidoveckých nominantů byla ze státní správy bez skrupulí vytěsněna. Týkalo se to více než dvaceti náměstků ministrů, často s mnohaletou zkušeností.
Ministryně Kateřina Dostálová (ANO) jako svůj poslanecký pozměňovací návrh prosadila v roce 2018 tu změnu, že do té doby prakticky nedotknutelní úředníci, státní tajemníci na ministerstvech, mohli být napříště odvoláváni usnesením vlády. I toto „vylepšení“služebního zákona vedlo k tomu, že pro dnes nastupující ministry je problém přivést si na ministerstvo více než dva politické náměstky. Všechny ostatní změny by museli stihnout v rámci takzvané systemizace. Díky ní sice mohli měnit konstelaci odborů, jejich ředitelů i vlastních náměstků, ale měli na to jen pár dní do 31. prosince 2021, do kdy museli svoje záměry předložit Úřadu vlády. To se prostě nedalo stihnout. Snad jedinou výjimkou je ministr školství Petr Gazdík, který už jako opoziční poslanec dokázal komunikovat, k oboustranné spokojenosti, s Robertem Plagou (ANO). Proto je dnes Plaga jedním ze dvou Gazdíkových politických náměstků čili nedotknutelný případnými koaličními vrtochy. Gazdíkovi, snad jako jedinému ministrovi, nečinilo problém převzít úřad. Dva dny objížděl všechna jeho detašovaná pracoviště. Objížděl a vyplatilo se to.
To se evidentně nepodařilo ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi (TOP 09). Je v zajetí struktur, které nejsou schopny připravit panu ministrovi ani solidní podklad na schůzi vlády. Ostatně proto se vláda nedostala například k tomu, aby upřesnila podmínky pro zimní školní lyžařské tábory. Snad ještě hůř je na tom pan ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Obklopil se úzkou skupinou skalních příznivců, jejímž prostřednictvím komunikuje s ministerskými úředníky, kteří se snaží ministra blokovat. Výsledek není ovšem šťastný. Zbyněk Stanjura dal ve středu najevo, že doba nadělování kdekomu končí. Bohužel, tímto jeho rozhodnutím utrpí především učitelé, pak také další zaměstnanci státu, o něž se bývalá vláda snažila postarat lépe. Ideologie je ideologie, hlavně ta festovní ODS, ale zelený je strom života! Stanjurovo sdělení bylo možná zásadové, avšak sociálně necitlivé. To je to poslední, co by si Fialova vláda v tak obtížné fázi svého začátku mohla dovolit. Bývá zvykem, že vláda dědí závazky vlády minulé. To nevíte, pane Stanjuro?
Bude asi nezbytné učinit změny zákona o státní službě. Jeho dosavadní verze neumožňuje Fialově, jako kterékoliv jiné vládě, uvést její představy rychle do chodu. To, čemu měl kdysi zabránit zákon o státní službě, čili masivnímu střídání na ministerstvech podle okamžitého výsledku voleb, se obrátilo v extrém. Jak mají noví ministři vládnout, když tak musí činit povětšinou s lidmi, jež do jejich pozic dosadila bývalá vládní většina.
Bohužel nejsme společností britského seriálu Jistě, pane ministře a v mnoha odvětvích
nám zbývá najít sira Humphreyho, který vše vyřeší
Zákon ode zdi ke zdi
Suma sumárum, nová koalice bude nejspíš muset prosadit takovou novelu služebního zákona, aby byla s to vypudit z ministerstev ty úředníky, kteří jsou pohrobky Andreje Babiše. Nebude to populární krok, ale pokud si nová vládní koalice netroufne přizpůsobit zákon o státní službě tomu prostému faktu, že zdánlivá apolitičnost té služby musí být vystřídána systémem, jenž bude alespoň částečně reagovat na změnu politických poměrů, neboli pokud si to současná vládní garnitura nebude schopna uvědomit a nenajde odvahu zákon o státní službě změnit, pak se ocitne v situaci někoho, kdo chce, ale nemůže. Proto vyhrála volby, aby se nemohla hnout z místa? S tím zákonem o státní službě jsme to mysleli dobře, ale jaksi se nám obrátil v pravý opak toho, co by bylo pro republiku užitečné. Bohužel nejsme společností britského seriálu Jistě, pane ministře a v mnoha odvětvích nám zbývá najít sira Humphreyho, který všechno vyřeší.