Růst reálných příjmů zpomaluje
Ve 3. kvartále uplynulého roku poskočila podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) průměrná hrubá měsíční mzda nahoru o 5,7 procenta v nominálním vyjádření, a dosáhla tak na sumu 37 499 korun, což je zhruba o 2000 více než v roce 2020. V reálném vyjádření, které počítá i s inflací, dosáhl podle hlavního ekonoma Komerční banky Jana Vejmělka mzdový růst zhruba dvou procent.
„Obecně byla situace na trhu práce v roce 2021, ale i v roce předchozím nečekaně dobrá. Výhodou bylo, že do loňské recese vstupovala česká ekonomika s přehřátým trhem práce. Negativní dopad navíc efektivně tlumila vládní politika v podobě programů Antivirus. Na straně výdělků vláda pro veřejný sektor v obou letech tlačila na významný růst platů,“uvedl Vejmělek pro LN.
Z dlouhodobého hlediska však jde u reálných mezd o potvrzení klesajícího trendu. Pro příklad – v prvním čtvrtletí roku 2018 dosáhl reálný mzdový růst na maximum desetiletí v podobě 6,5 procenta. Výrazný vliv má již zmíněná inflace. Ta podle nejaktuálnějších údajů ČSÚ stoupla v listopadu na šest procent, což se stalo naposledy v říjnu roku 2008. A kdyby nedošlo ke snížení daně z přidané hodnoty u elektřiny a plynu, vzrostla by podle expertů cenová hladina o rovných sedm procent.
Kupní síla klesá
Ekonomové proto v letošním roce předpokládají významné zpomalení růstu reálných výdělků. „Vzhledem k mnohem vyšší míře inflace bude podle naší aktuální prognózy zaznamenán pokles reálných mezd zhruba o půl procenta,“řekl Vejmělek.
Ještě horší stav očekává Lukáš Kovanda, člen Národní ekonomické rady vlády a šéfekonom Trinity Bank, podle nějž si kvůli poklesu výdělků budou muset zaměstnanci utáhnout opasky možná nejvíce od 90. let. „Platy a mzdy v příštím roce zřejmě porostou tempem pěti až šesti procent, takže patrně nepokryjí inflaci, která se může celoročně blížit sedmi procentům. Převážná
část pracovníků si tedy vydělá málo v tom smyslu, že se jejich kupní síla sníží, neboť ceny v ekonomice porostou rychleji než jejich mzda,“říká Kovanda.
Podle Kovandy kupní síla klesne výrazně například pracovníkům v kultuře. Výdělky by naopak mohly růst leckde v soukromé sféře – tradičně například v oblasti IT.
Minimální mzda v zemích EU (2. pololetí 2021, v eurech)
„Nejvíce pak zřejmě porostou mzdy v činnostech v oblasti nemovitostí, v maloobchodě a velkoobchodě, ale i v ubytování a pohostinství,“dodala pro LN Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR.
V právě uplynulém roce zaznamenali ekonomové nejvyšší růst ve zdravotní a sociální péči. „Bylo to významně ovlivněno mimořádnými, a nutno podotknout, že zaslouženými odměnami. Ve zdravotní a sociální péči tak mzdy za první tři čtvrtletí vzrostly o 21 procent. Za celou ekonomiku to bylo 6,8 procenta. V průmyslu se výdělky zvýšily o 6,1 procenta, z toho ve zpracovatelském o 6,3 procenta, v automobilovém to bylo nadprůměrných sedm procent,“vyjmenoval Vejmělek.
Zvýšení minimální mzdy
Letos také došlo ke zvýšení minimální mzdy, tedy nejnižší přípustné odměny za práci v klasickém režimu 40 hodin týdně, o rovnou tisícovku na 16 200 korun. Minimální mzdu pobírají třeba lidé uklízející ulice či pracující v potravinářství, dohromady jde zhruba o 140 tisíc lidí, kterým minimální hodinová mzda vzrostla z 90,50 koruny na 96,40 koruny.
S růstem minimální mzdy pak navíc automaticky míří vzhůru takzvaná zaručená mzda. Ta se vyplácí v osmi stupních a garantuje výši nejnižšího možného příjmu jednotlivým profesím dle odbornosti, náročnosti i zodpovědnosti práce. Celkově se zaručená mzda týká velké části lidí a od nového roku se zvýší o tisíc až 2000 korun.
Přilepší si i zdravotníci
A jak to bude s platy státních zaměstnanců? Ty měly být podle rozhodnutí předchozí vlády zvýšeny plošně o tisícovku měsíčně v případě příslušníků bezpečnostních složek a o 1400 korun v jiných oborech státní sféry. Nově nastoupivší vládnoucí koalice však rozhodla o změnách.
Výsledek je takový, že policisté, hasiči, vojáci a pracovníci v sociálních službách dostanou plošně přidáno 700 korun. Zdravotníkům se platy zvýší o šest procent a pedagogickým pracovníkům o dvě procenta. Kabinet pak dále navrhl zmrazení platů státních úředníků na ministerstvech a dalších úřadech po dobu jednoho roku, což se dotkne třeba zaměstnanců finanční správy či úřadů práce.
Celkový počet zaměstnanců v republice pak stoupl o jeden procentní bod a na 80 procent z nich pobíralo mzdu mezi 17 133 a 58 875 korunami. Mzdové rozpětí se tak oproti roku minulému znovu rozšířilo. Co se týče nezaměstnanosti, bude z pohledu zaměstnanců podle Vejmělka přetrvávat pozitivní situace a velmi nízký počet nepracujících může dokonce ještě mírně klesnout. Neznamená
to přitom, že by nebyla volná místa.
„V Česku je nyní hlášeno skoro 345 tisíc neobsazených pracovních míst, což je takřka nejvíce v historii. Zaměstnanci chybí prakticky plošně. Chronicky se jich nedostává třeba ve stavebnictví či v průmyslu, zejména pak v oblasti hůře placených, manuálních pracovních pozic. Tyto pozice často zastávají cizinci, třeba Ukrajinci nebo lidé z Balkánu, ale ti se v době pandemie zhusta vraceli do domoviny, a stále tedy chybí,“říká Kovanda.
Průměrná hrubá měsíční mzda loni opět vzrostla. Letos však bude mnohem hůř, varují ekonomové. Mzdy sice podle prognóz letos budou pokračovat v růstu, ale na inflaci to stačit nemusí. Ta se může celoročně přiblížit až sedmi procentům.
Vzhledem k mnohem vyšší míře inflace čekáme pokles reálných mezd zhruba o půl
procenta
JAN VEJMĚLEK hlavní ekonom Komerční banky
Podle něj je pak třeba pamatovat, že nízká míra nezaměstnanosti je sice plusem pro zaměstnance, ale svým způsobem i minusem pro zaměstnavatele. „Na utaženém trhu práce klesá zaměstnavatelova vyjednávací síla tváří v tvář zaměstnanci, takže leckde se zaměstnanec dočká i výrazného přidání. To ovšem jenom dále zvýší náklady zaměstnavatele, které se nyní navyšují kvůli obecné inflaci – kvůli růstu cen energií, materiálů, vstupů, přepravy a podobně. Své zvýšené náklady zaměstnavatel promítne aspoň zčásti – po snížení své marže – do koncové ceny, čehož výsledkem bude nadále zrychlující celková inflace,“dodal Kovanda.
Autor je spolupracovník redakce