Absolventy nejlíp platí v IT a stavebnictví

Vtuzemsku vysokou školu podle nejaktuálnějších dat Českého statistického úřadu navštěvuje okolo 300 tisíc studentů. Jak jsou ale na tom nastupující vysokoškoláci, co se týče mezd? A jaký je rozdíl v hodnocení jejich práce například oproti středoškolákům? Podle odborníků z pracovního trhu jsou mzdové nůžky rozevřeny v jednotlivých oborech velmi rozdílně.

„Největší rozdíl evidujeme v obchodu, kde vysokoškoláci berou o sedmadvacet procent více než středoškoláci. Více než pětinový rozdíl v ohodnocení je také ve většině technických oborů – v IT (25 procent), strojírenství (22 procent), stavebnictví (21 procent), výrobních podnicích (21 procent) a bezpečnosti a ochraně (20 procent),“okomentoval současnou situaci Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz

Ale naopak třeba v bankovnictví se mzdy liší menší měrou. Vysokoškolák má průměrně 30,5 tisíce korun, v inzerátech pak je průměr nabízených mezd 27 600 korun. Středoškoláci vydělávají 26 600 korun a mzdová nabídka je stejná jako u vysokoškoláků. Nejmenší rozdíl, v podobě 12 procent, je pak u marketingu, reklamy a PR.

Přesuňme se však zpátky k technickým oborům. Ve výše zmiňovaném IT, strojírenství a stavebnictví totiž podle dat portálu Platy.cz vydělávají nastupující vysokoškoláci nejvíce (33 tisíc až 36 tisíc korun). Důvodem je dle Nováka největší nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců.

Úplně nejlépe pak vychází působení v IT, kde si absolventi přijdou na 36 tisíc korun.

A jak to vypadá na druhé straně spektra? „Nejnižší nástupní platy jsou u absolventů v uměleckých a humanitních oborech, v cestovním ruchu, a pak tam, kde je výše mzdy daná podle mzdových tabulek a roste se zkušenostmi, zejména v sociálních službách a zdravotnictví,“vysvětluje Novák.

Nezaměstnanost vysokoškolských absolventů je přitom podle Nováka velmi nízká. Její nejvyšší míra je právě u uměleckých oborů. V některých krajích hledají hůře zaměstnání také absolventi zemědělských a přírodovědných oborů. jir