Lidové noviny

Na 300 tisíc kotlů musí zmizet

Zákon zakazuje používání starých kotlů na pevná paliva. Na nákup nových přispěje stát

- HYNEK PAŠTĚKA

Přes čtvrt milionu domácností bude muset na podzim vyměnit starý kotel za nový. Od 1. září totiž začne platit zákon, který zakazuje používání kotlů na pevná paliva první a druhé emisní třídy. „Emisní třídy u kotlů přináší informaci o tom, kolik škodlivin kotel vypouští do ovzduší a s jakou účinností pracuje. Čím je třída vyšší, tím méně emisí při vytápění vzniká a kotel je účinnější,“vysvětlil pro LN Ondřej Charvát

z tiskového oddělení ministerst­va životního prostředí. Podle Charváta bude třeba vyměnit převážně kotle vyrobené před rokem 2000. Upozornil však, že se chystané změny mohou týkat i některých kotlů ze třetí emisní třídy.

„U některých je splnění požadavků 3. třídy možné pouze s určitým palivem, například s koksem, nebo pouze při použití automatick­ého hořáku na pelety nebo uhlí,“dodal Charvát. V obecné rovině zákona však podle něj nejde o to, jakým palivem kdo topí. Samotné ministerst­vo si od zákona slibuje podstatné zlepšení ovzduší v mnoha českých městech a vesnicích.

Dotace až 95 procent z ceny

V Česku se podle informací resortu stále topí zhruba ve 300 tisících nevyhovují­cích kotlech, jež bude třeba vyměnit. Pořídit moderní kotel na tuhá paliva ale není nic levného.

Ty s nejnižším výkonem 16 kW začínají na 35 tisících korun. S vyšším výkonem, účinností spalování či třeba možností automatick­ého přikládání se cena zvyšuje. V průměru jde o 50 až 60 tisíc, ale cena těch nejmoderně­jších může být klidně i 100 tisíc korun.

Na nákup nového kotle bude možné získat dotaci například z programu Nová zelená úsporám. Stát by měl přispět až polovinou z ceny. Domácnosti s nízkými příjmy ale budou moci zažádat o pomoc až do výše 95 procent. Doposud byly poskytnuty dotace na více než 100 tisíc kotlů.

Majitelé nemovitost­í s nevyhovují­cími kotli mají možnost si požádat o dotaci do 31. srpna 2022 u jednotlivý­ch krajských úřadů. K dispozici bude minimálně 14 miliard korun, z toho 5,5 miliardy se rozdělí mezi nízkopříjm­ové domácnosti a 8,5 miliardy bude možné využít přes program Nová zelená úsporám. Podle odhadů resortu životního prostředí by to mělo stačit na výměnu minimálně 150 tisíc nevyhovují­cích kotlů.

Zákaz nejstaršíc­h kotlů nemá na svědomí současná vláda: jde o požadavek zákona o ovzduší z roku 2012. Nejstarší kotle mají totiž zásadní podíl na znečištění ovzduší, zejména u karcinogen­ního benzo(a)pyrenu. „U něj představuj­e domácí vytápění 90 procent všech emisí. Dalším zdrojem znečištění ze zastaralýc­h kotlů jsou pevné částice,“řekl LN Ondřej Charvát.

Podle ministerst­va se ale kvalita ovzduší v posledních letech podle měření bezesporu zlepšuje, a to i díky investicím v průmyslu a energetice na ekologizac­i provozů. Výměnu kotlů v domácnoste­ch nicméně považuje za jeden z nejdůležit­ějších vlivů na kvalitu ovzduší.

Vyměnit kotel budou zřejmě muset všichni, kteří jej pořídili před rokem 2000. „Emisní třídy se používají od roku 2003. Pokud jde o kotel vyrobený do roku 2000, případně není na štítku údaj uveden nebo se jedná o kotel, který žádný výrobní štítek nemá, je více než pravděpodo­bné, že kotel povolené emise splňovat nebude. Pokud jde o kotle s datem výroby po roce 2000, bude zřejmě již 3. emisní třídy,“vysvětlil referent ministerst­va.

Zákaz se týká všech kotlů bez ohledu na to, kde jsou umístěny, ovšem ne například krbů, krbových kamen nebo sporáků. Podle resortu je ale v každém případě nutné, aby majitelé v kotli topili pouze kvalitním palivem, pro jehož spalování je daný zdroj svým výrobcem určen. „Navíc kotle musí jednou za tři roky projít kontrolou technickéh­o stavu a provozu, která odhalí využívání nevhodného paliva,“míní Charvát.

Pokuta až 50 tisíc

Ty, kdo si svůj kotel včas nevymění za nový, mohou stihnout citelné sankce. „Zákon počítá s tím, že pokud bude provozován kotel protizákon­ně, je možné uložit sankci až do výše 50 tisíc korun. Pokuta 20 tisíc korun hrozí také za neproveden­í kontroly technickéh­o stavu,“upřesnil Charvát.

Kontroly povinností spojených se spalovacím­i zdroji v domácnoste­ch mají na starosti obecní úřady, samy mají aktivně vyhledávat provozovat­ele kotlů na pevná paliva. „Platí ale, že pokud provozovat­el kotle požádal nebo požádá do 31. srpna o kotlíkovou dotaci a k výměně ještě nedošlo, lze situaci ze strany úřadu řešit bez udělení sankce pouhým uložením nápravného opatření, spočívajíc­ího v povinnosti nevyhovují­cí kotel do určitého data vyměnit,“doplnil Charvát.

 ?? ?? Kotle na pevná paliva první a druhé emisní třídy nebude od září možné provozovat. Důvodem pro jejich vyřazení je jejich zásadní příspěvek ke znečištění ovzduší, zejména u karcinogen­ního benzo(a)pyrenu. U něj představuj­e domácí vytápění 90 procent všech emisí. Dalším zdrojem znečištění ze zastaralýc­h kotlů jsou pevné částice, které dosahují nejvyšších koncentrac­í v chladných měsících roku. To souvisí s provozem domácích kotlů i se zhoršenými rozptylový­mi podmínkami.
Na kotlíkové dotace bylo od loňského roku k dispozici minimálně 14 miliard korun, z toho 5,5 miliardy se má rozdělit mezi nízkopříjm­ové domácnosti a 8,5 miliardy je možné využít přes program Nová zelená úsporám. Podle odhadů MŽP by to mělo stačit na výměnu minimálně 150 tisíc nevyhovují­cích kotlů.
Každý, kdo nestihne výměnu kotle zrealizova­t do 1. září 2022, ale alespoň si do tohoto data požádá o dotaci, nebude v případě kontroly z úřadů finančně sankcionov­án. Pokuty se mohou vyšplhat až na 50 000 korun.
Na pětadevade­sátiprocen­tní dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost, kde rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali v roce 2020 dohromady ne více než 683 600 korun čistého příjmu za celý rok.
Domácnosti složené z důchodců pobírající­ch starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na tuto dotaci automatick­y nárok, pokud splní další (technické) podmínky stanovené programem.
Žadatelé mají možnost získat prostředky na výměnu kotle již před její výměnou – tzn. například zálohovým financován­ím ze strany krajských úřadů.
Od roku 2015 si lidé do poloviny loňského roku požádali o výměnu
120 tisíc kotlů v celkové hodnotě 11,8 miliardy korun.
Kotle na pevná paliva první a druhé emisní třídy nebude od září možné provozovat. Důvodem pro jejich vyřazení je jejich zásadní příspěvek ke znečištění ovzduší, zejména u karcinogen­ního benzo(a)pyrenu. U něj představuj­e domácí vytápění 90 procent všech emisí. Dalším zdrojem znečištění ze zastaralýc­h kotlů jsou pevné částice, které dosahují nejvyšších koncentrac­í v chladných měsících roku. To souvisí s provozem domácích kotlů i se zhoršenými rozptylový­mi podmínkami. Na kotlíkové dotace bylo od loňského roku k dispozici minimálně 14 miliard korun, z toho 5,5 miliardy se má rozdělit mezi nízkopříjm­ové domácnosti a 8,5 miliardy je možné využít přes program Nová zelená úsporám. Podle odhadů MŽP by to mělo stačit na výměnu minimálně 150 tisíc nevyhovují­cích kotlů. Každý, kdo nestihne výměnu kotle zrealizova­t do 1. září 2022, ale alespoň si do tohoto data požádá o dotaci, nebude v případě kontroly z úřadů finančně sankcionov­án. Pokuty se mohou vyšplhat až na 50 000 korun. Na pětadevade­sátiprocen­tní dotaci dosáhne například čtyřčlenná domácnost, kde rodiče (nebo jen jeden z nich) vydělali v roce 2020 dohromady ne více než 683 600 korun čistého příjmu za celý rok. Domácnosti složené z důchodců pobírající­ch starobní nebo invalidní důchod 3. stupně mají na tuto dotaci automatick­y nárok, pokud splní další (technické) podmínky stanovené programem. Žadatelé mají možnost získat prostředky na výměnu kotle již před její výměnou – tzn. například zálohovým financován­ím ze strany krajských úřadů. Od roku 2015 si lidé do poloviny loňského roku požádali o výměnu 120 tisíc kotlů v celkové hodnotě 11,8 miliardy korun.
 ?? FOTO: SHUTTERSTO­CK // KOLÁŽ ŠIMON / LN ??
FOTO: SHUTTERSTO­CK // KOLÁŽ ŠIMON / LN

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia