Králíčková stane v čele Univerzity Karlovy

Nejstarší českou univerzitu povede poprvé v historii žena. Milena Králíčková v únoru vystřídá na postu rektora Univerzity Karlovy (UK) Tomáše Zimu, profesora lékařské chemie a biochemie. Ten skončí po dvou volebních obdobích, dále už kandidovat nemohl. Králíčková v současnosti působí v Zimově rektorském kolegiu jako prorektorka pro studijní záležitosti. Zároveň pokračuje v řadě rektorů přicházejících z oblasti přírodních věd. Králíčková má profesuru z histologie a embryologie.

„Univerzitu Karlovu čekají velké výzvy jako investiční akce, budování infrastruktury, nové vědecké programy. Univerzita se má nadále co nejvíce přibližovat těm nejlepším, špičkovým evropským univerzitám,“uvedla Králíčková v loňském rozhovoru pro LN.

Pomyslné žezlo přebere v době, kdy koronavirová pandemie poukázala na potřebu digitalizace a elektronizace: to když se s celospolečenskou uzávěrou zavřely i dveře univerzitních poslucháren a studenti i učitelé se museli poprat s online distanční výukou. Jednou z priorit nové rektorky bude zlepšení studijního informačního systému a zmíněná elektronizace a digitalizace. To má především zjednodušit formální procesy, snížit administrativní zátěž a usnadnit tak studentům, ale i zaměstnancům školy práci. Kvůli tomu se dokonce zvýší počet prorektorů: v kolegiu poprvé zasedne i „prorektor pro informační technologie“, kterým se má stát Tomáš Skopal z matematicko-fyzikální fakulty.

Ombudsman

Jediným protikandidátem v tajné volbě rektora byl Králíčkové někdejší děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík, profesor historie a náměstek generálního ředitele Národního muzea pro výstavní a sbírkovou činnost. Akademický senát dal jasně přednost Králíčkové, dostala 55 hlasů od 69 přítomných senátorů.

Přestože média plošně ve svých titulcích zdůrazňují, že se Králíčková stane první ženou v čele UK, podle ní to na samotnou volbu nemělo vliv. I když tento fakt sama nepovažuje za důležitý, může se to stát výrazným příkladem pro společnost a mladé studentky, které vidí, že ženy opravdu příležitost dostávají. „Naše společnost ušla dlouhou cestu, aby pochopila, že být ženou není handicapem,“řekla již dříve Králíčková. Její i Stehlíkova kampaň podle ní proběhla férově a nebyla potřeba zdůrazňovat roli pohlaví.

Aby měli všichni na UK opravdu stejné příležitosti a aby nikdo nepociťoval žádnou křivdu, plánuje nová rektorka zavést institut univerzitního ombudsmana. Potřebu takového obránce práv podle ní ukázala například i „kauza Feri“. Někdejšího poslance za TOP 09 Dominika Feriho na jaře v tisku obvinilo několik mladých žen ze sexuálního obtěžování. To

FOTO MAFRA – PETR TOPIČ se mělo odehrávat v době, kdy byl ještě studentem Právnické fakulty UK. Ve věci zatím verdikt nepadl.

Protože je podle Králíčkové třeba dbát i na životní prostředí, udělá tento rok na UK rokem udržitelného rozvoje. V tom by podle ní měla jít univerzita jako významný hráč ve veřejném prostoru příkladem. „Akademické prostředí by mělo zaujímat postoje, vyjadřovat názory. A to je politika. Instituce nemá být apolitická, nýbrž nadstranická,“upozornila.

Rektor a politika

Proto by si rektor coby zástupce tak významné a vlivné veřejné vysoké školy měl dle Králíčkové dávat pozor a být opatrnější ve vyjadřování svých osobních politických názorů. „Na velké univerzitě samozřejmě nebude existovat jeden názor; rektor má z pozice své funkce vyjadřovat většinový pohled instituce. Proto musí průběžně komunikovat s orgány univerzity, tedy akademickým senátem, vědeckou či správní radou a s děkany fakult,“vysvětlila Králíčková. „Rektor má pochopitelně na řadu témat vlastní názor. Ale v případě, že se vyjadřuje veřejně, by tak měl vždy činit s vědomím, že je veřejností chápán jako vrcholný reprezentant univerzity,“dodala.

Končící rektor Zima si naopak podle některých zdrojů LN během svého rektorování a veřejné prezentace připravoval půdu pro svou kandidaturu na příštího prezidenta. Přestože sám nechtěl před časem LN kandidaturu potvrdit, v kuloárech se o ní mluví již delší dobu jako o hotové věci. A doménu prezidentzima.cz už má zaregistrovanou.

Ostatně by to nebylo poprvé, kdy se rektor veřejné vysoké školy dostal do vrcholové politiky. Současný premiér Petr Fiala (ODS) byl sedm let rektorem brněnské Masarykovy univerzity (MU). A do vlády si za ministra pro evropské záležitosti vybral vysokoškolského kolegu Mikuláše Beka (STAN), jenž Fialu v roce 2011 vystřídal v rektorském křesle MU. Stejně jako on v čele školy přečkal dvě volební období.

Jednou z očekávaných událostí roku 2022 je střídání rektorů na Univerzitě Karlově. Do čela univerzity usedne lékařka Milena Králíčková. Chce zlepšit digitalizaci nebo zavést univerzitního ombudsmana.