Generála pomstíme, zní z Íránu
„Smrt Americe“či „Táhněte pryč ze země mučedníků“. Taková hesla byla vidět nad hlavami tisíců demonstrantů v Bagdádu a dalších iráckých městech stejně jako v íránské metropoli Teheránu. Lidé si hněvivě připomínali událost, která před dvěma roky otřásla nejen Blízkým východem a přiblížila region na samou hranu horké války: v ranních hodinách 3. ledna 2020 totiž americký vojenský dron na letišti v Bagdádu zabil generála Kásema Solejmáního, jednoho z nejvýše postavených mužů íránské mocenské hierarchie.
Američané provedli útok na přímý rozkaz tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnili jej tím, že Solejmání, velitel elitních jednotek Kuds v rámci íránských Revolučních gard, „chystal útok na americké cíle“. Podle názoru íránských politických špiček ovšem šlo o akt státního terorismu.
„Půjdete na smetiště dějin“Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Chameneí o víkendu opět slíbil strůjcům atentátu tvrdou odplatu. „Zločinci patří na smetiště dějin,“řekl Chameneí podle televize al-Džazíra s tím, že „Američané za tento zbabělý útok tvrdě zaplatí (...) pachatele dostaneme ještě zaživa“.
Íránský prezident Ebráhím Raísí včera v projevu slíbil pomstu za vraždu Solejmáního, pokud nebude exprezident Trump postaven před soud.
Teherán v minulosti zahájil i diplomatickou iniciativu na půdě OSN s cílem zahájit přípravu rezoluce odsuzující atentát na Solejmáního jako hrubé porušení mezinárodního práva. Zvláštní zpravodaj OSN pro mimosoudní popravy Morris Tidball-Binz v září 2021 vydal zprávu, podle níž zabití Solejmáního bylo „svévolné a nezákonné“a v rozporu s Chartou OSN.
Kásem Solejmání byl považován za hlavní mozek řídící íránské vojenské aktivity na Blízkém východě skrze spřátelené milice na území Iráku, Sýrie a Libanonu. V odvetě za Solejmáního smrt Íránci o pět dní později zaútočili balistickými raketami na americkou vojenskou základnu Ajn al-Asad v Iráku. Zdroje americké armády uvedly, že díky předem získaným informacím o útoku nikdo nepřišel o život. Přiznaly však více než stovku vojáků, kteří byli buď při incidentu zraněni, nebo utrpěli traumatické poruchy. V následujících týdnech pak situace postupně deeskalovala.
V Iráku, na jehož půdě k zabití generála došlo, celý incident zvýšil tlak na odchod Ameřičanů ze země. Bojové jednotky americké armády se loni z Iráku skutečně stáhly, v zemi ale zůstalo asi 2500 vojenských poradců, jejichž úkolem je „pouze“výcvik a podpora irácké armády v boji s Islámským státem.
Hackerský útok
Neobvyklý otisk mělo výročí atentátu na Solejmáního na webových stránkách listu The Jerusalem
Post. Jeden z nejčtenějších izraelských zpravodajských portálů se totiž včera brzy ráno stal terčem hackerského útoku. Obsah serveru zůstal skrytý za grafikou znázorňující simulovaný raketový útok na izraelské jaderné centrum Dimona.
Ačkoliv se Tel Aviv k vývoji a vlastnictví jaderných zbraní nikdy nepřiznal, právě v Dimoně Izrael podle všeho skladuje nejméně desítky jaderných hlavic připravených k vojenskému použití. Souvislost hackerské grafiky s výročím atentátu na Solejmáního ukazuje použitý symbol pěsti s prstenem připisovaným zabitému generálovi.
Přestože vražedný útok na bagdádském letišti přímo provedli Američané, spekuluje se o roli izraelských zpravodajských služeb při přípravě akce.
Dnes již bývalý šéf izraelské vojenské rozvědky generál Tamir Hajman před několika týdny připustil, že Izrael při atentátu na Solejmáního „sehrál určitou roli“. Podle generála byla „likvidace Solejmáního významným úspěchem (...) Vždyť Írán, podle mého názoru, je naším úhlavním nepřítelem“.
Tel Aviv sice vojenské operace svých ozbrojených sil na území cizích států vesměs nekomentuje, je však zřejmé, že to jsou právě Izraelci, kdo pravidelně útočí na cíle zejména v Sýrii.
Cílem náletů jsou zpravidla místa, kde se očekává koncentrace íránských vojenských poradců. Izraelci se však v minulosti podle všeho nezdráhali udeřit ani přímo na íránské území – příkladem jsou opakované kybernetické útoky na jaderný komplex v Natanzu či zabití předního íránského jaderného vědce Mohsena Fachrízádeha v listopadu 2020.
Dvouleté výročí atentátu na elitního íránského generála Solejmáního rámovaly masové protesty v Íránu i Iráku. Proíránští hackeři včera napadli i stránky izraelského deníku.