Britové zpřísní na hranicích
S 1. lednem začal kromě třetího roku „covidového“také druhý rok „brexitový“. K oficiálnímu odloučení Spojeného království a Evropské unie sice došlo již 31. ledna 2020, následoval však rok takzvaného přechodného období, kdy platila stejná pravidla jako při členství Britů v Unii. Před rokem tak brexit začal „na ostro“, ale i v sobotu se znovu zpřísňovaly některé podmínky.
Od Nového roku všichni evropští dovozci při překročení britských hranic podléhají přísnějším kontrolám. Dosud například platilo, že britské ministerstvo financí udělovalo půlroční lhůtu na doložení celních deklarací. Ty nyní musejí mít importéři připraveny nejpozději čtyři hodiny před překročením hranice.
Další zpřísnění bude následovat v červenci, kdy Britové přistoupí k dlouho ohlašovaným kontrolám potravin, především živočišné produkce. Maso, mléko, sýr, med a další produkty budou muset mít certifikát o původu zvířete. Vzhledem k tomu, že kontroly budou probíhat jen na několika vybraných hraničních přechodech, očekává se, že by mohly způsobit dlouhé fronty.
Podobná pravidla již nyní platí při vývozu z Británie do Evropské unie, což se v praxi nejvíc projevuje při exportu do Severního Irska. Takzvaný Ulster se totiž z celního hlediska chová de facto jako evropský trh, aby se předešlo zavedení celních kontrol mezi irským Severem a Jihem a tím i potenciálnímu obnovení nacionalistických sporů.
Evropské i některé britské deníky v uplynulém roce poukazovaly na ironii situace na hranicích – zatímco EU již dávno kontrolovala, Londýn dosud neměl hotovou potřebnou infrastrukturu. „(Zastánci brexitu) mluvili o tom, že si vezmou zpátky kontrolu, ale teď do Británie nechávají proudit zboží bez jakýchkoli kontrol. Nám to nevadí,“citoval deník Financial Times nejmenovaného evropského funkcionáře.
Vyjednávání pokračují
Podle konzervativní vlády premiéra Borise Johnsona se ale jednalo o čistý pragmatismus. Zavedení kontrol v minulém roce by prý zkomplikovalo situaci na hranicích a ještě víc tak napnulo přetížené dopravní řetězce. Podle zastánců brexitu je za zpožděním nutno vidět covid, nikoli politické selhání.
Nejhůře pobrexitové pořádky snášejí unionisté v Severním Irsku. Nesou totiž největší tíhu hraničních kontrol a mají proto pocit, že je vláda v Londýně „obětovala“jako nutný ústupek Evropské unii.
Ministryně zahraničí Liz Trussová, na kterou po rezignaci ministra pro brexit Davida Frosta nově přešla i jeho brexitová agenda, musí podle Severních Irů stanovit jasný deadline, do kterého s EU vyjedná příznivější podmínky. Jinak prý Ulster bude jednat sám, vzkázal do Londýna lídr tamní unionistické strany DUP Jeffrey Donaldson. O jaké kroky by se mělo jednat, neuvedl.
Londýn si je však vědom, že musí jednat opatrně. Evropskému vyjednávacímu týmu vedenému eurokomisařem Marošem Šefčovičem totiž podle všeho s Brity došla trpělivost. „Britové zradili značnou porci naší důvěry,“postěžoval si prý Šefčovič podle deníku The Times. U bytostného diplomata Šefčoviče se jedná o poměrně silná slova.
Johnson navíc není tlačen jen ze Severního Irska. Ještě dramatičtější je situace v kanálu La Manche, kde se dosud nepodařilo vyjednat uspokojivý kompromis s Francií na téma rybolovných práv. Londýn údajně zcela rezignoval na šanci, že by s Paříží vyjednal jakékoli smysluplné ústupky před tamními prezidentskými volbami v polovině dubna.
Rok od brexitu se dál zpřísňují některé podmínky. Od července například Britové začnou kontrolovat maso, mléko, sýr či med. Severní Irsko tlačí Londýn k novému vyjednávání s EU.