Putinův sen o Petru Velikém T
Car inspiruje ruského prezidenta více než Stalin
éma možnosti ruského útoku na Ukrajinu nebo její část zůstává i v novém roce nedílnou součástí titulních stran evropských a světových médií. Novinkou je, že v neděli si americký prezident Joe Biden telefonoval s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a ujistil ho, že USA a jejich spojenci v případě ruské invaze na Ukrajinu přijdou s „rozhodnou odpovědí“. Předtím, ve čtvrtek, si stejný Biden telefonoval s Putinem.
Další všemi citovanou novinkou je, že v odpovědi na ruské požadavky pravilo neutrální Finsko, že o svém případném vstupu do NATO si bude rozhodovat samo navzdory tomu, co říká nebo požaduje Rusko.
V nejrůznějších analýzách se experti stále dělí na ty, kteří věří, že Putin nezaútočí, protože jeho hlavním geopolitickým triumfem je posílení závislosti Evropy na ruském plynu, a na pesimisty. Ty s útokem počítají také proto, že Evropa bude muset ještě dlouho dovážet ruský plyn, i když Putin zaútočí. Klíč je v německých jaderných elektrárnách: bez plynovodu Nord Stream 2 je vypnout nepůjde.
Historické příměry
Skotský historik Niall Ferguson se v komentáři pro Bloomberg řadí mezi skeptiky, kteří s válkou počítají. Každopádně ho jako obvykle napadá řada nápaditých historických příměrů.
První příměr vyplývá z Putinovy červnové eseje o historické jednotě Rusů a Ukrajinců. Z toho je přece zjevné, že zvažuje převzetí Ukrajiny podle vzoru Hitlerova Anschlussu Rakouska v roce 1938. Podobně jako před válkou Hitler vydal 17. prosince Putin seznam šesti ultimát a požadavků, které by de facto vrátily NATO do roku 1997, do období před rozšířením.
Podřízení se ruským požadavkům vůči NATO by neznamenalo nic menšího než novou Jaltu, která by Rusku přiznala sféru vlivu nejen v bývalých sovětských republikách, ale taktéž ve všech státech bývalé Varšavské smlouvy.
Je nepravděpodobné, že by se NATO vzdalo možnosti jednat v budoucnu s Gruzií či Ukrajinou o členství a nemůže se ani vzdát základního principu sdílení jaderných zbraní mezi členy. Navíc je pozoruhodné, že Rusko v rámci svých požadavků a ultimát samo žádné ústupky nenabízí. Podle Fergusona Putin nechce dělat žádné ústupky, hledá pouze svůj „casus belli“, příležitost, která ospravedlní válku a útok.
Ve čtvrtek 23. prosince Putin řekl, že americké útočné zbraně u hranic s Ruskem jsou totéž, jako kdyby mělo Rusko rakety v Kanadě či Mexiku. Citoval carského knížete a ministra zahraničí v 19. století Gorčakova: „Rusko se nezlobí, jenom se soustředí. Soustředí své síly.“
Většina komentátorů se zase soustředí na to, že Putinův cíl je obnovit Sovětský svaz, protože přece řekl, že „rozpad SSSR byla největší geopolitická katastrofa 20. století“. Zrušení organizace Memorial by tomu nasvědčovalo. Tato organizace se přece soustředí na zkoumání zločinů stalinismu a sběr svědectví milionů obětí.
Podle Fergusona se ale Putin nevidí ve Stalinovi. Jeho vzorem je Petr Veliký. Jak popsal v roce 2019 Lionel Barber ve Financial Times, Putin má na svém pracovním stole bronzovou sochu tohoto cara.
Nejdůležitějšího vojenského vítězství dosáhl Petr Veliký v roce 1709 v bitvě u Poltavy, kde se střetl se Švédy. Poltava se nachází asi tři sta kilometrů od Kyjeva. Nedaleko od Luhansku a Doněcku, tedy oblastí kontrolovaných proruskými separatisty. Poltava se tehdy nenacházela v Rusku, ale v bitvě šlo o to, zda Rusko bude poraženo, nebo se obrodí a začne posilovat svoji moc a rozšiřovat teritorium. Bitva je vnímána jako bod obratu na cestě ke zrození Ruska jako velké evropské mocnosti. Tohle všechno inspiruje Putina daleko více než temné kapitoly stalinismu na Ukrajině jako hladomor a násilná kolektivizace.
Podle Fergusona Putin nechce dělat žádné ústupky, hledá pouze svůj „casus belli“, příležitost, která ospravedlní
válku a útok
Co Rusko vydrží
Fergusona neuklidňuje často používaný argument, že Rusko je ekonomicky nevýznamné. Ruské HDP je sice menší než jihokorejské, ale měřeno paritou kupní síly je ruská ekonomika oproti americké dvacetiprocentní. Vezměme si ekonomickou velikost agresivních států před vypuknutím druhé světové války. Sovětské HDP činilo tehdy 50 procent amerického, německé 43 procent, japonské 24 procent a italské 18 procent. Když chcete začít válku, nemusíte být žádný goliáš.
Válka nemusí znamenat, že Putin pošle přes hranice kolony tanků. Může přesně cílit údery na klíčovou ukrajinskou infrastrukturu, může zabrat část pobřeží Černého moře nebo přibrat další území na východě Ukrajiny a vojensky více vybavit tamější milice nebo spustit drsný kybernetický útok. S členstvím Ukrajiny v EU a NATO zatím nikdo nepočítá, kvůli Ukrajině NATO do války nepůjde. V EU se spotřebovává ze 43 procent ruský plyn a sankce vůči plynovodu Nord Stream 2 nezastaví ruský vývoz plynu. A nejdrsnější finanční sankce Rusko zabolí, ale vydrží je: má 620 miliard dolarů rezerv, podíl dluhu na HDP jen 18 procent a v příštích dvou letech plánuje rozpočtový přebytek.