Převýchova, díl 1.

EK navrhla své „ano“jaderné energii, ale…

Je jaderná energie bezemisní? Už vyspělejší žáci základní školy by odpověděli ano: produkuje sice jaderný odpad, ale emise nevypouští a podnebí neovlivňuje. Je-li tedy prioritou ochrana klimatu, není co řešit. Jenže aby se k návrhu takové odpovědi propracovala Evropská komise, trvalo jí to více než rok.

Až na Silvestra večer navrhla své „ano“pro uznání jaderné energie (a zemního plynu) coby čistých zdrojů. Je to návrh, o kterém se rozhodne během ledna a který má uspokojit Francii i Německo. Je to jasný politický kompromis. Leč z odmítavých reakcí zelených establishmentů v Rakousku (ale i v Německu) je zřejmé, oč usilují. Nikoliv o bezemisnost a dekarbonizaci ekonomiky (to by jim bezemisní a bezuhlíková technologie nevadila), ale spíše o převýchovu společností – o změnu životů, myšlení i rozhodování států, společností i lidských jedinců.

Rakousko uvažuje dokonce o žalobě na Evropskou komisi. Ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerová (Zelení) říká, že jádro i plyn jsou zdroje „klimaticky a ekologicky škodlivé a ničí budoucnost našich dětí“. Tato politika míří i za to, co chce Greta Thunbergová (jí jaderná energie až tak nevadí a byla za to již okřiknuta). Míří ke změnám typu společenské a kulturní revoluce, což se projevuje i na slovníku. Místo výrazu bezemisní se prosazuje slovo obnovitelný, jako by už o emise nešlo. Ještě se musí nahradit dekarbonizace („dekarbonizace a deuranizace“zní příliš složitě).

Po návrhu EU se může zdát, že převychovatelé společností jednu bitvu prohráli. Ale nevzdají se. Proto je třeba dále sbírat racionální argumenty. Abychom doložili, jaká rizika přinášejí slunce a vítr coby hlavní zdroje energie. Mnozí si všimli, jak byl prosinec oblačný a málo větrný. I premiéru Fialovi by se hodilo, kdyby své argumenty posílil třeba slovy: „Nic proti obnovitelným zdrojům, ale jak na ně máme sázet, když v prosinci fungovaly slunce a vítr jen na tolik a tolik procent své beztak omezené kapacity?“