Nemocní i lidé v karanténě si polepší
Od Nového roku došlo k valorizaci takzvaných redukčních hranic vyměřovacího základu při výpočtu nemocenských dávek. V praxi to znamená, že se budou dávky počítat z vyššího příjmu. Senátoři navíc potvrdili mimořádný příspěvek k náhradě mzdy.
Prvních 14 dní nemoci či karantény platí ve formě náhrady mzdy zaměstnavatelé. Od 15. dne nemoci či prodloužené karantény přechází povinnost na stát a příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ), která začíná vyplácet zmíněnou nemocenskou. Vzhledem k vývoji pandemické situace lze předpokládat, že i letošní rok bude pro zaměstnavatele i stát náročný.
Při výpočtu náhrady mzdy v prvních 14 dnech se vychází z průměrného hodinového výdělku za předchozí čtvrtletí. Při konečném výpočtu dochází k jeho redukci za stanovení tří hranic. První je 227,15 koruny (loni 206,85 koruny). Do této částky se průměrný hodinový výdělek započte z 90 procent. V rozmezí 227,15 a 340,55 korun dojde k započtení z 60 procent. A v rozmezí 340,55 a 681,10 koruny jen z 30 procent. K výdělku nad 681,10 koruny se už nepřihlíží. Hodinová náhrada mzdy je pak 60 procent z takto redukovaného průměrného hodinového výdělku.
Výše nemocenské (od 15. dne) se vypočítává pro změnu z průměrného denního příjmu, který se dále redukuje. První redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 1298 korun (loni 1182 korun), druhá 1946 korun (loni 1773 korun) a třetí redukční hranice je 3892 (loni 3545 korun). Nemocenská se postupně zvyšuje. Za 15. až 30. den na neschopence činí 60 procent vyměřovacího základu, druhý měsíc je to 66 procent a od třetího měsíce 72 procent.
„Izolačka“jako motivace
V případě onemocnění covidem-19 dostanou zaměstnanci navrch příspěvek 370 korun denně za každý z prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, přičemž se zatím počítá s tím, že tento příspěvek bude vyplacen všem, kdo se dostanou do koronavirové karantény do konce letošního února, případně v ní již jsou (na obdobný příspěvek dosáhnou i živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné v podobě takzvaného kompenzačního bonusu).
V praxi tak jde o návrat k takzvané „izolačce“, která fungovala v první polovině loňského roku.
„Mimořádný bonus pomůže lidem chovat se zodpovědně. Cílem je motivovat je k testování, nahlašování kontaktů a vstupů do karantény nebo izolace, což by mělo zamezit dalšímu šíření infekce mezi lidmi,“konstatovala loni dnes již bývalá ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Často se totiž objevovaly případy, kdy lidé s pozitivním testem hygienikům nahlašovali mnohem méně kontaktů. Jednak kvůli nechuti být „uvězněni“doma, ale také kvůli financím. Zvláště pro lidi s nižšími výdělky může být propad o dvě pětiny příjmu v období karantény zásadní.
Zaměstnavatelé „izolačku“vyplácejí společně s náhradou mzdy. Je tu však jedno „ale“: jestliže součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne devadesát procent průměrného výdělku konkrétního zaměstnance (za odpovídající počet zameškaných hodin), příspěvek se o tento rozdíl sníží. Krok je to logický, u zaměstnanců s velmi nízkými příjmy by se mohlo stát, že by dostali v součtu více, než je jejich „normální“mzda, čemuž chtěli politici zabránit. Od 15. dne pak už zaměstnanci dostávají klasické nemocenské dávky od státu.
Nemocenská se od ledna počítá z vyššího příjmu. Zaměstnanci s covidem nebo v koronavirové karanténě dostanou v prvních dvou týdnech navíc 370 korun denně.
Mimořádný příspěvek si zaměstnavatelé mohou odečíst
z povinného pojistného na sociální
zabezpečení. Na samotnou náhradu mzdy jim přispívá program Antivirus.
Zátěž pro zaměstnavatele? Příspěvek 370 korun nebude podle Maláčové pro zaměstnavatele znamenat přímou finanční zátěž, jelikož si jej budou moci odečíst z povinného pojistného na sociální zabezpečení. Na samotnou náhradu mzdy při karanténě jim stát dlouhodobě přispívá přes program Antivirus, jehož přínos kvitoval i hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. „Pandemická recese neznamenala pro trh práce žádnou katastrofu. Výhodou bylo, že do loňské recese vstupovala česká ekonomika s přehřátým trhem práce. Negativní dopad navíc efektivně tlumila vládní politika v podobě programů Antivirus,“řekl pro LN.