Hrozí další zdražení energií

Elektřina i plyn v posledních dnech na burze zlevňují. Tento trend ale neznamená, že se toho dočkají i domácnosti. Tlak na další růst cen zůstává.

(ceny energií pro rok 2022)

Panika na trzích s energiemi ustala. Před Vánoci dosáhly ceny plynu i elektřiny historických rekordů. To když se ukázalo, že plynovodem Jamal neproudí do Evropy vůbec nic. Situce trvá už dva týdny. Lodě se zkapalněným plynem z USA a teplejší počasí ale obchodníky uklidnily. „Velkoobchodní ceny plynu a následně i elektřiny klesají už více než týden, nicméně stále jde o vysoké hodnoty – pro lepší představu, současné burzovní ceny energií jsou zhruba na úrovni z počátku října, kdy skončila Bohemia Energy,“popisuje Jiří Gavor, šéf Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Ke zlevnění není důvod

Každý další den nadprůměrných cen zvedá tlak na další zdražování domácnostem. Velcí dodavatelé nakupují průběžně a ještě donedávna se očekávalo, že vysoké ceny jsou jen výkyv, který zase odezní. Od té doby ale nakupují obchodníci elektřinu i plyn pouze dráž a průměrná cena, za kterou ji získali, tak roste.

Domácnosti, které mají nižší ceny zafixované, přinášejí dodavatelům stále větší ztráty. Právě ty položily Bohemia Energy i několik dalších firem. Obchodníci jsou tak každým dnem vyšších cen pod větším tlakem zdražit těm, jimž zdražit mohou.

Že by se situace zásadně změnila, je nyní málo pravděpodobné. Mnohem dráž se prodávají i kontrakty na dodávky v letech 2023 až 2025. Mezi dodavateli navíc po pádu několika firem klesla konkurence. Zákazníci častěji dávají přednost jistotě před lepší cenou. Velcí a silní dodavatelé tak mají s náskokem největší přírůstek počtu odběrných míst.

Nejistotu přináší v posledních měsících hlavně Rusko. Zatímco

Zhruba do poloviny roku postupovala cena elektřiny ruku v ruce s cenou emisní povolenky, později měl dominantní vliv zdražující plyn. dříve měla rozhodující vliv na cenu elektřiny emisní povolenka, v posledních měsících je to situace kolem dodávek plynu.

Rusko podle výpočtu agentury Bloomberg loni nesplnilo ani svůj vlastní cíl pro vývoz plynu do Evropy a Turecka. Snížený vývoz se potkal s rostoucí evropskou spotřebou a přispěl ke krizi v dodávkách. Tu prohloubilo i zmíněné zastavení dodávek plynovodem Jamal.

Cena plynu na rok 2022 se z letních 25 eur zvýšila na předvánoční rekord 141 eur za megawatthodinu. Před koncem roku se kontrakt prodával za 90 eur. „K poklesu přispěly zvýšené dodávky zkapalněného plynu, které byly přesměrovány z Asie do Evropy, kde byly vyšší ceny,“říká Gavor. Pomohl i teplejší závěr roku, který šetřil plyn v zásobnících, a snižoval tak potřebu dokupovat plyn za vyšší ceny.

Rusko dává najevo, že si hledá nové odběratele plynu, když chce Evropa svou závislost na jeho dodávkách do budoucna snížit. Plyn ale využívá i jako zbraň ve své zahraniční politice – proti rozšiřování NATO i ve svých zájmech na Ukrajině. Právě dění v této zemi se může nakonec projevit i v tom, kolik Češi platí za energie.

Letos rozhodne, jaká bude zima, a tedy nutnost čerpat plyn ze zásobníků, a zda se podaří spustit nový plynovod Nord Stream 2. Pokud pak Rusko navýší dodávky nad rámec svých závazků, měla by být situace lepší. To ale bude jasné nejdříve za půl roku. „Nepředpokládám, že by Gazprom ještě před zprovozněním hotového plynovodu, který čeká na udělení licence, projevil výraznější ochotu přispět k řešení evropských energetických problémů. Na to jsou vztahy Ruska s EU příliš špatné,“dodává Gavor.

Gazprom loni vytěžil nejvíce plynu za posledních 13 let. Začal se ale více zaměřovat na vývoz plynu na lukrativnější asijské trhy. Do Evropy posílá jen tolik plynu, kolik má dohodnuto v dlouhodobých kontraktech. Na krátkodobém trhu prakticky neprodává. Firma tvrdí, že o drahý plyn teď není zájem, z Bruselu zase zaznívá, že jde o tlak na urychlení schválení plynovodu Nord Stream 2.

Nejisté jádro

Komplikací v cenách je i nejistota dalšího vývoje energetiky v Česku. Návrh Evropské komise, který by mohl zařadit jaderné a plynové elektrárny mezi zelené zdroje energie, přinesl rozčarování. Místo toho, aby dal zelenou přechodu energie tímto směrem, může vše zkomplikovat.

„V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem,“napsal šéf ČEZ Daniel Beneš na Twitteru. Problematické by pak byly i investice do prodloužení životnosti stávajících reaktorů. Právě na to Česko ve své energetické koncepci sázelo. S připomínkami se přidaly i Svaz průmyslu a Hospodářská komora.

Změna evropského návrhu je ale obtížně prosaditelná. Některým zemím přijde jako příliš vstřícný ke stavbě nových reaktorů i málo ambiciózní, co se snižování emisí skleníkových plynů týče, a volají tak naopak po zpřísnění.