Škrty v rozpočtu prověří koalici

Státní rozpočet

Česko vstoupilo do nového roku bez schváleného státního rozpočtu. Nová vláda totiž, jak deklarovala už před svým jmenováním, odmítá návrh, jejž schválila její předchůdkyně. Ten počítal s tím, že výdaje převýší rozpočtové příjmy o 377 miliard korun.

Fialova vláda chce podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) do poloviny února předložit Poslanecké sněmovně nový návrh s deficitem pod 300 miliard. A počítá s tím, že nový rozpočet začne platit od 1. dubna. „Do té doby jsme po tři měsíce připraveni hospodařit podle pravidel rozpočtového provizoria, chod státu tedy bude bez problémů zajištěn,“řekl před pár dny Stanjura.

Rozpočtové provizorium znamená, že jednotlivé výdajové kapitoly budou na každý měsíc dostávat jednu dvanáctinu svých loňských výdajů. A z nich hradit mandatorní výdaje, tedy třeba důchody, sociální dávky či výdaje spojené s plněním mezinárodních smluv. A dále kvazimandatorní výdaje, zejména platy svých zaměstnanců.

„Následně poté záleží u každé příslušné rozpočtové kapitoly na tom, kolik finančních prostředků bude mít z této dvanáctiny k dispozici a jaké budou vedle zajištění mandatorních výdajů její další priority,“vysvětlilo ve své zprávě k rozpočtovému provizoriu ministerstvo financí. Stát tak bude muset zapomenout na některé investiční plány. A také na různé podpory podnikatelskému sektoru.

V provizoriu už dvakrát

Česko už rozpočtové provizorium zažilo. Dvakrát za tehdejšího sociálnědemokratického premiéra a dnešní hlavy státu Miloše Zemana v letech 1999 a 2000, a to v řádu dvou až čtyř týdnů. Podruhé provizorium málem nastalo loni za premiéra Andreje Babiše, souhlas Poslanecké sněmovny však nakonec vládě ANO a ČSSD zajistily hlasy KSČM. schválený vs. skutečný rozdíl (v mld. Kč) 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021

2022 -105 -100 -112 -100 -70 -60 -50 -40 -500 -320 -377**

* stav k 1. prosinci 2021 ** návrh bývalé vlády -101 -81,3 -77,8 -62,8 61,8 -6,2 2,9 -28,5 -367 -401,5*

„Provizorium je podle mne spíš politické gesto. Netvrdím, že by rozpočet, připravený bývalou vládou, byl ideální. Ale měla by se spíš upřít pozornost směrem k rozpočtu roku 2023,“hodnotí pro LN ekonom České spořitelny Petr Zahradník. Dodává, že připravit nový rozpočet během měsíce a půl (další 1,5 měsíce má probíhat schvalování) znamená dělat věci narychlo, což nikdy nepřináší mnoho dobrého. Lepší by bylo návrh přijmout, a pak provádět různé úpravy během roku. Jako se to ostatně dělá běžně.

Vláda sází při snížení rozpočtového deficitu hlavně na osekání provozních výdajů ministerstev a dalších institucí státu. Den před Štědrým dnem rozhodla, že většina státních zaměstnanců nedostane ke svému základnímu platu slíbených 1000 korun a v průměru dalších 400 korun do osobní složky, nýbrž že vybrané profese dostanou 700 korun. Učitelé nedostanou slíbená tři, nýbrž dvě procenta k platu.

„Valorizace platových tarifů, kterou navrhla předchozí vláda, není bohužel vzhledem k rozpočtu v tuto chvíli uskutečnitelná. Sám jsem navrhoval, aby platy rostly tak, jak navrhovala moje předchůdkyně, ovšem po dohodě uvnitř koalice jsme přikročili k omezenému navyšování… Nelze žít na dluh a dál plošně rozdávat,“uvedl po zveřejnění rozhodnutí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ať odměňují samy nemocnice Osekávání provozních výdajů určitě bude prubířským kamenem pětičlenné vládní koalice. Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v poslední den roku v rozhovoru pro deník Právo uvedl, že zvýšení o dvě procenta pro učitele schválili předsedové koaličních stran a že on osobně byl postaven před hotovou věc a na zasedání vlády se zdržel hlasování.

Zmrazení či nižší než původně schválené zvýšení platů vyvolalo smršť kritiky ze strany různých odborových organizací. Včetně zdravotnických, které poukazují na nižší valorizaci platů nelékařských zaměstnanců.

Ministerstvo zdravotnictví to odmítá s tím, že zvýšení platů je odměnou za mimořádné nasazení v rámci pandemie a že zdravotnická zařízení vedle toho i letos dostanou na mzdy a platy více než loni. „I přes nižší tabulkové navýšení platu pro nelékařské pracovníky nedošlo ke krácení úhrad pro nemocnice, které počítají s navýšením celkového objemu mezd a platů o šest procent. Takže nemocnice budou mít prostředky, aby v případě potřeby a dle situace na trhu práce tyto zaměstnance odměnily i nad rámec mandatorního navýšení,“řekl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Snížení mandatorního navýšení podle něj pouze přesouvá odpovědnost za adekvátní odměnění nezdravotnických pracovníků z platových tabulek do rukou managementu nemocnic, který má pro tento účel zajištěn dostatečný růst příjmů ze zdravotního pojištění.

Cesta k novému státnímu rozpočtu je lemovaná úsporami. Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) už oznámila nižší navýšení platů státních zaměstnanců, osekat chce třeba provozní náklady úřadů. Shodu musí najít do poloviny února.