Ve hře o soláry i Michalik

Místopředseda a sponzor hnutí STAN Michalik kvůli možnému střetu zájmů a mlžení okolo svého podnikání loni v listopadu rezignoval na kandidaturu na post ministra průmyslu a obchodu. Stalo se tak poté, co LN a Deník N upozornily na netransparentní kyperskou společnost Lowfield Investments, jež poskytovala mimo jiné půjčky na Michalikův solární byznys. Politik nejprve nechtěl prozradit, kdo firmu ovládá. Později uvedl, že patří jeho ženě.

Michalikv rozhovoru pro LN nepopřel, že se vloni kvůli novele zákona o podporovaných zdrojích energie sešel s tehdejším poslancem za STAN Pávkem. Tvrdí, že si pouze vyslechl, co budou zákonodárci navrhovat. „Pozval mě pan poslanec Pávek na jedno jednání, které sám inicioval. Byl jsem na tom jednání vyloženě jako posluchač,“řekl. Dodal také, že v minulosti se s poslancem bavil opakovaně právě o obnovitelných zdrojích. „S panem Pávkem jsme o podpoře obnovitelných zdrojů hovořili mnohokrát. Jsem jejich velkým zastáncem. Proto jsem do nich také investoval,“uvedl Michalik.

Jde o miliardy

Jádrem Pávkova návrhu novely bylo zvýšit maximální výnosnost fotovoltaických elektráren na 9,5 procenta a zároveň také srovnat podmínky, aby nebyly rozdíly mezi státní podporou vyplácenou na různé druhy obnovitelných zdrojů energií. „Ve sněmovním hospodářském výboru jsme se bavili o vnitřním výnosovém procentu. To nemá žádný vliv na to, kolik budou solárníci brát. Pouze kdyby sazba klesla příliš nízko. Vládní návrh začínal na šesti a něco procentech. Z mého pohledu to byla lenost ministerstva průmyslu a obchodu, které nechtělo v Bruselu notifikovat novou sazbu,“řekl LN Pávek. Dle něj se stát vůči „solárníkům“opakovaně postavil zády.

Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) postup ministerstva hájil. „U fotovoltaiky jsme dali jedinou sazbu 6,3 procenta a u ostatních zdrojů energií byl interval. To vzbudilo obrovský poprask. Ve finále jsme

řekli, že i u fotovoltaiky podpoříme interval 8,4 až 10,6 procenta, ale s tím, že bude desetiprocentní solární daň. Jinými slovy 6,3 procenta jsem vyměnili za solární daň a interval. Avizovali jsme zároveň, že pokud budeme ve vládě, budeme se držet spodní hranice intervalu,“uvedl Havlíček.

Zdánlivě technicistní bitva o procenta představuje zásadní sumy pro státní rozpočet. „Dle hrubého odhadu se hraje o dvě až tři miliardy korun za rok v rámci každého procenta. Proto jde velkým hráčům o to, aby hodnota byla 9,5 procenta,“řekl Havlíček.

Bitva neskončila

Ačkoli novela zákona platí od 1. ledna, stále není jasné, jaká bude přípustná výnosnost. To má stanovit vládní vyhláška. „Ministerstvo průmyslu a obchodu vybere konkrétní hodnotu pro fotovoltaiku, vítr a další podporované zdroje jako bioplynové stanice a malé vodní elektrárny. Potom to potvrdí vláda,“řekl LN Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Dle Pávka se poslanci při přípravě novely zákona snažili předejít právě vládnímu licitování o konkrétní hodnotu v rámci intervalu. „Chtěl jsem, aby sazba vnitřního výnosového procenta byla co nejvyšší a byla taková, aby s tím vláda nemohla hýbat. Čím vyšší sazba je, tím klidnější je trh. Pokud by klesla k šesti procentům, jak to bylo v původním návrhu, tak by z toho profitovala jen společnost ČEZ,“popsal Pávek.

Klíčové rozhodnutí nyní čeká na ministra průmyslu a obchodu za STAN Jozefa Síkelu. Kdy to probere kabinet? „Předpokládáme, že by vláda měla rozhodnout během první poloviny letošního roku,“napsal LN Marek Vošahlík z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.

Odborníci se shodují, že transparentnímu způsobu tvorby pravidel v ČR by výrazně napomohl zákon o lobbingu. „Především by zprůhlednil proces, aby bylo patrné, které skupiny lobbují za různé zájmy nejen v připravované legislativě, ale i ve veřejných zakázkách či při rozdělování veřejných prostředků obecně,“řekl LN Milan Eibl, analytik české pobočky Transparency International.