Život „před covidem“se vrátí
Nové vakcíny a léky spolu se slábnutím koronaviru časem povedou k opětovnému normálu. Omezení asi budou u cestování
Vrátíme se někdy k životu před pandemií, tedy bez povinných respirátorů, omezení setkávání či redukcí návštěv kulturních a sportovních událostí? Odpověď expertů, které LN oslovily, zní: „Ano, návrat k normálu je možný. A dokonce pravděpodobný.“Optimisticky odpovídají i přesto, že v následujících týdnech čekáme nárůst počtu pozitivně testovaných kvůli příchodu nakažlivější covidové varianty omikron. A s tím zřejmě i dočasné utužení epidemických opatření.
Naději na pozitivní změnu přinášejí nové léky, které se vynořují na obzoru, stejně jako postupné proměny samotného viru.
„Myslím, že ta doba se blíží. Brzy bude k dispozici několik velmi účinných antivirotik a během měsíců přijde i nová generace lepších vakcín,“řekl LN imunolog Václav Hořejší.
Lidé by tak opět mohli bez obav navštěvovat příbuzné nebo se vydávat na společenské akce. Život společnosti by také nemusely vlády brzdit přísnými uzávěrami. „Pokud budeme umět využít moderní technologie, tedy vakcíny, protivirové léky, rychlé a levné testy, v budoucích letech bychom neměli potřebovat opatření typu lockdownu,“uvedl pro LN pediatr Daniel Dražan, člen výboru České vakcinologické společnosti.
Virus časem oslabí
A volno by lidé mohli mít i od povinného nošení ochrany nosu a úst. Respirátory v uzavřených místnostech nebo městské hromadné dopravě zřejmě nebudeme muset mít nasazené prakticky neustále, pravděpodobnější je, že je oblékneme jen v dobách akutní pandemie.
„Lidé by si však měli uvědomit, že respirátor nenosí kvůli ochraně sebe sama, ale kvůli ochraně svého okolí. To často nechápou a zbytečnou revoltou ohrožují mimo jiné také lidi se sníženou imunitou,“zdůraznila v odpovědi pro LN viroložka Ruth Tachezy.
Nové varianty viru budou vznikat stále: bez ohledu na to, jak moc se ho podaří zatlačit do defenzivy. I toto „bujení“miniaturního nepřítele se ale lidstvu postupně
Denní nárůst počtu osob s prokázaným onemocněním
Aktuální počet hospitalizovaných podaří zkrotit. „Za nějakou dobu – dva až pět let – bude u nás cirkulovat jako ty předchozí. Stane se z něj endemický virus. A za deset let o něm třeba většina lidí nebude ani vědět. Jeho mutační rychlost bude tam, kde se nám to podaří utlumit, menší. Nebude takové nebezpečí vzniku nových variant: chytřejších než ty původní. Pro většinu lidí to bude zcela normální situace,“upřesnila Tachezy.
Cestování s omezením
Po světě budou i nadále vznikat další ložiska covidu, jako nyní v Jihoafrické republice, kde se rozšířil omikron. Podle odborníků se sice populaci podobných zemí nepodaří významně proočkovat, jako se to děje například
Poměr nově nakažených a počtu provedených testů v Evropě, lidé se v nich ale hojně „promořují“, čímž si imunitu budují také. I tím se omezuje možnost cirkulace viru a jeho dalších změn.
S potenciálním vznikem ložisek nákaz různě ve světě se pojí také omezení cestování, které zřejmě do určité míry zůstane rizikové. Pohyb lidí po planetě dosahoval před pandemií obrovských rozměrů
Nově nakažení v krajích za posledních sedm dní a s některými opatřeními asi bude nutné počítat i do budoucna.
Nemusí to však být nic dramatického, již dříve se sledovalo například očkování proti spalničkám či některým tropickým nemocem, existovalo omezení dovozu určitého druhu zboží, neboť mohlo způsobit zavlečení jiných druhů koronavirů třeba do zvířecí populace.
Stále však existuje velká skupina lidí, pro něž bude covid i nadále představovat velmi vážné nebezpečí. Vše se točí kolem imunity, kterou ovšem ne každý má v pořádku a na potřebné úrovni. Někdo se s oslabenou, či dokonce minimální imunitou narodí, například léčba onkologických onemocnění pak jde často přímo proti vlastní obranné schopnosti lidského těla a ani očkování není pro takto nemocné lidi tolik přínosné.
Naděje v omikronu
Pravdou je, že lidé procházející třeba chemoterapií byli nuceni nosit roušky a vyhýbat se většímu počtu lidí i dříve, nyní jim však přibyl další rizikový nepřítel, na kterého si musí dávat pozor.
Určitou naději naopak skýtá chování nové varianty omikron. Od ní vědci čekají, že postupně vytlačí dosud dominantní deltu. Omikron je sice mnohem více nakažlivý, podle prvních údajů ale způsobuje méně závažných průběhů onemocnění, takže by již nemuselo docházet k přetížení zdravotnických systémů. Vše však musí teprve potvrdit další údaje. Virologové nicméně opatrně věří, že by omikron mohl být prvním reprezentantem méně nebezpečných variant viru.
„Doufám, že by SARS-CoV-2 mohl projít adaptačním cyklem čtyř variant koronavirů, které tu s námi koexistují již několik století. Nebo španělské chřipky, která tu ve formě sezonní chřipky H1N1 přežívá a cirkuluje již celé století,“podotkl virolog Ivan Hirsch. Podle něj sice omikron onou slábnoucí mutací ještě není, ale mohl by již ukazovat cestu.
A stále se čeká na vysvětlení prudkého útlumu pandemie v Japonsku, kde existuje naděje, že se covid „vypařil“v důsledku pro něj fatální mutace. Mohlo by jít o změnu v proteinu, jenž řídí, aby virus nemutoval příliš. Pokud totiž tyto mikroorganismy mutují moc, jsou čím dál tím méně životaschopné.
„Tolik si přejeme, aby k takové náhlé smrti koronaviru konečně došlo. Potom bychom si mohli vydechnout úplně. Tento pohádkový scénář je ale pramálo reálný, a tak nám lidem nezbude než se naučit s virem žít. A využívat výdobytky lidského intelektu, jakými jsou moderní vakcíny, k urychlování koevoluce vztahu člověka a nového koronaviru k mírovému soužití,“doplnil virolog Libor Gruhoffer.
zátěž nemocnic