Spoření na důchod je nutnost
Přechod ze starého penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření se vyplatí mladším ročníkům
Generace dnešních čtyřicátníků a mladších by se čistě na státní důchody spoléhat neměly. Ačkoliv se na nutnost důchodové reformy poukazuje už řadu let, žádná velká řešení stále nepřišla. Dobrá zpráva ale je, že čím dál více lidí si na důchod skutečně spoří.
Ať už máte spoření na penzi zajištěné, nebo nikoliv, vyhledejte finančního poradce, aby vám pomohl zorientovat se v aktuálních produktech a jejich podmínkách, případně navrhl upravení odkládané částky. Skryté kouzlo efektivního spoření totiž spočívá v důslednosti a pravidelnosti úložek.
„Složený úrok je největší matematický objev všech dob,“pronesl údajně kdysi už Albert Einstein. Složený úrok je zjednodušeně řečeno úrok z úroků. Pokud peníze odkládáte postupně, jejich hodnota se zvyšuje o úroky, ze kterých vám plynou další úroky: prostě peníze dělají peníze.
Základními dvěma produkty penzijního spoření jsou penzijní připojištění (PP) a doplňkové penzijní spoření (DPS). Penzijní připojištění se od 1. 1. 2013 přeměnilo na doplňkové penzijní spoření a původní penzijní připojištění se dnes nazývá transformovaný fond. Pokud budete do doplňkového penzijního spoření vkládat 300 korun měsíčně, státní příspěvek činí 90 korun. S vyšším vkladem účastníka se zvyšuje i příspěvek státu – při 500 korunách je to 130 korun od státu, při 750 korunách erár přidává 180 korun, při tisícovce činí státní příspěvek 230 korun.
Přispět může i zaměstnavatel Využít můžete i příspěvek zaměstnavatele až 50 tisíc korun ročně. Jeho výhoda spočívá v tom, že se z této částky neplatí daň z příjmů a zaměstnanec ani zaměstnavatel z ní neodvádí ani sociální a zdravotní pojištění. Pokud váš zaměstnavatel tento benefit nabízí, určitě jej využijte, jedná se o finančně velmi rentabilní způsob, jak svým úsporám přilepšit.
Podle ministerstva financí, které informace pravidelně získává od penzijních společností, bylo ke konci loňského září aktivních 4,4 milionu penzijních připojištění a doplňkových penzijních spoření, u 1,6 milionu z nich jsou vedeny příspěvky zaměstnavatele.
Za první tři kvartály loňského roku stát na příspěvcích na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření vyplatil 5,6 miliardy korun. Podle Asociace penzijních společností, která sdružuje všech devět firem působících na českém trhu, zaměstnavatelé v prvním pololetí loňského roku do původního penzijního připojištění přispívali průměrně 958 korun měsíčně, účastníci 745 korun.
U doplňkového penzijního spoření jsou částky o něco vyšší, tam zaměstnavatelé přispívali měsíčně průměrně 1039 korun na každého účastníka, účastník sám pak průměrně platil 802 korun.
Šance pro tři miliony
Ačkoliv ke změně z penzijního připojištění na doplňkové penzijní spoření došlo již před devíti lety, v penzijním připojištění má stále řada klientů aktivní spoření. Podle Asociace penzijních společností jich na konci loňského třetího kvartálu bylo více než tři miliony. Tito účastníci o tom, že mohou do nového systému přejít, mnohdy stále nevědí, a v DPS tak oproti tomu ke stejnému datu bylo jen 1,41 milionu lidí.
V případě, že v původním PP má klient odspořeno minimálně 180 měsíců (tedy 15 let), může využít zajímavé výhody – tzv. výsluhovou penzi. „To znamená, že máte možnost vybrat si přesnou polovinu naspořených peněz bez jakékoliv ztráty, bez poplatků. Nevýhodou je minimální zhodnocení naspořených prostředků,“vysvětluje Lucie Kovářová z firmy Finance Albatros.
Doplňkové spoření ve fondech U DPS už možnost výsluhové penze není, klient si ale může vybrat z několika možností fondů, do kterých chce peníze posílat. Rozdíly v nabízených fondech mohou být poměrně velké, protože nabídka se napříč jednotlivými penzijními společnostmi liší.
Ze zákona je povinný pouze konzervativní fond. Pro původní i nové klienty stále platí pravidlo 60 na 60. Tedy abyste mohli vybrat prostředky i se státními příspěvky, je nutné dosáhnout 60 let věku a do fondů peníze odkládat minimálně 60 měsíců. Ovšem pokud má DPS dobré zhodnocení, není potřeba jej hned po dosažení důchodového věku vypovídat a naspořené peníze vybírat.
„Zejména pro mladší ročníky je vhodné zvážit změnu typu starého penzijního připojištění na nové doplňkové penzijní spoření, protože si mohou vybrat dynamičtější strategii investování,“doporučuje Hana Chevalier ze společnosti 4fin.
Původní garantovaný produkt má totiž výnos pouze kolem jednoho procenta ročně, kdežto novější typ umí vydělat o dost víc. Některé fondy dosahovaly v posledních třech letech výnosu i přes deset procent.
„Vzhledem k tomu, že se jedná o investice minimálně na 15 až 20 let, je jednoprocentní roční zhodnocení nesmyslně nízké. Roční zhodnocení, které se, i když negarantovaně, pohybuje mezi pěti a sedmi procenty, je v dlouhodobém horizontu ohromný finanční rozdíl,“uzavírá Hana Chevalier.