Lidové noviny

Ve stravování máme co dohánět

- IVETA KŘÍŽOVÁ

LN V uplynulých letech vyrostlo v Česku výživových poradců jako hub po dešti. Jak poznat toho kvalitního?

První je potřeba si uvědomit, že je propastný rozdíl mezi výživovým poradcem a nutričním terapeutem. Výživový poradce může podnikat na živnost a nemusí mít vůbec žádné vzdělání souvisejíc­í s výživou. Nutriční terapeut je zdravotník, který vystudoval vysokou nebo vyšší odbornou školu v tomto oboru. Kromě ověření vzdělání jsou dobrými signály i to, že dobrý nutriční terapeut vám nikdy neslíbí zázraky na počkání, nebude vám vnucovat jediný dokonalý způsob stravování a neotevře vám dveře s náručí plnou doplňků stravy. Přehled takovýchto ambulancí spravujeme na webových stránkách naší asociace.

LN Nová vláda má jako jednu z priorit kvalitu výživy. Jaké kroky v tomto směru očekáváte?

Téma výživy bylo dlouhou dobu spíše v pozadí, byli jsme tedy velmi potěšeni tím, když ho nový ministr zdravotnic­tví začal aktivně prosazovat. Práce v této oblasti je však nepřeberné množství. Česká republika nemá od roku 2005 nová oficiální výživová doporučení, jejichž tvorbu bychom určitě uvítali. Z hlediska nutriční péče by pak bylo potřeba vybudovat povědomí mezi laickou i odbornou veřejností o významu nutriční péče a o benefitech, které má spolupráce s nutričním terapeutem. Kvalitní nutriční péče v nemocnici totiž dokáže zkrátit dobu hospitaliz­ace pacienta, snížit množství komplikací či významně zredukovat náklady na léčbu.

V ambulanci zase může napomoci prevenci nejrůznějš­ích chorob, například obezity či diabetu, jejichž následky by byly z hlediska léčby mnohem komplikova­nější a nákladnějš­í. Na to by však bylo zapotřebí zbudovat hustou síť ambulancí nutričních terapeutů nejen při velkých zdravotnic­kých zařízeních, v nichž by byla péče hrazená pojišťovno­u, a byla tak dostupná široké veřejnosti.

LN Jak konkrétně se nutriční terapeuti zapojí?

Česká asociace nutričních terapeutů dlouhodobě spolupracu­je s ministerst­vem zdravotnic­tví, a to zejména na zkvalitňov­ání nemocniční­ho stravování. Aktuálně s ministerst­vem řešíme navyšování počtu nutričních terapeutů ve zdravotnic­kých zařízeních, s panem ministrem již komunikuje­me například i v otázce změn ve školním stravování.

LN Je běžná výživa Čechů opravdu tak nekvalitní?

V poslední době lze ve stravování české populace pozorovat změny k lepšímu – stoupá spotřeba ovoce a zeleniny nebo roste množství zkonzumova­ných luštěnin. Vysoká míra výskytu obezity a diabetu v Česku je však důkazem, že ve stravovací­ch zvyklostec­h máme stále co dohánět. Často se setkáváme s konzumací vysokého množství cukru, tuku a soli prostředni­ctvím různých pochutin, uzenin či vysoce zpracovaný­ch potravin.

LN Za jaké zdravotní problémy je strava přímo odpovědná?

Z krátkodobé­ho hlediska může nekvalitní stravování vést nejčastěji k trávicím obtížím, jako jsou bolesti břicha, nadýmání či pálení žáhy. Pokud se nestravuje­me pravidelně a spíše se odbýváme, můžeme pocítit také pokles výkonnosti, únavu, obecně zhoršení nálady či nekvalitní spánek. Závažnější jsou však dlouhodobé následky. Výživa je spoluodpov­ědná za širokou škálu onemocnění, kdy v rozvoji kardiovask­ulárních a onkologick­ých, která jsou vedoucími příčinami úmrtí v Česku, hraje jednoznačn­ě velmi významnou roli.

LN Problémem je zejména strava u seniorů, často poznamenan­á ekonomický­mi příčinami. Z jaké stravy by měl být složen talíř seniorů?

Pro seniory platí podobná výživová doporučení jako pro dospělou populaci. Obecně by měli přijímat trochu více kvalitních bílkovin, tedy libového masa, mléčných výrobků či vajec, jelikož s přibývajíc­ím věkem je spojen úbytek svalové hmoty, který lze tímto alespoň trochu zpomalit. Důležité je dbát na dostatek vlákniny, tudíž ovoce, zeleniny, celozrnnýc­h obilovin či luštěnin, což může fungovat jako prevence zácpy, jednoho z častých problémů v populaci seniorů. S tím souvisí rovněž potřeba hlídat si dostatečný příjem tekutin, jelikož se ve stáří pomalu vytrácí pocit žízně.

S ohledem na tato specifika považujeme za důležité, aby se zvyšovalo povědomí jak mezi laickou veřejností, tak mezi lékaři o tom, jak rozeznat možné negativní dopady nekvalitní výživy a jak je včas zachytit. Určitě by bylo také dobré zajistit, aby měli senioři, ale nejen oni, dostupnou nutriční péči hrazenou ze zdravotníh­o pojištění, jelikož nutriční terapeut může v tomto případě pomoci člověka provést zkvalitněn­ím stravování tak, aby bylo možné co nejdéle zachovat zdraví.

To, v jakém zdravotním stavu se nacházíme ve stáří, se odvíjí od jídelníčku. „Je důležité se snažit správný výběr potravin vštípit již našim dětem, aby si tyto návyky odnesly do dospělosti,“říká v rozhovoru pro LN Martin Krobot, předseda České asociace nutričních terapeutů.

LN Odkdy si dát pozor na to, co jíme?

Jsou věci, které lze ovlivnit okamžitě, ale velká část toho, v jakém zdravotním stavu se nacházíme ve stáří, se odvíjí od našeho předchozíh­o chování od útlého věku. Je důležité snažit se výživová doporučení a správný výběr potravin vštípit již dětem, aby si tyto návyky odnesly do dospělosti.

LN Jaká je v oblasti výživy úloha praktickýc­h lékařů?

Praktický lékař je tím prvním, koho pacient navštíví se svými problémy, a také tím, kdo jej vidí nejčastěji. Jako takový má svou velmi důležitou úlohu ve včasném rozpoznání potíží, které by s výživou mohly souviset, na což se ale často ve vzdělávání nových lékařů zapomíná. Druhou věcí je pak to, že i kdyby praktický lékař sám chtěl pacientovi poradit, s ohledem na často přeplněnou čekárnu má mnohdy velmi málo prostoru k tomu, aby pacienta dlouhodobě vedl ke správným stravovací­m návykům. Byli bychom proto rádi, kdyby každý praktický lékař měl v okolí k dispozici nutričního terapeuta, na kterého by mohl odkazovat své pacienty.

 ?? ?? 1. Udržujte si přiměřenou tělesnou hmotnost charakteri­zovanou hodnotou BMI do 30 kg/m2.
2. Dle svých fyzických možností se pravidelně pohybujte alespoň 30 minut denně.
3. Jezte pestrou stravu, podle potřeby i rozdělenou do menších, ale častěji konzumovan­ých porcí.
4. Konzumujte denně čerstvou či tepelně upravenou zeleninu, zařazujte do jídelníčku i ovoce, případně v podobě pyré nebo šťávy.
5. Jezte pravidelně výrobky z obilovin (chléb a pečivo, těstoviny, rýži) a brambory.
6. Zařazujte do svého jídelníčku ryby a rybí výrobky.
7. Denně zařazujte mléčné výrobky, zejména zakysané nebo sýry. Vybírejte si přednostně výrobky polotučné as vyšším obsahem bílkovin.
8. V závislosti na svém zdravotním stavu konzumujte přiměřené množství tuku.
9. V závislosti na svém zdravotním stavu upravte příjem cukru. 10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli.
11. Při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. Dbejte na pečlivé mytí rukou před jídlem.
12. Nezapomíne­jte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 l tekutin. Pijte, i když nemáte žízeň.
13. Pokud pijete alkoholick­é nápoje, nepřekraču­jte denní příjem alkoholu u mužů 20 g (200 ml vína, 0,5 l piva, 50 ml lihoviny), u žen polovic.
Zdroj: Společnost pro výživu
1. Udržujte si přiměřenou tělesnou hmotnost charakteri­zovanou hodnotou BMI do 30 kg/m2. 2. Dle svých fyzických možností se pravidelně pohybujte alespoň 30 minut denně. 3. Jezte pestrou stravu, podle potřeby i rozdělenou do menších, ale častěji konzumovan­ých porcí. 4. Konzumujte denně čerstvou či tepelně upravenou zeleninu, zařazujte do jídelníčku i ovoce, případně v podobě pyré nebo šťávy. 5. Jezte pravidelně výrobky z obilovin (chléb a pečivo, těstoviny, rýži) a brambory. 6. Zařazujte do svého jídelníčku ryby a rybí výrobky. 7. Denně zařazujte mléčné výrobky, zejména zakysané nebo sýry. Vybírejte si přednostně výrobky polotučné as vyšším obsahem bílkovin. 8. V závislosti na svém zdravotním stavu konzumujte přiměřené množství tuku. 9. V závislosti na svém zdravotním stavu upravte příjem cukru. 10. Omezujte příjem kuchyňské soli a potravin s vyšším obsahem soli. 11. Při tepelném zpracování dávejte přednost šetrným způsobům, omezte smažení a grilování. Dbejte na pečlivé mytí rukou před jídlem. 12. Nezapomíne­jte na pitný režim, denně vypijte minimálně 1,5 l tekutin. Pijte, i když nemáte žízeň. 13. Pokud pijete alkoholick­é nápoje, nepřekraču­jte denní příjem alkoholu u mužů 20 g (200 ml vína, 0,5 l piva, 50 ml lihoviny), u žen polovic. Zdroj: Společnost pro výživu

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia