Pracovní karanténa „splaskla“
Vláda prozatím sáhla k úžeji vymezené variantě opatření, které má mírnit dopady koronavirové varianty omikron na ekonomiku.
Nástroj proti paralýze státu. Takzvaná pracovní karanténa má umožnit zaměstnancům, jimž vyjde pozitivně test na koronavirus, aby i tak mohli jít do práce. Ovšem za dodržení specifických podmínek, aby neohrozili nákazou další lidi. Původně ji stát plánoval pro celé spektrum povolání, aby v případě příchodu prudké koronové vlny nedošlo k ochromení ekonomiky. Po včerejším jednání vlády je ale její dopad zatím o poznání tenčí. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) se totiž týká jen zdravotníků a pracovníků v sociálních službách.
„Pracovní karanténa je nástroj, který je určen pro úzkou skupinu vysoce specializovaných pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách a jen pro naprosto nezbytné případy. O jejím použití musí rozhodnout ředitel zařízení, jestliže usoudí, že je to nezbytné, a to po konzultaci s krajskou hygienickou stanicí. Podle mého odhadu se bude jednat o několik desítek až stovek lidí,“řekl na tiskové konferenci po jednání vlády Válek.
Pro takové lidi budou platit přísná pravidla s cílem zajistit nulové riziko, že by mohli nakazit pacienty nebo klienty sociálních služeb. Zdravotníci v nemocnicích budou například nosit oblečení jako na covidových odděleních, smějí jet pouze do práce a domů, neměli by se mísit se zdravými jedinci.
Ministr Válek dále oznámil, že všechny odpovědné instituce budou situaci nadále monitorovat a v případně že by se výrazně zhoršila, je vláda připravena přijmout další opatření. Rozšíření pracovní karantény o další profese však přímo nezmínil.
„Pokud bude nastavený systém fungovat jako například přes svátky a na Silvestra, kdy lidé dodržovali opatření a tím nám pomohli situaci zvládnout, zatím k dalším opatřením nebo ke zpřísnění těch stávajících není důvod,“řekl Válek.
Původně měly být do možnosti pracovní karantény zahrnuty všechny profese důležité pro chod státu. V návrhu byly zdravotnictví, sociální služby, doprava, energetika, vodní hospodářství nebo i pohřební služby. Lidé v nich pracující měli mít možnost za určitých podmínek dále pracovat, i když by byli pozitivně testováni antigenním testem. Za pracovní karanténu lobovali zástupci různých profesních sdružení, neboť i jich se může v brzké době dotknout nedostatek pracovníků.
K zavedení institutu pracovní karantény vláda přistoupila poté, co ze zahraničí přišly zprávy o kolapsech dopravy, zdravotnictví a dalších klíčových oborů. Souviselo to s prudkým šířením koronavirové varianty omikron. Ta kvůli vysoké nakažlivosti dokázala během krátké doby poslat do nucené karantény obrovské množství zaměstnanců a tím výrazně ztlumila ekonomiky států.
Pracovní karanténa je nástroj, který je určen pro úzkou skupinu specializovaných pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách
20 000 nakažených?
Vláda proto pověřila Ústřední krizový štáb, aby vytipoval profese, u kterých by pracovní karanténa byla použitelná. Nadcházející pondělí totiž v zemi začíná povinné testování všech zaměstnanců, a to bez ohledu na to, zda jsou očkovaní či neočkovaní, prodělali nebo neprodělali covid. Dá se tedy očekávat, že již v tento den se rapidně zvedne počet lidí pozitivně testovaných a během týdne nadále poroste. „Budu velmi spokojený, pokud začátkem příštího týdne bude pod 20 000 pozitivně testovaných antigenním testem a do pátku se nedostanou přes 50 000,“prohlásil včera Válek.
Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ocenil, že vláda udělala první krok v pracovní karanténě alespoň směrem k některým profesím.