Výbuch v Jordánsku vypařil celá města

S geofyzikem Güntherem Kletetschkou o českém příspěvku nejnovějšího výzkumu historie vesmíru v NASA i o tom, co mohlo stát za biblickou katastrofou Sodomy a Gomory

otevírat a zavírat dvířka milionkrát, abychom ukázali, že funguje. Jednou, když jsme na tom pracovali, přijel do Washingtonu tehdejší prezident Václav Klaus. Vilém Mikula ho přes českou ambasádu pozval, aby se přišel na výrobu teleskopu podívat. Naprogramovali jsme dvířka, aby vytvořila obrázek českého dvouocasého lva společně s logem NASA, vyfotili to a věnovali prezidentovi jako obraz. Bylo to po asi 67 tisících otevření a zavření. Na obrázku už je vidět, že některá políčka nebyla otevřená, i když být měla. Dokazuje to, že systém má přece jen konečnou životnost.

LN Jaké budou tedy hlavní rozdíly mezi Webbovým a Hubbleovým teleskopem?

Webbův teleskop bude víc registrovat světlo z infračervené oblasti, díky tomu uvidí do větších vzdáleností, a tedy i dál do minulosti. Bude umístěný v takzvaném libračním bodě v soustavě Země-Slunce. Librační bod je poloha v soustavě dvou navzájem obíhajících těles, do kterého když něco dáte, tak to tam zůstane. Navíc bude mít microshutter, který Hubbleův teleskop nemá. Bude moci zakrýt galaxie, které mu připadají nezajímavé, a nechat si jen světlo z těch zajímavých. S microshutterem byl ovšem ještě jeden problém, který bylo potřeba vyřešit.

LN Jaký?

Kdybych otevřel jen jedno z těch padesáti tisíc okének a podíval se skrz něj na nějakou galaxii, nebude mi to nic platné. K měření jejího spektra potřebuji určitou minimální citlivost. Odpovídá asi deseti procentům otevřených okének. Ideálních je padesát. Co mám ale dělat, když jich potřebuji mít otevřených méně? A k tomu se používají takzvané Hadamardovy matice. Když třeba padesáttisíckrát otevřu polovičku dvířek, mohu pak jejich pomocí dopočítat světelné spektrum jen v jednom z nich. Je to ukázka, že matematika není zbytečný výmysl, naopak je užitečná.

LN Opusťme Webbův teleskop. Nedávno jste se podílel na výzkumu archeologického naleziště Tall el-Hammam. Podle vašeho názoru ho mohl zhruba před 3600 lety zničit meteorit a katastrofa se mohla stát základem biblického příběhu o Sodomě a Gomoře.

V Jordánsku jsme zkoumali tři města, která stále ještě existují: Tall el-Hammam, Jericho a Tall Nimrin. V jejich okolí jsou archeologické důkazy, že existovaly už v dávné minulosti. Podloží tvoří takzvaná zvodeň neboli hornina nasycená vodou, v tomhle konkrétním případě pískovec. Je to výhodné, protože taková oblast se pak dá zavlažovat, dá se v ní pěstovat obilí a podobně. Oblast proto byla vždycky osídlená. Tall el-Hammam měl asi osm tisíc obyvatel. Jericho a Tall Nimrin měly každé asi třetinu. Podle našeho výzkumu ale přestala všechna tahle města náhle na čas existovat.

LN To asi tenkrát nebylo neobvyklé.

Stávalo se to normálně. Vypukla válka a města někdo vyplenil. Po podobných událostech však vždycky zůstanou zbraně – oštěpy, šípy... Tentokrát tam ale nebyly. Další zajímavost byla, že Tall el-Hammam 600 let nikdo další neosídlil, Jerichu a Tall Nimrin to trvalo přes 300 let. Bylo to způsobeno zvýšenou slaností podzemní vody. Ve vrstvách z doby, kdy byla města osídlená, obsahovala

LN V jaké vzdálenosti bych byl v bezpečí?

Město Tall el-Hammam mělo asi 8000 obyvatel. My jsme ale našli jen osm nebo deset koster. Kde jsou ostatní? Je možné, že je výbuch opravdu odpařil, a něco zbylo jen z těch, kteří byli zrovna schovaní. Kdyby meteorit zasáhl Budějovice, musel bych být někde na Šumavě, abych přežil. I tak by ke mně mohlo dosáhnout záření. Byl bych popálený, ale přežil bych.

LN Myslíte si tedy, že výbuch může popisovat starozákonní vyprávění o zničení Sodomy a Gomory?

Pokud tehdejší obyvatelé oblasti zahlédli výbuch z dálky, určitě si ho zapamatovali a možná i zapsali. Kdyby se šli podívat na místo, viděli by trosky zničeného města a spoustu soli. Máme důkaz, že před 3600 lety došlo ke zničení všech tří měst. Ta doba zhruba odpovídá času, kdy mohla existovat biblická Sodoma. Pokud příběh pojednává o nějakých skutečných městech, ta naše by mohla být jedněmi z kandidátů.

LN Byl výbuch u Mrtvého moře horší než ten tunguzský?

Určitě. V oblasti dopadu tunguzského meteoritu jsem byl a míra destrukce je nesrovnatelná. Popadaly tam nějaké stromy, ale stopy vysokých teplot, jako je roztavený materiál, nejsou tak patrné jako v Jordánsku.