Pro říši a pro syna to nejlepší
Historické drama Margrete – Královna severu je zahajovacím filmem letošního ročníku přehlídky severských filmů Scandi, který se bude konat od 19. do 25. ledna v kinech v celé České republice. Přinese předpremiéry novinek, ale připomene také slavné švédské němé filmy.
Jednu z nejmocnějších žen evropských dějin ztvárnila ve snímku dánské režisérky Charlotte Sielingové její krajanka Trine Dyrholmová (mj. držitelka berlínského Stříbrného medvěda za roli ve filmu Thomase Vinterberga Komuna z roku 2016).
I další filmy přehlídky mají biografický základ, ať jde o příběh malířky Tove Janssonové, či o film o autorce Vzpomínek na
Afriku Karen
Blixenové
Královnu Margrete zastihuje děj filmu v roce 1402, kdy již dosáhla vrcholu svého politického úsilí a vytvořila unii Dánska, Norska a Švédska. Impozantní, ale stále ještě poněkud křehký svazek tří států vede královna jménem svého osvojeného, nyní již dospělého syna Erika (který byl vnukem její sestry a původně se jmenoval Bogusław). Mezinárodní pozici říše ohrožované zejména německými zájmy chce Margrete upevnit sňatkem Erika s anglickou princeznou Philippou (tehdy ještě dítětem). Ovšem právě když královna hostí anglickou delegaci, dojde k šokujícím událostem: o svá práva se totiž hlásí údajný skutečný Margretin syn Olaf. Ten je už patnáct let považovaný za mrtvého, avšak muž, jenž dorazil na královský dvůr, víceméně přesvědčivě tvrdí, že je právoplatným vládcem, i když tím riskuje smrt. Změna na trůně by však otřásla královniným životním dílem. Margerite proto řeší těžké dilema mezi mateřským citem, který se v ní začne ozývat, a politickou zodpovědností.
Děj filmu má reálné jádro, z velké části je však vyfabulovaný. Na historické skutečnosti a dobové standardy mezilidských vztahů či přesvědčení o řádu světa roubuje současnou perspektivu a vytváří tím poněkud matoucí mix, který se mu nedaří úplně přesvědčivě rozplést. Nicméně jako impuls k zájmu o severskou historii je tento snímek bezesporu užitečný a Trine Dyrholmová je tak přesvědčivá, jak jen jí to role umožňuje.
Skutečné osudy inspirují
Přehlídka Scandi nabízí i další tituly hodné pozornosti, například dokument Nejkrásnější chlapec na světě se zabývá nesnadným osudem Björna Andrésena, který se proslavil účinkováním ve Viscontiho filmu Smrt v Benátkách. I další filmy přehlídky Scandi mají biografický základ, ať jde o příběh malířky Tove Janssonové (autorky slavných Muminků) v romantickém dramatu Tove, nebo o film Dohoda o autorce Vzpomínek na Afriku Karen Blixenové.
Klenotem přehlídky je podle ředitele pořádající společnosti Film Europe Ivana Hronce film Utéct, čerstvý držitel ceny pro nejlepší evropský dokument. Amin Nawabi, uznávaný šestatřicetiletý akademik, ve snímku zápasí s bolestným tajemstvím, které skrývá už 20 let. Obává
se, že mu může zničit život, který si vybudoval pro sebe i svého snoubence. O svůj příběh se podělí s režisérem Jonasem Poherem Rasmussenem, blízkým přítelem a spolužákem ze střední školy. Poprvé vypráví prostřednictvím animace příběh mimořádné cesty dětského uprchlíka z Afghánistánu.
Přehlídka Scandi se letos koná v hybridní formě. Nabídku kin tak doplňují další snímky na platformě Edisonline.
Scandi, 19.–25. 1. v kinech a na Edisonline