Benzin do prázdnin až za padesát korun
Cenám pohonných hmot nepomohla ani daňová úleva. Podle odborníků mají růst i nadále
Ceny na tuzemských pumpách v současných dnech opět trhají rekordy. Peněženkám řidičů zásadně nepomohlo ani červnové snížení spotřební daně o 1,5 koruny za litr benzinu či nafty.
Nejvíce si nyní připlatí za benzin, který se v neděli v Česku průměrně prodával za 47,32 koruny za litr. Jen o málo příznivěji vypadala cena nafty, která v nedělním celorepublikovém průměru stála 46,52 koruny za litr. Odborníci navíc čekají, že ceny pohonných hmot porostou i nadále.
„Jestli to půjde tímhle způsobem dál, obávám se, že benzin bude začátkem letních prázdnin atakovat hranici 50 korun za litr. Co se týče nafty, ta bude asi o dvě koruny levnější,“sdělil LN Jiří Ondra, zakladatel a majitel české sítě čerpacích stanic Tank Ono.
Současné ceny benzinu tak navzdory vládnímu opatření o několik haléřů překonaly i rekordní
Průměrná cena za litr
47,32 Kč
částky, za něž se tankovalo v březnu, tedy krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vyplynulo to z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje.
„Ceny na benzinkách vycházejí z cen na burze a tam šel produkt prudce nahoru. Kdyby nebyla snížena spotřební daň, byly by dnes pohonné hmoty ještě o 1,5 koruny dražší,“uvedl pro LN Ivan Indráček, šéf SČS – Unie nezávislých petrolejářů. „Je ale pravdou, že si některé čerpací stanice mohly navýšit marže,“připustil.
Odhadovat, jak vysoko se ceny mohou v dalších měsících vyšplhat, je podle odborníků věštění z křišťálové koule. Záležet bude především na dalším vývoji války na Ukrajině a na uplatňování protiruských sankcí, zejména chystaného embarga na dovoz ruské ropy a pohonných hmot.
„Samozřejmě máme jen omezené možnosti, jak cenu paliv na pumpách ovlivnit. Rozhodnutí evropských lídrů zakázat dovoz většiny ruské ropy je bezpochyby správné, ale logicky bude tlačit cenu ropy vzhůru a bude umenšovat pozitivní vliv našeho snížení daně,“připustil už dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
47,32 koruny za litr Naturalu 95 je od neděle 12. června nově rekordní průměrná cena, za kterou se benzin prodával v Česku. Je to o šest haléřů více, než činilo dosavadní maximum z letošního března. Nafta se v neděli prodávala v průměru za 46,52 koruny za litr, což je oproti březnové rekordní hodnotě zhruba o tři koruny méně.
V reakci na vysoké ceny paliv vláda Petra Fialy (ODS) již v minulých měsících zavedla kontroly marží u čerpadlářů – přičemž rafinérie z toho vynechala – a od začátku června dočasně snížila spotřební daň z nafty a benzinu o 1,5 koruny na litr. Od července též zruší povinné přimíchávání biosložky do paliv. Avšak nic z toho se do tuzemských cen paliv výrazně nepropsalo. Přesněji: nezlevnilo je. Cenovka pohonných hmot se totiž odvíjí od cen vzešlých z rotterdamské surovinové burzy, jichž se drží prakticky všichni dodavatelé pohonných hmot v Evropě.
„Trh je úplně zbořený“
„Ještě třeba před rokem činily denní pohyby cen na burze v Rotterdamu pět, maximálně deset haléřů za den. Když to někdy vylétlo o padesátník, už všichni říkali: Proboha, co se to děje?! A dnes absolutně není výjimkou, že ceny nafty a benzinu vyletí o korunu padesát za den. Trh je úplně zbořený,“uvedl pro LN Ivan Indráček, šéf SČS – Unie nezávislých petrolejářů.
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy však vinu na tom, že se vládou zavedené snížení spotřební daně neprojevilo na cenách v souladu s očekáváním, mohou nést i vysoké marže pumpařů. „Důvodem mizivého účinku snížení spotřební daně je fakt, že čerpací stanice si část příslušného snížení přisvojily, takže nezlevnily v celém rozsahu snížení daně, a naopak si navýšily marže. Vládu opatření vyjde za čtyři měsíce na čtyři miliardy korun. Z této částky ovšem až 1,5 miliardy poputuje do
Průměrné ceny pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku před a po snížení spotřební daně o 1,50 koruny z litru paliva (v korunách za litr)
1. 6. kapes čerpadlářů. Ti totiž platí nižší celkovou daň z paliv, ale do konečných cen promítli jen část tohoto snížení,“uvedl Kovanda.
S tím však nesouhlasí ekonom ze společnosti Finlord Boris Tomčiak.
„Domnívám se, že snížení daně promítla do cen drtivá většina čerpacích stanic. Jejich marže nejsou malé, ale nijak výrazně nerostou. Platí ale, že efekt nižší spotřební daně se vlivem dosud ještě zdražující ropy rychle snižuje, zejména u benzinu,“uvedl ekonom.
Některé země, například Maďarsko, zvolily cestu cenového stropu. Ani to ale dle některých odborníků nemusí představovat účinné řešení. „Úvahy o zastropování cen jsou nešťastné, protože ve finále stejně ten rozdíl zaplatí stát. Pumpy nemohou prodávat se ztrátou,“upozornil Indráček a varoval, že levnější pohonné hmoty by přilákaly takzvané „tankovací turisty“z ciziny. Majitel sítě čerpacích stanic Tank Ono Jiří Ondra míní, že účinnější by byly vyšší daňové výhody. „Výraznější úlevy na daních dávají za této situace větší smysl. Příkladem může být například Německo,“řekl LN Ondra.
Berlín zvolil v rámci kompenzace vysokých cen odvážnější tempo. Daň z nafty snížil v přepočtu o víc než 3,5 koruny a z benzinu o 7,4 koruny – nejvíc ze zemí EU, jež k daňové úpravě přistoupily. Přesto se ceny paliv v zemi našich západních sousedů vrátily na stejnou úroveň jako před zlevněním.