Záchranná kamna

Troušením kusých slibů nelze národ nadchnout

Vláda chce projednat takzvaný úsporný tarif pro domácnosti 22. června. Do té doby se můžeme jen dohadovat, co má znamenat sleva 15 až 20 procent na elektřinu a plyn, které slibuje ministr průmyslu Síkela. Bude to dvacet procent z celkové ceny, nebo jen z navýšení? Bude to stačit, když domácnosti čeká na podzim další vlna zdražení a vláda při svém tempu přispěchá s další aktuální pomocí nejdříve v lednu? Chystá se vláda na pomoc obětovat maximálně 24 miliard (jak odhadoval ministr průmyslu), nebo to bude padesát miliard, jak říkal ministr školství Gazdík?

Petr Fiala sliboval, že jeho vláda nebude trousit informace a bude se vyjadřovat jasně, což nedodržela. Ale leckdo by čekal, že se alespoň poučí z vlastních chyb. Moc bychom si to přáli. Například zlevnění paliv cca o 1,50 Kč se nepovedlo. Pumpaři na pár dnů trošku slevili, avšak nyní jsme opět na cenovém rekordu. Při ceně okolo padesáti korun většina řidičů takové snížení skoro nepocítila. Než opakovat podobnou pomoc, to raději žádnou. Proč, vždyť každá koruna je dobrá? Ano, jenže v okamžiku, kdy vám někdo nabízí „výhodu“, která není vidět a není ani pořádně měřitelná, vás dotyčný nejspíš dost naštve a v žádném případě ve vás nevyvolá pocity dojaté vděčnosti. Spálí se vláda podruhé o táž kamna?

A pohonné hmoty jsou vlastně zbytná položka, každý může omezit své popojíždění automobilem. Ale jak omezit svícení či v zimě topení? Pokud bude dvacetiprocentní sleva (o které vlastně zatím nic nevíme) podstatné části chudých k ničemu, může vyvolat citelný odpor k vládě. Dostanete-li slevu pět stovek na plyn, když vám meziměsíčně vzroste záloha o tisícovku a vy nemáte z čeho brát, těžko chápavě vyslechnete nějakou dobrou vládní poučku, že si nemáte v bytě přetápět.

Zkrátka, bude-li chtít vláda pomáhat účinně, měla by si poslechnout kromě rozpočtových škrtičů a ideologických strážců pravice i někoho, kdo alespoň tuší, jak žijí občané s nižšími příjmy.