Bystřejší mozek
V knize, z níž přinášíme dnešní ukázku, americký neurochirurg Sanjay Gupta předkládá vědecké poznatky o fungování mozku a radí, jak zlepšit jeho výkon v kterémkoli věku.
co pro vás tohle všechno znamená, a nabídnu tipy, jak se na takovou budoucnost připravit. Mnohá sdělení v této knize mají také pomoct mladším generacím s péčí o vlastní mozek, neboť jeho onemocnění často začíná desítky let před projevením příznaků. Kdybych v mládí věděl, co vím dnes, staral bych se o svůj mozek jinak. Vy se mým chybám můžete vyhnout.
Líbí se mi pořekadlo, které jsem kdysi slyšel na Okinawě: „Chci svůj život prožít jako žárovka. Celou dobu jasně svítit, a pak jednoho dne náhle zhasnout.“Totéž chceme i pro svůj mozek. Žádné poblikávání zářivek, signalizující jejich blížící se zánik.
Jak si udržet bystrou mysl
Druhá část této knihy popisuje pět pilířů zdravého mozku. Hovoří o tom, jak zaměřovat mysl tím správným směrem. Podrobně vás seznámím s vědeckými poznatky, jež tvoří základ těchto pilířů, a dozvíte se, jak je snadno aplikovat v běžném životě. A vám, kdo jste ochotni výzvu přijmout, ukážu, jak každé doporučení posunout ještě o stupínek dva výš a svůj mozek optimalizovat. Ne všechny strategie, jež navrhuji, jsou vhodné pro všechny, ale věřím, že jsem našel pro každého něco. Dokonce nabídnu program i těm, kdo potřebují konkrétní instrukce. (Už slyším, jak se někteří z vás dožadují: Řekněte mi, co přesně mám a nemám dělat.) A konečně mám pár tipů pro ty, kdo chtějí zvýšit svou produktivitu, co nejlépe využít čas (třeba najít každý den celou hodinu navíc), zbavit se zlozvyků a vytvořit si prospěšné návyky. Vše se točí kolem jednoho cíle: zlepšit svůj život díky bystřejšímu mozku. Zde je pro začátek oněch pět pilířů zdravého mozku: hýbejte se, objevujte, odpočívejte, vyživujte, setkávejte se. Jako první tuto pětici pilířů popsala organizace AARP na základě vědeckých poznatků, které dokazují, že jde o činnosti se zásadním významem pro uchování dobrých kognitivních funkcí po celý život. Díky nim si můžete udržet bystrou mysl bez ohledu na věk. Co vlastně znamenají (na pořadí nezáleží)?
Hýbejte se. Tohle vás asi příliš nepřekvapí. Cvičení, jak aerobní, tak anaerobní (silový trénink), prospívá nejen tělu, ale dokonce ještě o něco víc mozku. Každý den, než si sednu k psaní této knihy, chvíli věnuji fyzickému pohybu. Projedu se na kole, dělám kliky, zaplavu si nebo si zaběhám. Když mi psaní nejde podle mých představ, zacvičím si, abych stimuloval hlavu. Fyzická námaha je vlastně zatím jediný vědecky potvrzený způsob, jak podpořit zdraví a fungování mozku. Můžeme sice zaznamenat souvislosti mezi zdravějším mozkem a třeba zdravou výživou, ale spojitost mezi fyzickou zdatností a kondicí mozku je jasná, přímá a účinná. Pomocí pohybu můžete zvýšit svou mozkovou kapacitu, neboť pomáhá opravovat a udržovat mozkové buňky a podporuje jejich růst, a vy díky němu budete výkonnější a bdělejší po celý den. Jak vám brzy ukážu, existuje zde téměř okamžitá měřitelná příčinná souvislost, což je naprosto úžasné. Celý život se řídím radou svého kamaráda, herce a nadšence do fitness Matthewa McConaugheyho: „Snaž se každý den trochu zapotit.“
Objevujte. Podle studie z Texaské univerzity v Dallasu z roku 2014 si můžete posílit mozek tím, že se začnete věnovat novému koníčku, třeba malování či digitální fotografii, nebo se začnete učit zacházet s novým softwarem, případně dalšímu jazyku. Něčím novým může být v tomto smyslu i zhlédnutí 3D filmu, vstup do nového klubu nebo třeba pouhé vyčištění zubů nedominantní rukou. V rámci tohoto tématu se budu zabývat výhodami a úskalími mozkového tréninku a podíváme se, jak odhalit plnou kapacitu mozku pomocí strategií zvyšujících pozornost, soustředění a koncentraci. Zeptám se vás, zda má váš život smysl a jasný cíl. I to bude součástí rovnice.
Odpočívejte. Odpočinek se netýká pouze těla, oddechnout si potřebuje také mozek. Celá řada kvalitních studií, z nichž si některé rozebereme v šesté kapitole, opakovaně prokazuje, že špatný spánek může vést ke zhoršení paměti a že chronický stres narušuje schopnost učit se a přizpůsobovat novým situacím. Podle skupiny vědců z Massachusettského technologického institutu nám dokáže myšlení zpomalit i něco tak běžného (a stresujícího), jako je multitasking. Obzvlášť destruktivně působí stres. Pomohu vám najít způsob, jak se odreagovat, aniž budete muset denně meditovat (ale klidně si to vyzkoušejte, viz šestá kapitola). Celé tajemství spočívá jednak v aktivitách snižujících stres, jednak v pravidelném posilujícím spánku.
Vyživujte. Spojitost mezi stravou a zdravím mozku dlouho nebyla oficiálně potvrzena. Nyní však konečně máme důkazy, že konzumace jistých potravin (například studenovodních ryb, celozrnných výrobků, extra panenského olivového oleje, ořechů a semen, vláknitého ovoce a zeleniny) současně s omezením jiných potravin (obsahujících hodně cukru, nasycených tuků a transmastných kyselin) může pomoct zabránit zhoršování paměti a činnosti mozku, chrání mozek před nemocemi a maximalizuje jeho výkonnost. Dnes již víme, že zdraví mozku (i celkové zdraví) lze ovlivnit stravou, a tak je zdravé jídlo důležitější než kdy dřív. Výše uvedené se vztahuje i na zdraví mikrobů v našem těle. Lidský střevní mikrobiom, tedy biliony bakterií sídlících v našich střevech, se na zdraví a fungování mozku výrazně podílí. Ukazuje se, že jídlo, které jíme, ovlivňuje fyziologii mikrobiomu, a tím i mozek.
Setkávejte se. Jestli tedy schopnost křížovek posilovat mozkové funkce hodnotíme známkou dvě, kdo to zvládne na jedničku? Premiantem je setkávání se s ostatními. Osobně, tváří v tvář. Z mnoha studií na toto téma zmíním jednu z roku 2015, z níž vyplývá, že rozmanitá síť společenských kontaktů pomáhá zlepšit plasticitu mozku a zachovat kognitivní schopnosti. Interakce s ostatními nejen pomáhají zmenšovat stres a posilují imunitní systém, ale také mohou snížit riziko úbytku kognitivních schopností.
Redakčně kráceno a upraveno