Kyjev se o něco přiblížil Bruselu
Klíčoví evropští lídři vyjádřili Ukrajině podporu ve snaze stát se kandidátem na členství v Unii. Rozhodne summit příští týden
Půjde o výraz politické podpory bojující Ukrajině, nebo pouze o cenu útěchy?
Včerejší návštěva politických lídrů tří nejdůležitějších členských států Evropské unie, Francie, Itálie a Německa, v Kyjevě budila spoustu dohadů. Mise prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Maria Draghiho a kancléře Olafa Scholze se totiž uskutečnila v předvečer očekávaného zveřejnění zprávy Evropské komise, zda doporučí udělit Ukrajině status kandidátské země.
V tomto ohledu včera klíčoví evropští politici nezklamali. „V každém případě podpoříme kandidátský status Ukrajiny v Evropské unii,“prohlásil Macron na tiskové konferenci po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle francouzského prezidenta, jehož země předsedá Unii až do konce června, má být rozhodnutí doprovázeno časovým plánem.
Tímto způsobem má být zohledněna situace států západního Balkánu, jež čekají již řadu let na posun v jednáních s Bruselem. Vyjadřovaly proto obavy, že by je Ukrajina mohla předstihnout. Poslední slovo ale bude mít nejbližší summit sedmadvacítky, který se bude konat příští týden.
Kyjev očekává, že udělení statusu kandidátské země bude „odměnou“za tisíce obětí na lidských životech od vypuknutí války i za to, že brání celou Evropu.
Západ nikdy nebude požadovat od Ukrajiny ústupky v konfliktu s Ruskem, řekl včera v Kyjevě francouzský prezident Macron. Okolnosti mírových rozhovorů budou záviset čistě na Ukrajině, jasně zdůraznil šéf Elysejského paláce.
Ukrajinská strana dříve vyjadřovala obavy, že francouzský prezident a německý kancléř budou naléhat, aby přistoupila na příměří i za cenu, že se bude muset vzdát území obsazených ruskou armádou. Podobně v Kyjevě nahlíželi na mírový plán, který před časem předložila italská vláda. Počítal mimo jiné s vyhlášením klidu zbraní a neutralitou Ukrajiny.
Podobně jako většina jiných zahraničních státníků před nimi, dorazili i Macron, Draghi a Scholz do Kyjeva nočním vlakem z Polska. Na hlavním nádraží ukrajinské metropole se k nim ještě přidal rumunský prezident Klaus Iohannis.
Jejich první cesta vedla do města Irpiň nedaleko Kyjeva, které bylo během první fáze ruské invaze silně poničeno. „Toto je místo zkázy, ale také naděje,“uvedl italský premiér Draghi poté, co se spolu s ostatními prošel mezi troskami zničených domů. Své zděšení dávali najevo i Macron, Scholz a Iohannis.
Klíčoví politici EU si dali s cestou do Kyjeva načas. Vypravili se tam až jako jedni z posledních v Evropě.
Hlavně Macron a Scholz čelili v minulosti výtkám, že i po ruském vpádu na Ukrajinu byli v občasném telefonickém kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Francouzský prezident několikrát opakoval, že není přípustné, aby bylo Rusko „poníženo“.
Ukrajina také dávala najevo zklamání, že na rozdíl od řady jiných států se Francie a Německo dlouho zdráhaly dodat jí těžké zbraně, jež by pomohly vyrovnat ruskou přesilu. Kyjev přitom dlouhodobě zdůrazňuje, že proti Rusku bojuje za celou Evropu.
Kyjev chce další sankce
Jedním z témat rozhovorů s ukrajinským prezidentem byly další sankce proti Rusku, jejichž vyhlášení Kyjev požaduje. Podle ukrajinské vlády by se měly týkat soudců a úředníků, kteří vyjádřili podporu válce. Stejně tak i všech bank, na něž se dosavadní omezení nevztahují.
To ovšem před několika dny nepřímo odmítla šéfka Komise Ursula von der Leyenová, když navštívila Kyjev. Tehdy dala najevo, že úkolem musí být především naplnit stávající omezení,