Nacionalisté sní o Velké Indii

Stejně jako Rusko i další velké národy vzpomínají na doby, kdy vládli větším územím. Pro Indy tento sen představuje Podobné tendence by se neměly podceňovat, jakkoli absurdně znějí, varují experti.

V souvislosti s válkou na Ukrajině se stále častěji objevují hlasy ruských nacionalistů volající po obnově bývalé velikosti své vlasti, ať už v hranicích Sovětského svazu, nebo dokonce carského Ruska. Podobné sny o zašlé slávě nejsou ale vlastní jen Rusům. Setkat se s nimi lze u většiny velkých národů, které v historii vládly rozsáhlejším územím než dnes.

V Indii má tato myšlenka název Akhand Bhárat – v překladu Nerozdělená Indie. Čas od času ji vytáhne na světlo hinduistická nacionalistická organizace Národní svaz dobrovolníků (RSS). Jí navrhovaný vysněný státní celek by se měl rozkládat na ohromném území od Afghánistánu přes Pákistán, Indii, Nepál, Bhútán, Bangladéš a Tibet až po Myanmar (Barmu) a zahrnoval by i ostrovní státy Šrí Lanku a Maledivy.

Jak se zbavit muslimů

Před několika týdny prohlásil šéf RSS Móhan Bhágvat na veřejném shromáždění, že Nerozdělená Indie se stane realitou za deset až patnáct let. RSS má úzké vazby na vládnoucí Indickou lidovou stranu (BJP) indického premiéra Nárendru Módího. I sám Módí se o myšlence sjednoceného indického subkontinentu několikrát zmínil.

Myšlenka Nerozdělené Indie je základním principem ideologie Hindutva, staleté doktríny hinduistického nacionalismu. Učí se ji děti ve školách řízených RSS po celé zemi. Podle jejích zastánců bude sjednocené Indie dosaženo poté, co bude celá země přetvořena v hinduistickou rástru neboli hinduistický národ bez muslimských vlivů. Učebnice RSS používají i vlastní geografické názvy v sanskrtu, zbavené islámských konotací: Bengálský záliv je mořem Gangy, Indický oceán Hinduistickým oceánem a podobně.

Podle účastníků právě probíhajícího sedmidenního všehinduistického sjezdu, jenž se každoročně koná v chrámovém městě Ponda ve svazovém státě Goa, bude Indie hinduistickou rástrou do roku 2025. „Požadavky na vytvoření hinduistického národa jsou legitimní a neodporují ústavě,“prohlásil Čarudata Pingale z Výboru pro hinduistickou obnovu. „S ohledem na násilí páchané náboženskými fanatiky po celé zemi po pátečních modlitbách budeme muset bojovat, dokud celý systém vládnutí nezůstane v rukou hinduistů,“citoval ho indický deník Deccan Herald.

Plány nacionalistů na sjednocení indického subkontinentu se objevují od roku 1947, kdy po odchodu britské koloniální nadvlády vznikly nástupnické státy – Indie a Pákistán, od kterého se v 70. letech oddělil Bangladéš. Akhand Bhárat se ale odvolává na indické království staré více než 2000 let.

Novinář a analytik think-tanku Centre for Policy Research Sušant Singh varuje, že podobné tendence by se neměly podceňovat. „Ačkoli se dnes představa hinduistické rástry může zdát přitažená za vlasy, totéž se donedávna říkalo o expanzivních ambicích ruského prezidenta Vladimira Putina. Proto by velmi veřejná touha hinduistických nacionalistů změnit mapu mohla mít globální dopady – a je třeba ji brát vážně,“píše ve své analýze na serveru Foreign Policy.

Podle něj by tato iredentistická ideologie (z italského terre irredente = ztracená země) neboli úsilí o znovupřipojení skutečně či domněle ztracených teritorií mohla destabilizovat celý region, byť velkou naději na úspěch nemá. V sousedním Pákistánu, který vlastní jaderné zbraně, může vyvolat další nedůvěru a také oslabit pozici Indie vůči Číně.

„Pod Módího vlivem bude Indie trpět větším fanatismem a násilím, protože její dědictví a demokratické hodnoty budou promrhány v honbě za Akhand Bháratem,“domnívá se Singh.

Země, jež nikdy neexistovala Podle indologa Zdeňka Štipla z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nelze podobné nostalgické výkřiky brnkající na nacionalistickou strunu brát vážně. „Je to v naprostém rozporu s geopolitickou realitou v jižní Asii. Sjednocení s Pákistánem si nikdo nepřeje,“řekl LN.

Z historického pohledu navíc podle něj ani nejde o volání po dávné imperiální slávě, protože Indie v takto stanovených hranicích – od Afghánistánu po Myanmar – nikdy neexistovala. „Největší státní útvar, který se na subkontinentu kdy nacházel, byla říše císaře Ašóky ve třetím století před naším letopočtem, ale ta nepokrývala indický jih a na severovýchodě byly její hranice rovněž daleko od tohoto snu,“popsal LN.