Tetování jako historický i estetický akt
Vbarcelonské galerii a kulturním centru CaixaForum nehostila jen skvostnou výstavu surrealisty Reného Magritta. Hned v sousedních prostorách je až do 28. srpna možno vstoupit do zcela odlišného, avšak neméně bizarního světa. Pod názvem Arte bajo la piel neboli Umění pod kůží zde je nainstalována mimořádně zajímavá výstava o dějinách, současnosti a geografických podobách a souvislostech tetování.
Výstava představuje tuto praktiku jako jeden z nejstarších a světově nejrozšířenějších druhů umění. Samotný název tetování pochází sice až z osmnáctého století z polynéského slova „tatau“, jeho kořeny ovšem sahají až do pravěku. Bylo běžné v mnoha starověkých kulturách a po vlastní ose se vyvíjelo na všech světadílech.
Vlivy z celého světa
Výstava vypráví dějiny tetování zejména komentovanými fotografiemi či faksimilemi dokumentů, dobových uměleckých děl, ale třeba i reklam starých tetovacích salonů, a dále trojrozměrnými exponáty. Mezi nimi je staré tetovací náčiní, některé kuriozity jako repliky potetovaných penisů, tetovací vzorkovníky, ale tím nejviditelnějším a návštěvníky nejvíce sledovaným jsou silikonové modely různých částí lidských těl, zejména zad a paží, které pro účely výstavy potetovali dnešní přední světoví tatéři.
Jejich tvorba je skutečně různorodá, inspirovaná značně rozdílnými vlivy, ať je to Filip Leu, který mužská záda pojednává v duchu upravené japonské tradice, nebo třeba Yann Black, jehož překrásné dílo na mužské paži využívá zcela jistě podnětů originálního díla nizozemského malíře Pieta Mondriana.
Tetování v gulagu
Některé exponáty diváka, který se tetováním nezabývá do hloubky, překvapí, až zaskočí. Snímky prastarých čínských žen, potetovaných doslova od hlavy k patě, snímky neméně „pokrytých“evropských mužů z poloviny minulého století, působivá fotografie plačící ženy při tetovacím úkonu atd.
Jedním z nejzajímavějších poznatků výstavy je ovšem rozšíření tetování v někdejších gulazích v Sovětském svazu. Téma samotné je výstavou vlastně jen nakousnuto několika málo fotografiemi, v galerijním obchodě, který je mimochodem nejen literaturou, ale i dalším materiálem na téma výstavy bohatě zásoben, však bylo možné si prolistovat dokonce třídílnou, v angličtině vydanou knihu o tetování v gulagu. A dlužno dodat, že tak přesvědčivých témat na samostatnou výstavu si v kontextu tetovací kultury lze představit jen velmi málo.
Tím, co chtěla výstava říct a co se jí podařilo, je vlastně celkem jednoduchá teze: tetování je prastarý umělecký projev, náležící k lidskému druhu odjakživa. V jednotlivých kulturách symbolizuje různé věci – mělo kultovní, náboženské i společenské významy. V dnešní době se význam přesunul převážně do roviny estetické. Ostatně, jen zřídka se v galeriích stává, že by se téma výstavy tolik odráželo na vizáži návštěvníků...
Tattoo. Arte Bajo la piel CaixaForum, Barcelona, Španělsko.
Výstava potrvá do 28. srpna