Chyba v hlavní roli
Animovaný snímek Rakeťák od studia Pixar vrací do kin hrdinu slavného Příběhu hraček. Je to ovšem úplně jiná story.
Jak vysvětluje hned na začátku promítání titulek: v Příběhu hraček z roku 1995 byl Buzz Rakeťák figurka, kterou znal její vlastník Andy z filmu. A nyní máme možnost vidět ten film. Jinak řečeno, nový snímek není o oživlé hračce, ale o „skutečném“Rakeťákovi prožívajícím dobrodružství, o nichž pak hračka fantazírovala.
Na to, že jde o film, který měl znát Andy v polovině 90. let, souzní nový Rakeťák až překvapivě s aktuálními hollywoodskými trendy. Rakeťákova nejlepší kamarádka je na počátku příběhu jeho velitelka Alisha, lesbická černoška, která se záhy ožení se svou přítelkyní a samozřejmě přivedou na svět i potomstvo.
To vše se odehrává na neznámé planetě, kam Rakeťák a spol. dorazili s vesmírnou lodí plnou vědců a techniků. Bohužel při snaze odletět udělal Rakeťák chybu, hlavně proto, že si nenechal pomoci od ochotného kadeta (v čem by pomoc spočívala, je trochu záhada), způsobil havárii a donutil tak posádku usadit se na planetě v improvizované kolonii. Vědci se pokoušejí obnovit nezbytný palivový článek a Buzz ho při každém pokusu testuje krátkým letem ve vesmíru. Tady ovšem nastupuje v praxi teorie relativity a zatímco Rakeťák zestárne vždy jen maličko, ostatním uplynou roky. Není tedy divu, že nejen Alishu přežije, ale do další fáze dobrodružství vstupuje s její vnučkou. (Fanoušci seriálu Přátelé si tady mohou s láskou zavzpomínat na epizodu, kde se právě taková sc-fi fantazie paroduje.) Během
dalších dobrodružství, která spočívají vesměs v neustálém shánění nějakých součástek, se Rakeťák utkává s tajemnou lodí plnou robotů, jíž velí ještě tajemnější bytost Zurg – což vede ke skutečnosti, že robotičtí neurvalci mají na hrudích písmeno Z.
Přijmout svá i cizí selhání Rakeťákovi pomáhá spolu s Alishinou vnučkou Izzy celá parta outsiderů (samozřejmě také z řad potomků původní ztroskotané posádky), která se účastní jakéhosi domobranného programu trochu na způsob veřejně prospěšných prací. Souvisí to s tím, že hlavním tématem Rakeťáka je chybování, jeho následky a možnosti nápravy. Hlavní hrdina dělá vše pro to, aby napravil svou chybu z minulosti, a také členové jeho nové party mají co napravovat či aspoň zlepšovat. Dětské publikum se má patrně dozvědět, že ani pobyt za mřížemi nemá člověka vyřadit ze společnosti, a tak je jednou z kladných hrdinek stará kriminálnice s vizáží starého kriminálníka a podivnou, nezdá se že moc zvládnutou, slabostí pro výbušniny.
Inkluzivní poselství Rakeťáka vrcholí poznáním (vlastně ne tak
inzerce marným), že je nesmysl měnit minulost, i kdyby to náhodou bylo technicky možné, a že je třeba přijmout a rozvíjet současný svět i přesto, že je založený na někdejších chybách. Cesta k tomuto finále je ovšem tak kostrbatá a zhusta únavná, že zbavuje Rakeťákovo sdělení většiny přesvědčivosti.
Robokocour to nezachrání Hlavní kouzlo Buzzovy postavy z Příběhu hraček, totiž právě to, že šlo o oživlou hračku, je tentokrát zcela mimo hru, a „skutečný“Rakeťák žádným velkým charismatem neoplývá. Další postavy jsou buď nevýrazné, nebo, jako kriminálnice Darby Steel, nefalšovaně nepříjemné. Situaci musí zachraňovat roztomilý robokocour s obrovskýma očima, ani ten ale nestačí na všechno. Ve výsledku nový pixarovský snímek příliš nevypadá jako něco, co by kdysi uchvátilo Andyho Davise a vytvořilo kult Buzzových figurek (to už by spíš šerifa Woodyho ohrožoval zmíněný robotický kocour). Tvůrci v čele s režisérem Angusem MacLanem každopádně svým příběhem řekli i něco o svém vlastním díle: jakkoli problematické, už tu s námi zůstane, protože minulost se měnit nedá.
Rakeťák
Režie: Angus MacLane Premiéra 16. 6.