Gazprom se rozhodl Evropě zatopit
Olaf Scholz, Mario Draghi a Emmanuel Macron navštívili Kyjev, ale možná důležitější zpráva je, že ruský Gazprom právě drasticky redukuje dodávky plynu do Evropy. Titulek článku je pochopitelně ironický. Gazprom Evropě nezatopí, ale spíše ji v zimě dost ochladí.
Začalo to tím, že italskému podniku ENI oznámil Gazprom snížení dodávek o 15 procent. Itálie dostává většinu plynu skrze tranzitní síť, která prochází Ukrajinou. Gazprom Italům nesdělil žádný důvod pro snížení dodávek. Následovalo oznámení skrze síť Telegram, kde dal Gazprom vědět, že plynovod Nord Stream 1, který vede pod Baltským mořem do Německa, snižuje dodávky o dalších 33 milionů kubických metrů za den. Celkově se denní dodávky plynu do Německa snížily o 100 milionů kubických metrů denně a to na nejdůležitější trase do Evropy. A pak ještě přišlo oznámení Slovenského
plynárenského podniku. I jemu Gazprom snižuje dodávky.
V případě Nord Stream 1 se Gazprom o technické vysvětlení pokusil. Prý musí provádět nutnou údržbu na turbíně od výrobce Siemens, a to v kompresorové stanici Poltovaja, nedaleko Vyborgu. Firma Gazprom uvedla, že musí plnit pokyny státního regulátora Roztěchnadzor, který nařídil turbínu vypnout.
Je přitom zjevné, že o technické důvody nejde. Německý ministr hospodářství Robert Habeck také tvrdí, že důvody jsou politické, protože turbína se měla odstavovat až na podzim. Rusko ukazuje svaly a zuby a schovává se přitom za fasádu regulatorní nezávislosti.
Otázka je, proč to Rusko dělá. Na serveru Eurointelligence.com se domnívají, že Rusko chce zvýšit ceny plynu. Nákupčí budou kontraktovat větší objemy z obavy, že se cena zvýší. Pak je tu možnost, že ruská energetická firma chce ovlivnit budoucnost svých aktiv v Německu. V dubnu německý federální regulátor zabavil aktiva firmy Gazprom Germania a nyní německá vláda tuto firmu posílila finanční injekcí ve výši 10 miliard eur.
Německá vláda rovněž řeší otázku s rafinérií na hranicích Německa s Polskem, ve které má většinový podíl ruský Rosněfť. Jedním z navrhovaných řešení je, že rafinérii převezme polská firma PKN Orlen. Polský stát přitom firmu PKN Orlen ovládá a před převzetím rafinerie žádá, aby byl podíl Rosněfti vymazán. To může vyvolat další reakci Ruska.
Mnozí experti varovali před dvěma scénáři. Dalo se čekat, že v reakci na odpoutání se Evropy od ruské ropy Rusko omezí nebo vypne dodávky plynu.
První scénář byl, že je vypne až na podzim nebo v zimě, aby to evropští spotřebitelé naplno pocítili ve svých bytech a na pracovištích. Vypnutí v létě by většina lidí pocítila pouze skrze dramatické titulky v médiích.
Nyní se zdá, že Rusové zvolí druhou cestu. Snížením dodávek už v létě znemožní naplnění evropských zásobníků před zimou a ty pak zůstanou prázdné či poloprázdné. Možná v Kremlu odhadují, že rychlost, jakou se dosud zásobníky plnily, by oslabila efekt vypnutí plynu v zimě. Dodávky ruského plynu do Evropy jsou nyní na polovině loňské úrovně. A mezitím bude Putin brnkat evropským lídrům na nervy. Nyní se rozhoduje o dodávkách těžkých zbraní především ze strany Německa. Oproti slibům toho Německo dodalo na Ukrajinu zatím málo a právě nyní tvrdí, že co slíbilo, dodá v červenci.
Můžeme se utěšovat leda tím, že používat plyn jako zbraň může Rusko ještě tuto a maximálně příští sezonu. Pak jako spolehlivý dodavatel a obchodní partner končí, a to asi na celé dekády.
Potíž je v tom, že tuto a příští sezonu hrozí Evropě kromě zimy v bytech dramatický propad průmyslu, který se zatím bez ruských energií prostě neobejde.
Autor je předsedou správní rady Institutu pro politiku a společnost