Johnson (zase) zápolí o přežití
Dnešek představuje další výzvu pro britského premiéra Borise Johnsona. Ve dvou anglických obvodech Wakefield a Tiverton a Honiton se konají doplňovací volby do dolní sněmovny. V obou z nich teď jeho konzervativci tahají za kratší konec, neboť v obou z nich museli rezignovat jejich někdejší poslanci kvůli sexuálním skandálům.
Pokud Johnsonova Konzervativní strana ve volbách skutečně pohoří, pro ministerského předsedu to bude zvlášť nepříjemná rána. Ještě to totiž nejsou ani dva týdny, co „přežil“sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry. Proti němu se tehdy vyslovilo bezmála 150 (z 359) jeho vlastních poslanců. Ukáže-li se, že jméno Johnson nadále netáhne – jinými slovy, že není schopné konzervativcům vyhrávat volby – premiérova pozice nadále oslabí.
Každý z uvedených volebních obvodů je zcela jiným případem. Tiverton a Honiton je bohatý kout v nejslunnější části Anglie, kde „modří“, to jest konzervativci, vítězí od roku 1920. Jedná se o rekreační oblast v hrabství Devon, kde je průměrná cena nemovitosti 280 tisíc liber (zhruba 8 milionů korun), tedy téměř dvojnásobek oproti severoanglickému Wakefieldu. Řada movitých Britů se do tohoto cípu Albionu stěhuje na dožití, podíl voličů v důchodovém věku zde činí téměř 30 procent.
Naopak Wakefield býval zaručenou rudou baštou. Průměrná mzda i věk jsou tady nižší, nezaměstnanost naopak vyšší (skoro 5 procent). I proto zde až do roku 2019 vždycky volili labouristy. Avšak po přeskupení britské politické mapy – v důsledku referenda o brexitu – i sem pronikli konzervativci a tento kus „rudé zdi“si uzmuli pro sebe. Komentátoři předpovídali, že Labouristická strana se svým současným důrazem na „londýnské“problémy typu rasa a gender bude mít problém se sem ještě někdy vrátit.
Přesto oba obvody, na něž je teď upřena volební pozornost, něco spojuje. Dosud je zastupovali poslanci, kteří nedávno rezignovali kvůli skandálům sexuální povahy. Neil Parish, poslanec za Tiverton a Honiton, měl během jednání v dolní sněmovně sledovat porno. Jakmile bylo v celé věci spuštěno interní stranické vyšetřování, sbalil si kufry. Poslanec za Wakefield Ahmad Khan byl zase usvědčen ze sexuálního obtěžování mladistvých a následně odsouzen na rok a půl za mříže.
Jedna nová „rudá cihla“?
Co do vážnosti i typu prohřešku se jistě jedná o jinou ligu. Ale pro voliče je to ve výsledku jedno. To, co potřebují vědět, je, že posledně vsadili na „modrého“kandidáta a že se to nevyplatilo. V obou obvodech to tak vypadá na změnu barvy. V průzkumech ve Wakefieldu vede o parník labouristický kandidát Simon Lightwood a vše nasvědčuje tomu, že si dokráčí pro vítězství. Bortící se „rudá zeď“tak dostane zpátky alespoň jednu cihlu.
To situace v Tivertonu a Honitonu se zdá komplikovanější a dále ji znepřehledňuje absence průzkumů veřejného mínění. Dle spekulací britských médií to vypadá na těsný souboj mezi konzervativci a liberálními demokraty. Pravicová média si všímají, že místní konzervativci zcela vymazali z předvolební kampaně jakékoli zmínky o ministerském předsedovi. Pro Johnsona by se tedy jednalo spíše o Pyrrhovo vítězství.
Čtvrteční doplňovací volby do britského parlamentu představují další nepříjemnou položku pro premiéra Borise Johnsona. Kvůli skandálům není on ani jeho konzervativci ve zvlášť silné pozici.
Premiérův tuhý kořínek
Přesto není radno šéfa toryů předčasně odepisovat. I proto, že jde o oblíbený sport novinářů. „Zaručené zprávy“o Johnsonově pádu na ostrovech s jistou intenzitou rezonují už půl roku – od začátku takzvané partygate, jež odhalila večírky v sídle vlády během koronavirového lockdownu. Nadto platí, že statutárně znovu hlasovat o vyslovení nedůvěry nemohou poslanci celý rok od předchozího hlasování – tedy do června 2023. V médiích se sice objevují fantastické scénáře o změnách stanov, to však nyní působí spíše nepravděpodobně.
Na každý pád se ale komentátoři shodují, že Johnsonova situace není dobrá. Jeho veřejný obraz sice částečně vylepšila razantní podpora Ukrajiny okupované ruskou armádou a hojné snímky s populárním prezidentem Volodomyrem Zelenským – i to však má v Británii kýžený vliv jen na určitou skupinu voličů. Největší premiérovou potíží je, že ztratil podporu pravého křídla vlastní partaje, jež ho kdysi dosadilo do křesla. Proti němu se totiž vyslovily takové osobnosti, jako je bývalý ministr pro brexit David Davis či další výrazný brexitář Steve Baker.