Jediná ochrana je přeočkování

Covid-19 stále mutuje, a proto se hledají nové vakcíny, říká epidemiolog Roman Chlíbek

Z poslední studie lékařů z Washington University School of Medicine a VA Saint Louis Health Care System vyplývá, že kolektivní imunita je v případě covidové nákazy marginální a naopak, každé další prodělání nemoci přetrvávající příznaky zhoršuje.

S tím však nesouhlasí předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Říká, že z jeho zkušeností je každý nový útok infekčního onemocnění slabší než předchozí. A platit by to mělo i pro covid-19.

LN Výsledky výzkumu naznačují, že škody, které onemocnění napáchá, se v lidském těle sčítají a s každou reinfekcí se zvyšuje riziko úmrtnosti. Je to tak?

Studii jsem ještě nečetl a ani nemám takové indicie. Nemyslím si, že se to dá říct takhle zjednodušeně, protože jsou tu lidé, kteří prodělají covid a vyléčí se z něj. Většina z nich – neříkám, že každý – je zcela bez následků. Nějaké dlouhodobé potíže typu „long covid“má jenom určitá část pacientů, rozhodně ne všichni. To, že by se sčítaly jeho následky, neznám u žádného infekčního onemocnění. Naopak u většiny z nich platí obecný princip, že každá další ataka infekčního onemocnění bývá zpravidla o něco mírnější, je-li vyvolána stejným původcem.

LN Proč to tak není i u covidu?

Tady je trochu jiná situace v tom, že se mění varianty a geneticky se objevují nové mutace. Pro imunitní systém je každá z nich trošku jiná, což se také ukazuje v tom, že lidé, kteří prodělali omikron 1, nejsou v tuto chvíli příliš chráněni před omikronem 4a5 (variantami BA.4 a BA.5 – pozn. red.). To ty studie potvrzují. Ale představa, že s každým dalším covidovým onemocněním hrozí horší a horší následky, to tedy určitě ne. A určitě to neplatí pro očkované. Z jedné studie zatím nelze dělat obecné závěry.

LN Stále tedy platí, že proděláním covidové infekce se vytváří imunita?

Stoprocentně. Pokud člověk nemá úplně zdecimovaný imunitní systém, tak každá další ataka mu tu úroveň imunity zvyšuje. Ale opakuji, že jsem tu studii ještě nečetl. Nevím, na jakých lidech ji dělali, jestli byli například nemocní nebo měli další potíže.

LN Liší se míra účinnosti imunity u jednotlivých variant?

Liší se v tom, že když přijde nová varianta, která je významně odlišná od předchozích, imunitní systém nemá dostatečnou předchozí ochranu. Jestliže člověk onemocní první variantou omikronu a bude v kontaktu s někým, kdo má omikron dvojku, bude chráněn celkem dostatečně. Ale až se tu objeví čtyřka a pětka, v tu chvíli ochrana selže, protože povrchové antigeny těchto variant už jsou tak odlišné, že se nemoc tváří jako téměř nový virus. Existují studie, které potvrdily, že protilátky lidí po prodělání omikronu 1 – mimochodem i očkovaných – je nedostatečně chrání před čtyřkou a pětkou. Jediné řešení této situace je včas se nechat přeočkovat další dávkou.

LN Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden řekl, že na podzim bude v Česku potřeba naočkovat asi 2,5 milionu lidí. Bude třeba vakcinaci zpočátku věkově omezit, podobně jako tomu bylo u první dávky?

Ne. Myslím si, že lidí potenciálních na přeočkování čtvrtou dávkou na podzim je tu v součtu necelých sedm milionů. Z toho těch opravdu seniorních a s poruchami imunity je asi 2,5 milionu – ti by to měli dostat zcela určitě. Pokud se tu například v polovině srpna spustí možnost nechat se očkovat, předpokládám, že to bude umožněno všem, kteří budou mít zájem. V tu chvíli se nastavují kapacity na velké očkování a očkovací dávka přichází v plynulých zásobách tak, že vystačí bez problémů pro každého.

Až se tu objeví upravená látka, bude se přecházet pouze na ni. Záleží ale na jejích dodávkách. Pokud budou nižší, samozřejmě by ji měli přednostně dostat starší lidé. Jestli ale začneme v polovině srpna, mohlo by se teoreticky očkovat tou původní, protože má svůj význam a je jí dostatek.

LN Evropská léková agentura (EMA) zhruba před týdnem zahájila hodnocení vakcín společností Pfizer/BioNTech a Moderna

upravených na variantu omikron. Tu ale zřejmě vytlačí nová varianta BA.5. Nehrozí, že bude třeba vyvinout novou látku? Nejsme za covidem stále o krok pozadu?

Vůbec ne. Jestli se nepletu, tak EMA zahájila takzvaný rolling review – to znamená, že v tuto chvíli dostává od firem průběžná data. Například u látky od Pfizeru padne definitivní rozhodnutí o tom, která látka tam bude, 30. června. Tehdy se bude konat mezinárodní mítink farmaceutických regulačních autorit. Tam by se i ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací mělo rozhodnout o tom, jaká varianta bude ve vakcíně zastoupená.

Aktuálně se samozřejmě testují v porovnání s BA.4 a BA.5. Následně pošlou další dokumenty do centrály EMA a ta to celé schválí. Teď se dělají technické kontroly, jako je konzistence šarží, bezpečnost výroby a podobně. Přesné složení ale ještě nemají. Na rozdíl od Moderny, kde se už blíží tomu, že tam bude kmen omikronu a zároveň původní varianta z Wu-chanu. Podobně to dělá i Pfizer, akorát ještě nemají rozhodnuto o tom, která konkrétní varianta v látce bude. Já si myslím, že pokud se tu objeví upravená varianta vakcinační látky, tak by měla pokrýt BA.4 i BA.5.

LN Jak se přesně nové vakcíny liší od těch starých?

Prakticky nijak. Jediná změna spočívá v tom, že látka A je nahrazena látkou A s apostrofem. To znamená, že „spikeový“antigen z původního koronaviru je doplněn o další omikronového viru. Všechno ostatní ale zůstává prakticky stejné.