Stát řeší rébus, jak získat ČEZ zpět

Zestátnění klíčových elektráren nemusí vůbec přinést nižší ceny elektřiny, ale mohlo by poškodit trh. Ovládnutí výrobní části ČEZ by ovšem státu usnadnilo výstavbu jaderných zdrojů, soudí někteří odborníci.

Zítra se koná valná hromada polostátní energetické společnosti ČEZ. Její akcionáři zpozorněli, když premiér Petr Fiala (ODS) minulý týden prohlásil, že by stát měl vzhledem ke hrozící energetické krizi kontrolovat největší elektrárny v zemi. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však včera v České televizi uvedl, že stát nemá konkrétní plán, jak toho dosáhnout.

Fialovo prohlášení nicméně vzbudilo v lidech očekávání, že se dočkají nižších cen energií. Premiér

však později dodal, že získání elektráren může trvat i dva roky.

Hodnota ČEZ roste

Rostoucí ceny energií zvyšují i zisky ČEZ a s nimi hodnotu celé společnosti. Případný výkup podílu akcionářů je tak každým měsícem dražší. Státní rozpočet je ale tvrdě zasažen už dopady koronaviru a nyní i ruskou agresí vůči Ukrajině. Hodnota soukromého podílu v ČEZ je zhruba 190 miliard korun, v případě výkupu ale bude nutné něco přihodit (ne každý bude ochotný prodat), analytici zmiňují částky 240 až 250 miliard. A to jde o nynější odhady, každá další nejistota s budoucností energetiky a rostoucí cena plynu to může zvýšit...

Existují i cesty, jak vše zvládnout bez nutnosti, že by stát musel vytáhnout tolik vlastních peněz. ČEZ se může rozdělit. Stát by si vzal část s pro něj klíčovými elektrárnami a menší akcionáři by získali například distribuci, prodej nebo obnovitelné zdroje. Toto rozdělení navrhovalo vedení ČEZ před čtyřmi lety kvůli dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech, ale tehdejší vláda to odmítla.

Možností také je, že by se ČEZ stáhl z burzy a firma by vykupovala vlastní akcie zpět. Podíl státu by tak rostl a ten by pak mohl vytěsnit zbylé akcionáře.

Ekonom České spořitelny Petr Bártek však upozorňuje, že stažení ČEZ z pražské burzy by poškodilo český kapitálový trh. Právě kvůli této velké firmě si řada nadnárodních investorů vůbec všimne, že Česko existuje. „Myslím si, že není třeba, aby stát vlastnil takto kapitálově náročná aktiva,“říká Bártek.

A dodává, že stát by měl spíše dělat taková pravidla, aby energetický trh fungoval i bez jeho zásahů. Za chybu považuje, že se vytváří dojem, že za vysoké ceny energií mohou akcionáři ČEZ a že když je stát vykoupí, problém se vyřeší. Obává se také, že se nyní budou všichni věnovat tomu, jak zestátnit elektrárny, a nezbude čas například na rozvoj obnovitelných zdrojů.

Všechno, nebo nic

Pokud chce stát u výroby elektřiny – a to ať už z pohledu cen, nebo strategie – preferovat jiné cíle než zisk, musí elektrárny plně ovládat. „Stačí, aby byl jeden soukromý akcionář, a vedení firmy musí dát přednost tvorbě zisku,“připomíná minoritní akcionář ČEZ a energetický expert Michal Šnobr.

Klíčové je to i kvůli plánované výstavbě dalších jaderných zdrojů. Státu se sice povedlo najít cestu, jak na sebe vzít rizika, aby mohl mohl Dukovany dostavět polosoukromý ČEZ, vše je ale problematické z pohledu státní podpory. „Hlavním reálným důvodem pro získání plné kontroly nad výrobní částí ČEZ je určitě výstavba jaderných elektráren,“soudí Bártek.

V tuto chvíli má ČEZ předprodánu většinu elektřiny na rok 2023 a blíží se polovině objemů na rok 2024. Pokud by stát elektrárny ovládl za dva roky, jak zmínil premiér, mohl by se případný dopad do cen projevit ve větší míře až po roce 2026. A to ještě jen teoreticky – stát má svázané ruce, každé případné zvýhodňování produkce ČEZ by si musel umět obhájit v Bruselu.

Nejistý výsledek až za pár let Pravděpodobně nebude reálné, aby státní ČEZ dával na trh všechnu elektřinu levně. Energetika je oblastí, kde musí poptávka a nabídka za každou cenu a v každém okamžiku být v rovnováze. Tržní prostředí toto zajišťuje, ovšem v extrémech způsobuje také extrémní ceny, záporné nebo vysoké jako nyní. Snaha státu toto regulovat to může vychýlit.

Pokud by ČEZ prodával elektřinu levně, mohlo by být pro jeho konkurenty nerentabilní vůbec vyrábět. Omezení vývozu by mohlo způsobit, že by se část elektráren přestala vyplácet. „V dlouhodobém horizontu by nedostatečný vlastnický dohled (státní firma) a malá konkurence vedly k vyšším cenám,“podotýká Bártek.

Podle Šnobra je tak průchodné pouze zvýhodnění jasně specifikované části výroby určené pro úzkou skupinu zákazníků. Ta by neměla být tak velká, aby zásadně zahýbala trhem a zároveň by měla být obhajitelná v Bruselu. „Nesmí to nepoškodit trh,“vysvětluje. Lepších cen by se tak dočkala jen omezená část lidí.

Možností je také to, že by ČEZ prodával za tržní ceny, ale jeho zisk, který by plynul pouze do státní pokladny, by pak mohl být použit ke kompenzacím vysokých cen domácnostem a firmám. Tak to dělá například Norsko.

„Nakonec by nedostatečný vlastnický dohled a malá konkurence vedly k vyšším cenám“