ČEZ vyplatí akcionářům 25,8 miliardy

Jedním z mála konkrétních závěrů včerejší valné hromady společnosti ČEZ je změna vyplácené dividendy. Neprošel návrh vedení firmy vyplatit 44 korun na akcii, stát si prosadil svůj návrh 48 korun. Zároveň ale dojde k posunutí výplatního termínu o tři měsíce až na 1. listopadu.

Na rozhodnutí nezměnil nic ani spor o to, zda návrh státu přišel včas. Schválená výše znamená, že se celkem vyplatí 25,8 miliardy korun, stát se svými 70 procenty akcií získá zhruba 18 miliard. Peníze chce použít na kompenzace vysokých cen energií – vláda minulý týden oznámila, že na to chce letos a příští rok vydat 66 miliard korun.

Příští rok by měla být dividenda ČEZ ještě vyšší. Zatímco loni firma vydělala 22,3 miliardy očištěného zisku, letos díky růstu cen energií počítá s 45 až 49 miliardami korun.

O zestátnění elektráren až za rok

Valná hromada ČEZ přinesla více otázek než odpovědí. Drobné akcionáře zajímalo, jak na ně dopadne záměr státu získat pod svou kontrolu klíčové elektrárny v zemi. Akcie také v pondělí prudce ztrácely po zveřejnění plánu uvalit na energetické společnosti sektorovou daň. Zajímaly je ale i plány vedení firmy a vývoj byznysu.

Plán na případné vyčlenění elektráren, aby je mohl ovládnout stát, hodlá představenstvo firmy uvést až na příští valné hromadě, tedy přesně za rok. Samo dosud oficiálně neví, co stát vlastně zamýšlí. Také k navržené sektorové dani, s níž přišly čtyři strany vládní koalice, vedení ČEZ mnoho říct nemohlo.

Více jistoty nepřineslo ani včerejší vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS), který podle agentury Reuters plán zavádět sektorové daně odmítl, ale zároveň volá po možnostech solidarity firem, které profitují z vysokých cen energií. Což se opět týká právě ČEZ.

Pět dotazů po deseti minutách pro každého

Valná hromada firmy, ve které drží stát 70 procent akcií, probíhá každý rok podobně. Akcionáři se ptají, vedení firmy na něco odpoví, hodiny trvá pokládání doplňujících dotazů a nakonec se odhlasuje přesně to, co potřebuje ministerstvo financí. To za stát vykonává akcionářská práva. Rozhodne se o složení dozorčí rady i o výši dividendy. Někdy se jednání stihne do půlnoci, jindy trvá až do rána.

Včera trvalo jen probrání prvních dvou bodů valné hromady

akcionář ČEZ deset hodin, až pak přišel na řadu bod s dividendou. Po něm následovalo dalších sedm...

Vše trvalo dlouho, i když pravidla valné hromady množství a délku dotazů omezila. Proti tomu protestoval akcionář Michal Šnobr, který patří k těm, kteří svého práva ptát se důsledně využívá.

„Chci důrazně protestovat proti jednacímu řádu, je silně diskriminační proti právům minoritních akcionářům. Omezení na pět dotazů a deset minut na jeden je zcela nepřijatelné. Dle mého názoru ztrácí valná hromada smysl. Je to hanba společnosti, že jsme omezeni tímto způsobem,“prohlásil Šnobr.

Miliardy na burzovní záruky Valnou hromadu pak prodlužuje zejména to, že se akcionáři během roku od vedení firmy mnoho nedozví. To je odkazuje právě na valnou hromadu, kde své dotazy mohou pokládat. Když ta pak přijde, omezuje se prostor na dotazy a odpovědi bývají vágní. Proto akcionáři pokládají doplňující dotazy.

Vedení ČEZ včera například vysvětlovalo, jak chce v dalších osmi letech investovat do solárních elektráren 90 až 105 miliard korun. Počítá přitom, že třetinu nákladu pokryje pomoc státu. Zazněl

také předpoklad, že výroba elektřiny z uhlí skončí v Česku do roku 2033.

Rozebíralo se i to, že ČEZ od loňska jedná se státem o přísunu hotovosti, protože kvůli prudkému růstu cen energií musí na burzu dorovnávat peníze. Finanční ředitel Martin Novák uvedl, že firma měla v březnu takto složeno sto miliard korun záruk, v květnu pak 60 miliard , situace už nebyla tak extrémní.

„Na toto téma od loňského roku vyjednává ČEZ na národní i nadnárodní úrovni s privátními i státními subjekty a přijal řadu opatření,“řekl Novák s tím, že aby měla společnost hotovost na burzovní záruky, musela prodat i část nakoupených emisních povolenek. Novák poznamenal, že například německá vláda poskytla za tímto účelem energetickým společnostem sto miliard eur.

Do uzávěrky tohoto vydání nicméně ještě nebylo zřejmé, koho valná hromada schválila do dozorčí rady.

Stát si na valné hromadě ČEZ prosadil své – získá z polostátní firmy více peněz. Použít je chce na kompenzace vysokých cen energií a plynu.

Chci důrazně protestovat proti jednacímu řádu... Omezení na pět dotazů a deset minut na jeden je zcela nepřijatelné.

MICHAL ŠNOBR