Bublinky slaví
Nedávno jsem se na webu začetl do debaty o nakupování balené vody místo vody z kohoutku. Část diskutérů argumentovala, že je to hloupost. Sám balenou vodu nekupuji. Kdybych ji ale kupoval, měl bych pro to dobrý důvod. Bylo by to kvůli bublinkám. Mám je rád. Lidi, kteří bublinky odmítají, nechápu. Třeba jedna moje známá je nechává z nápojů schválně vyprchat. Koupí si limonádu, otevře ji a počká, až všechny bublinky zmizí. Teprve pak se do nápoje pustí. Vím, že chutě jsou individuální. Nemá smysl o nich diskutovat. Tenhle zvyk mi ale připadá divný.
Letos v květnu jsem se na webu Českobudějovického deníku dočetl, že jemně perlivá voda obsahuje méně bublinek než perlivá. Klidně mi říkejte kapitán Obvious. Opravdu mě to však překvapilo.
Myslel jsem, že slovo „jemně“je jen reklamní nesmysl. Asi jako když se různým produktům říká „babiččino“, případně se rovnou dodá, že jsou „s příběhem“. Bohužel to tak není.
U nás převažující jemně perlivé nápoje mají méně bublinek, než by mohly mít. Nechápu, proč se někdo chce o bublinky dobrovolně ochuzovat. Připadá mi to podobné jako s českou kuchyní. Česká jídla obsahují velmi málo koření. Ve srovnání s indickými nebo čínskými jsou mdlá.
Letos shodou okolností uplyne významné bublinkové výročí. Před 250 lety publikoval Angličan Joseph Priestley postup přípravy sycené vody. Práce se dá dohledat Googlem. Můžete si v ní prohlédnout původní Priestleyho nákresy.
Z článku se mi bohužel nepodařilo vyčíst přesné datum vydání. Rok 1772 ale sedí. Priestley mylně považoval bublinkovou vodu za lék proti kurdějím. V době, kdy svůj návod zveřejnil, se uvažovalo o jeho účasti na druhé výpravě Jamese Cooka. Nakonec nejel. (Čímž o hodně přišel.)
Bublinkový článek vskutku obsahuje věnování tehdejšímu prvnímu lordovi admirality Johnovi Montaguovi. Tenhle chlapík je známější jako hrabě ze Sandwiche a vynálezce sendviče. Tu historku jste možná už slyšeli. Montagu prý hrál kdesi v klubu karty. Nechtěl přerušovat partii kvůli jídlu. Proto požádal sluhu, ať mu dá kus masa mezi dva chleby. Když to viděli ostatní karbaníci, chtěli „to samé co Sandwich“.
Konec osmnáctého století byla zkrátka doba velkých objevů. Naše vlastní časy si s ním ale nezadají, alespoň co se bublinek týče. Málokdo ví, že kromě těch běžných existují i antibublinky.
Obyčejné bublinky jsou koule plynu obklopené kapalinou. Antibublinky jsou koule kapaliny obklopené plynem. Postup jejich výroby najdete na YouTube. Kde taky jinde? Vědci je znají už od roku 1932. Antibublinky většinou zanikají do několika minut. Týmu belgického fyzika Stéphane Dorboloa se ale teď povedlo prodloužit jejich životnost na třináct hodin. Pan Priestley by se divil.
Nechápu, proč se někdo chce o bublinky dobrovolně ochuzovat. Připadá mi to podobné jako s českou kuchyní. Česká jídla obsahují velmi málo koření. Ve srovnání s indickými nebo čínskými jsou mdlá.