Válka ničí životy i podnebí
Ruská invaze na Ukrajinu výrazně přispívá ke znečišťování životního prostředí a negativně ovlivňuje klima, tvrdí vědci. Z hlediska emisí bude ale největším problémem poválečná rekonstrukce Ukrajiny.
V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se chýlí ke konci klimatická konference OSN (COP 27). Vedle debat týkajících se nekončícího růstu globální teploty se stále častěji řeší i environmentální dopady války na Ukrajině.
O nutnosti pohlížet na právě probíhající válku optikou škod na globálním klimatu hovořil i prezident Volodymyr Zelenskyj ve vystoupení prostřednictvím videa. „Rusko musí být pohnáno k zodpovědnosti, nejenom ve vztahu k Ukrajině, ale vůči celému světu,“prohlásil o pár dní později na klimatické konferenci ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilets. Oznámil vybudování platformy na systematické shromažďování dat o ekologických škodách způsobených válkou.
Podle nové vědecké studie zvané Poškození klimatu důsledkem ruské války na Ukrajině je efekt bojů na globální klima značný. „Konflikt na Ukrajině bude mít dlouhodobý dopad na změnu klimatu a nárůst skleníkových plynů. Každý výbuch, raketa nebo projektil způsobuje znečištění vzduchu, vody a půdy toxickými látkami. Emise skleníkových plynů za sedm měsíců války dosahují nejméně 100 milionů tun oxidu uhličitého a ostatních plynů,“stojí ve zprávě expertů z nevládní organizace Climate Focus. Na jejím vzniku se podíleli i zástupci ukrajinského ministerstva životního prostředí.
Takové množství je ekvivalentem emisí skleníkových plynů vypuštěných za stejné období např. v celém Nizozemsku. Řada negativních dopadů války však ještě nebyla zaznamenána a podle samotných autorů studie skutečnou úroveň emisí spíše podhodnocuje.
Stavebnictví a doprava
Z klimatického hlediska má mít ovšem nejhorší vliv poválečná rekonstrukce napadené země. Už nyní dochází k průběžným opravám budov, komunikací a podobně. To vše se naplno rozběhne po skončení konfliktu.
„Tyto sanační práce si vyžádají ohromné množství stavebních materiálů. Ty se budou muset nějak dopravovat, k tomu musíme přičíst samotnou stavební činnost. Dohromady vyvolá rekonstrukce Ukrajiny velké množství emisí skleníkových plynů,“tvrdí experti.
Největší podíl emisí si ukrojí výstavba nových budov. Výroba cementu a cihel totiž zanechává výraznou uhlíkovou stopu. Podle expertů by sice šlo v některých případech použít alternativní zdroje, jako je například dřevo či len, nelze však předpokládat, že by byly takové postupy při rychlé poválečné obnově časté.
Válka na Ukrajině má pak dle vědců vliv také na energetickou krizi po světě, což nutí některé státy k používání emisně nečistých zdrojů škodících podnebí. Příkladem je uhlí. Proto je klíčové na nynější konferenci COP 27 nalézt efektivní řešení k urychlení odchodu od fosilních paliv a ke snižování emisí skleníkových plynů. To by vedlo k pomalejšímu oteplování planety.
Konflikt je žrout paliva
Už na konferenci v Paříži roku 2015 se zúčastněné státy zavázaly, že se pokusí omezit růst globálních teplot na 1,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře. Nynější odhady Světové meteorologické organizace (WMO) však uvádějí, že hranice globálního oteplení o 1,5 stupně by mohla být překročena už do čtyř let.
„Takové oteplení bude mít ničivé dopady na naše životy na jediné planetě, kterou máme,“řekla na konferenci německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková. Už dnes má globální oteplování „na svědomí“například masovou migraci, mimořádná vedra, požáry či záplavy.
Dokument věnující se poškození klimatu důsledkem válečné situace na Ukrajině pak nabídl i mnoho dalších čísel. Podle odborníků uprchlo od začátku války do celého světa na 8 milionů Ukrajinců. Více než třetina už se jich údajně měla vrátit do vlasti. Odborníci také uvádějí, že požáry vzniklé za války zasáhly na pět tisíc km2, tedy asi desetinásobek rozlohy Prahy.
Samostatnou kapitolou je používání munice a spotřeba paliva. Podle autorů studie lze předpokládat, že celková spotřeba navážených pohonných hmot dosáhla zhruba dvou milionů tun. Největší podíl z nich spotřebují letadla a tanky. Odhadovaný počet využitých dělostřeleckých nábojů se pohybuje od pěti do šedesáti tisíců za den.