Putin musí znovu mobilizovat
Tvrdí bývalý náčelník generálního štábu AČR Jiří Šedivý. Aby Rusové dokázali Ukrajinu porazit, měli by mít víc než milion vojáků
na určité limity. Obě strany budou mít problémy.
LN Kdyby se teď Ukrajinci rozhodli pro nějakou masivnější ofenzivu na jihu, jak uváděl třeba Ben Hodges, bývalý velitel amerických sil v Evropě, jakou podle vás mají šanci? Je myslitelný postup na Melitopol a Mariupol v následujících měsících?
Je otázkou, odkud tu ofenzivu udělat. Buď ji provedou podél levého břehu, tedy směr Záporoží a pak dvěma směry. Jedním přímo na Krym Kerčskou úžinou a druhým obloukem podél zavlažovacího kanálu, který vede z Nové Kachovky. To je jedna z možností, která ale znamená dost velké přesuny vojsk. prostředků jaderného napadení, ale to on dělá relativně často. Vždy se ověřuje funkčnost jaderných prostředků. Ale znovu zdůrazňuji, že se to týkalo těch strategických. A jejich použití znamená jadernou válku.
K použití taktických jaderných zbraní dokonce i Američané řekli, že neviděli, že by se Rusové k něčemu takovému připravovali. Přísun jaderné munice, ať už do dělostřeleckých, nebo raketových systémů, je vždy provázen spoustou opatření, která jsou zjistitelná. A ta zjištěna nebyla.
A i při vysoké Putinově iracionalitě přece jen ví, že existuje určitý limit, za který jít nemůžou. Tam už by se od nich odvrátili i ti nejbližší spojenci, Čína, dnes již lavírující Indie, Írán. To by bylo už hodně silné kafe. k jihu. A v té době se mluvilo o tom, jak obrovské to bylo množství vojáků a techniky. My vojáci jsme ale říkali, že Rusové by nezačínali válku s takto nelogicky rozmístěnými vojsky. Spletli jsme se, protože to jejich rozhodování bylo nelogické.
Rusové si mysleli, že je Ukrajinci budou vítat a operace to měla být podobná jako v Československu v roce 1968. Ale pro bojové použití to bylo nesprávné a nelogické. A celou tu dobu, co tam bojovali a bojují, tam mají těch 200 tisíc vojáků, možná o něco víc. Tento kontingent doplňovali nějakými výběrovými mobilizacemi a dobrovolníky. Pak k tomu přiřadili Wagnerovce, protože už neměli žádné zdroje. Ti byli nejvíce vycvičeni a měli nejvíce zkušeností. Ale také stojí pochopitelně nejvíce peněz. Kadyrov tam jako čečenský vůdce posílal své bojovníky islámu, což jsou také nájemní vojáci.
Ale ve své podstatě Rusko výrazně nezvyšovalo počet vojáků v onom kontingentu, který tam válčí. Na rozdíl od Zelenského a jeho všeobecné mobilizace. Takže z hlediska počtu vojáků na bojišti měli a ještě podle mě stále mají převahu Ukrajinci. Například zázemí si chrání domobranou, kdežto Rusové mají stále ten omezený kontingent.
Ti poznali, že toto musí změnit a proto provedli tu první mobilizaci, která ale podle mě není poslední. Budou v nich muset pokračovat, nejspíš už na jaře.
LN Jak by ta další mobilizace měla vypadat?
Na ukrajinské straně je problém s tím, že nemají už moc kam sáhnout. A zatím se zdá, že Rusové velkou část vojáků poslali na frontu bez důkladnější přípravy, takže budou mít velké ztráty. Máme před sebou ale podzimní a zimní období, které je hodně vyčerpávající. Tak se pozná, jaká je morálka vojáků. My sice říkáme, že morálka
Rusů je špatná, ale byl bych opatrný. Kdyby byla opravdu tak špatná, tak se už dnes neválčí.
Každopádně, Rusům těch 300 tisíc vojáků nebude stačit. To možná vyrovná početní poměry na válčišti na Ukrajině, ale jestli Rusové chtějí skutečně dosáhnout nějakého výsledku, tak budou muset tu mobilizaci provést a vytvořit poměr minimálně 1:3, optimálně 1:6. A to ve skutečnosti nejsou schopni udělat. Měli by se dostat silně přes milionovou armádu, aby byli schopni Ukrajinu porazit. A to si myslím, že je zásadní problém ruské politiky. Jakmile by Rusové začali znovu mobilizovat, tak by měli již přejít na válečnou ekonomiku. Úbytek pracovních sil by už neumožnil normální fungování ekonomiky, to zaprvé. A budou muset vyrábět daleko větší množství zbraní, aby takovou armádu na frontě podpořili. A zatřetí, ta společnost není společností z druhé světové války. Dříve, když voják nenastoupil ve stanovený čas k útvaru, tak ho zastřelili. Proto povolaní vojáci vzali bednu na ramena a běželi na nádraží, aby jim neujel vlak. Protože by se jinak mohlo stát, že ho zastřelí jako dezertéra. To dnes neplatí, to moc dobře vidíme. Může se totiž stát, že se společnost proti válce začne radikálně obracet.
LN Myslíte, že se Putin mobilizace bojí?
Určitě. To oddalování už této první vlny mobilizace bylo zapříčiněno právě těmi obavami, co se stane ve společnosti. Jen bych připomněl, že když Sověti najeli do Afghánistánu, tak tam měli asi 14 500 mrtvých. A v sovětské společnosti se zvedl obrovský odpor. Ten byl reprezentován výborem matek vojáků. Ty destabilizovaly celou sovětskou společnost a Gorbačov musel rozhodnout o stažení. To stejné se stalo v první čečenské válce. Putin si je toho asi vědom a tyto projevy výrazně potlačuje. Mnohem více se také věnuje propagandě. Ale jednou ta nespokojenost ve společnosti propukne. Bude to kombinace klesající životní úrovně, sankcí a mizejících synů a otců od rodin. Tak, jak jsou zatím klidní, tak nespokojenost přijde.
LN V Polsku v týdnu dopadla ukrajinská nebo ruská raketa a zabila dva lidi. Počítalo se s něčím takovým a jak takovým incidentům čelit?
Vždy se hovořilo o tom, že se něco takového může stát. Už přiletěl ten pozorovací systém do Chorvatska, to je vlastně také křídlatá raketa, byť tedy stará, ze sedmdesátých let. Naštěstí se tam nic nestalo, spadla na okraji Záhřebu. Pak bezpilotní prostředek spadl v Rumunsku, také v Moldávii. Bylo otázkou času, kdy se to stane opět. A to nejen v Polsku, klidně i na Slovensku.
Teď se patrně stalo to, že ukrajinská antiraketa S-300 byla naváděna na nějakou ruskou raketu. Zda ji sestřelila, nebo ne, zatím nevíme. To ale Poláci podle trosek poznají. Bohužel zabila dva lidi a to se může stát znovu. Může se dokonce stát, že přiletí raketa s bojovou hlavicí, dojde k technickému selhání.
Tato S-300 byla vyrobena v sedmdesátých letech, tak si vezměte, jak stará je to zbraň. Stejně staré zbraně mají i Rusové. Může dojít také k selhání lidského faktoru, že to někdo nechtěně špatně naprogramuje.
Jak se zvyšuje intenzita používání takovýchto zbraní a války, zvyšuje se i možnost, že se něco takového může stát.
Myslím, že NATO musí přijmout opatření a zahustit protileteckou a protiraketovou obranu našeho východního křídla. Tedy celý ten pás obrany kolem hranic s Běloruskem, Ruskem, Ukrajinou musí být dobře postavený a hustý. Nezabrání stoprocentně tomu, aby sem něco neproletělo a někam nedopadlo. Ale dá se to výrazně omezit a to je podle mě nezbytně nutné.