Putinův válečný plán cílí na Evropu

Novou ruskou zbraní na Ukrajině jsou civilisté

Ruský prezident Vladimir Putin se rozhodl vést nepřímou válku proti celé Evropě. Jen tentokráte nejsou jeho zbraní dodávky energií, ale uprchlíci. I proto bude letošní evropská zima mimořádně těžká.

Ruská armáda bombarduje raketami a drony ukrajinskou civilní infrastrukturu, tedy elektrárny, vodárny a rozvodné sítě. Válka se pomalu stáčí od snahy zasáhnout hlavně vojenské cíle k bombardování zařízení důležitých spíš pro civilisty.

Proč? Ruské vedení končeně uznalo po téměř devíti měsících, že jejich původně plánovaná třídenní či spíše čtrnáctidenní „speciální vojenská operace“na obsazení Ukrajiny se nepovedla. Ruská vláda už nepotřebuje víceméně neporušenou zemi, aby ji nemusela po osazení rekonstruovat a poskytovat pomoc civilistům. Žádná rychlá okupace se nekoná. Na civilistech už tolik nezáleží. Rusko ztratilo strategickou iniciativu, a tak nové ruské vojenské velení, po souhlasu prezidenta Vladimira Putina, přešlo k jinému plánu: zbavit civilisty dodávek světla, tepla, vody a spojení a donutit jejich část strádat tak, že budou tlačit na ukrajinskou vládu, aby uzavřela příměří. Další část Ukrajinců se pak podle ruských předpokladů vydá na Západ. Zejména lidé nemocní a rodiny s dětmi. Ruští plánovači počítají s tím, že Evropané budou mít problém se o ně postarat a v západní a střední Evropě porostou proruské nálady. Západ omezí vojenskou podporu Ukrajiny a Kyjev nebude už tak efektivně vzdorovat Rusku.

Zatím to vypadá, že to Moskvě vychází. Ve druhé polovině října ruská armáda zničila podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského 30 procent ukrajinských elektráren. Minulý týden, po dalších masivních ruských útocích, nefungovala téměř polovina energetického systému země.

Na Ukrajině už reálně plánují případnou evakuaci téměř čtyř milionů obyvatel hlavního města Kyjeva a ukrajinská vláda zřejmě jedná o s evropskými vládami o další možné uprchlické vlně. Kvůli drahým energiím a dlouhotrvající válce přitom v některých evropských zemích roste nespokojenost části obyvatel s pomocí Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům.

Co s tím? Vzdát nebo omezit podporu Ukrajiny by nejspíš vedlo jen k prodloužení války? Rusko se zatím oficiálně nevzdalo cílů své „operace“, tedy obsazení Ukrajiny, a chce zřejmě jen získat přestávku na konsolidaci sil. Ostatně, zdá se, že připravuje další mobilizaci. Ukrajinci se také nehodlají vzdát ani přenechat Rusku své území. Budou bojovat dál, i kdyby je Západ přestal podporovat.

Zastavit ruské útoky na elektrárny a vodárny nemůže dodávka dalších protileteckých a protiletadlových systémů ze Západu. Na Západě jich pravděpodobně není k dispozici dost (část si chtějí některé země nechat na vlastní obranu) na pokrytí celého území Ukrajiny před ruskými útoky ze tří stran. Jedinou možností tak je zesílit dodávky jiných zbraní, aby tlak na frontě donutil ruskou armádu namířit rakety a drony na ukrajinské vojenské jednotky. Případně, aby postup Ukrajinců donutil Rusko ke stažení z jejich území, a tím by válka skončila. Pravděpodobnost rychlého stažení ruských vojsk je sice malá, minimálně by to ale pomohlo civilistům a oslabilo exodus uprchlíků do zbytku Evropy.

Rusko ztratilo strategickou iniciativu, a tak nové vojenské velení přešlo k jinému plánu: zbavit civilisty dodávek světla, tepla, vody a spojení a donutit jejich část strádat tak, že budou tlačit na ukrajinskou vládu, aby uzavřela příměří