Češi si podle testu vylepšili angličtinu

V mezinárodním srovnání znalosti anglického jazyka Čechy předběhli Maďaři i Slováci

Od minulého roku se Češi posunuli ve znalosti angličtiny. V mezinárodním srovnání, kterého se zúčastnilo 2,1 milionů lidí ze 111 států světa, se Češi dostali na 23. místo. Jde o zlepšení o čtyři příčky. Za nejbližšími geografickými sousedy ale zaostávají. Lépe se umístili i Slováci, kteří skončili na 15. místě. Jako první se opět umístilo Nizozemsko.

Žebříček každoročně sestavuje organizace Education First. Do průzkumu se zapojují školy, společnosti, vládní instituce i jednotlivci, a to vyplněním 50minutového online testu. Po jeho zdárném dokončení se dozvědí, do jaké z pěti znalostních úrovní patří. Mohou přitom získat i glejt, který jejich znalosti potvrdí.

„Za absolvování testu mohou získat online certifikát, který lze přímo nahrát na profil na LinkedIn (profesní sociální síť – pozn. red.),“uvedla Sabina Nováková, vedoucí pobočky Praha pro Education First Česká republika.

Ač se Češi od loňska mírně zlepšili, v dlouhodobém horizontu s drobnými výkyvy spíše stagnují. V loňském roce se dokonce propadli z 19. až na 27. místo.

Žebříček zemí je doplněn o srovnání výsledků z hlavních měst jednotlivých států. Praha se zde dostala na 16. místo, o dvě příčky tak předběhla Berlín. Naopak třeba Bratislava se umístila na 13. místě a na čtvrté se probojoval Záhřeb, přestože Chorvatsko se celkově umístilo jedenácté.

Vyplnění online testu je dobrovolné, proto má na výsledky šetření vliv to, kdo se ho rozhodl vyplnit.

Přestože z šetření vychází, že lepší úroveň angličtiny mají lidé nad 40 let, zatímco naopak bídně dopadla věková kategorie od 18 do 25 let, zkušenosti ze škol jsou pozitivnější.

Písemka místo konverzace

Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové, která učí angličtinu na gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích, se úroveň angličtiny u žáků rok od roku zlepšuje.

„Žáci sledují seriály na Netflixu a automaticky se na ně dívají v originále. Dabing u nich neboduje,“řekla LN Mazancová. „Často mají větší slovní zásobu než já, protože to mají nakoukané a naposlouchané,“přiznává.

Dalším způsobem, jak se žáci podle ní snadno cizí jazyk naučí, jsou počítačové hry. „Děti, které už ze základní školy přijdou s dobrou úrovní angličtiny, říkají, že se ji naučily z počítačových her,“dodává.

V tom, jak ve školách probíhají hodiny výuky angličtiny, je podle Mazancové co zlepšovat.

„Máme písemky z gramatických jevů místo toho, aby žáci třeba psali esej. A to nám ubližuje,“míní angličtinářka. Zároveň připomněla,

Pořadí měst že v zemích západní Evropy to funguje naopak: jazykové vzdělávání je postavené na diskusi, tedy procvičování se v mluvené formě.

Mazancová se několikrát setkala s tím, že žáci umí třeba perfektně mluvit, ale gramatika jim dělá problémy. Jde často o děti, které strávily nějaký čas v cizině, hlavně ve Spojených státech amerických. „Američani si s různými gramatickými časy moc hlavu nelámou,“podotýká.

Přílišné zaměření školního systému na gramatiku a memorování slovíček je na škodu i podle Novákové z Education First. „Velmi málo času, pokud vůbec, se ve školách věnuje konverzaci nebo používání jazyka v praktických každodenních situacích. Výsledkem je, že si v mluvení málo věříme a děláme ještě více chyb než ve třídě,“sdělila LN Nováková.

Druhý cizí jazyk nepovinně

Aby měli žáci více času a kapacity na pilování angličtiny, plánuje jim ministerstvo školství ulevit a zrušit povinnost druhého cizího jazyka. Ten by měl být dobrovolný a především pro ty, kteří ten první bez problémů zvládají.

„Pro některé žáky, a nebude jich málo, je druhý cizí jazyk zbytečně náročná věc a raději by se věnovali něčemu jinému. Nebo jim nejde angličtina a v sedmé třídě jim k tomu ještě přidáme němčinu, která se jim s angličtinou bude plést,“uvedla Mazancová.

Druhý cizí jazyk se jako povinný předmět vyučuje od školního roku 2013/2014. V předchozích letech si mohli žáci místo něj vybrat jiné předměty. Dle toho, jaké možnosti školy nabízely.

Nizozemsko vede

Prvenství v žebříčku opět obhájilo Nizozemsko. Na předních příčkách se přitom drží už od začátku testování v roce 2011.

Důvody jsou podle Novákové čistě pragmatické. „Holandština je velmi podobná angličtině, často se popisuje jako spojení němčiny a angličtiny,“vysvětlila.

Zároveň dodala, že země je silně závislá na mezinárodním obchodu, který se bez angličtiny neobejde. „Důraz na výuku a potřebu angličtiny se v Nizozemsku klade už ve velmi mladém věku. Rodiče si v rámci výchovy plánují finanční prostředky tak, aby každé své dítě alespoň jednou poslali na jazykový pobyt do zahraničí,“uvádí Nováková s tím, že místní televize navíc dávají přednost originálnímu znění před dabingem.