Odhalený a opuštěný de Gaulle
Plastika francouzského generála Generál u Krista Spasitele
Charlese de Gaulla se dnes představí na Barrandově. Na slavnostním odhalení ale bude chybět jak prezident Miloš Zeman, tak zástupci francouzské ambasády nebo donátor Andrej Babiš.
Praha dnes odhalí bustu bývalého francouzského prezidenta a generála Charlese de Gaulla, na kterou shodně po sto tisíci korunách přispěli kardinál Dominik Duka a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Slavnostní odhalení historicky vůbec první sochy de Gaulla v zemi se uskuteční za zvuků české i francouzské hymny u kostela Krista Spasitele na Barrandově přesně v den generálových nedožitých 132. narozenin.
Obejít se ale musí bez Francouzů. Zástupci francouzské ambasády sice dostali pozvání, na akci však nedorazí. „Nevyšlou ani vojenského atašé, kterého o účast žádal osobně český kardinál,“řekl LN organizátor celé akce novinář a spisovatel Milan Syruček. Podle informací LN Francouzům vadí právě Syruček, který je veden v seznamech StB. Byť zástupci velvyslanectví svůj postoj neobjasnili a na dotaz LN neodpověděli, podle diplomatického zdroje LN jim chybí i dostatečná legitimita akce. Tu měla akci dodat přítomnost prezidenta Miloše Zemana, který patří k de Gaullovým velkým obdivovatelům.
„Prezident s akcí sympatizuje,“řekl LN hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Hlava státu ale nakonec na dnešní slavnost nedorazí. Podle Ovčáčka totiž místo toho zavítá na velitelské shromáždění náčelníka Generálního štábu Armády ČR. „Pošle nicméně osobní zdravici,“doplnil Syruček.
Omluvenku na akci zaslal i Babiš, donátor bronzové busty akademického sochaře Milana Váchy.
Brzdou je jeho předvolební kampaň. „Bohužel nedorazím, mám výjezd na Vysočinu,“sdělil LN prezidentský kandidát. Naopak Duka u barrandovského kostela, který spadá pod správu pražského arcibiskupství, chybět nebude.
Trable s umístěním
Trnem v oku je francouzským diplomatům údajně i umístění busty. Barrandov zkrátka není dostatečně reprezentativní. Jenže hledání vhodné lokality bylo podle Duky i Syručka tvrdým oříškem. Prioritní Praha 1 se ukázala jako nemožná. Syruček přišel s nápadem na de Gaullovu bustu již v roce 2017, tehdy ji chtěl umístit na Buquojský palác, tedy sídlo francouzské ambasády v Praze. „To ale nebylo prezidentskou kanceláří tehdejšího prezidenta Françoise Hollanda přijato,“uvedl
Duka pro LN. Krachem skončily i snahy umístit bustu ve Strahovské zahradě s výhledem na Hradčany, brzdou byli památkáři. „Všude jsme naráželi na neznalosti a nevděčnost. Všechna jednání se stáčela k otázce, jaký má de Gaulle vztah k České republice, potažmo k Praze,“podotkl kardinál.
Byl to ale přitom de Gaulle, kdo před osmdesáti lety jako první ze zahraničních státníků odmítl
Busta de Gaulla se nachází u pražského kostela Krista Spasitele (Grussova 6, Praha 5).
Místo pomohl vybrat kardinál Dominik Duka poté, co byla socha odmítnuta v Praze 1 a ve Strahovské zahradě.
mnichovskou dohodu. Společně s československou exilovou vládou v Londýně ji označil za „nicotnou a neplatnou“.
Jako výrazná figura první i druhé světové války ukázal svoji oddanost Československu i v srpnu 1968, když odsoudil potlačení pražského jara. Kvůli sovětské přítomnosti dokonce odmítl v říjnu 1968 navštívit Prahu. Zemřel v roce 1970.
De Gaulle nebude první francouzskou stopou v Česku. Již sedm let zdobí zahrady pod Pražským hradem busta bývalého francouzského prezidenta Françoise Mitterranda. Ten se jako první západoevropská hlava státu sešel v roce 1988 s československými disidenty. Bustu nechala vytvořit Jazzová sekce, jejího odhalení se účastnili prezident Miloš Zeman i francouzský a slovenský velvyslanec.