Plošné rušení obcí užitek nepřinese
Veřejnou debatu vzbudil seznam opatření, která s cílem konsolidovat veřejné finance navrhuje vládě její poradní orgán NERV. Jedno z nich zatím větší pozornosti uniká. A je to škoda, protože je velmi kontroverzní.
Členové NERV mimo jiné navrhli revizi samospráv a zmínili rušení obcí o velikosti do jednoho tisíce obyvatel. Fakticky by tak zaniklo 80 procent z celkového počtu všech současných obcí (byť s nepoměrně menším podílem obyvatel). Takový nápad, aniž by byl podložený věcnou analýzou, je ovšem jen plácnutím do vody. A jeho naplnění risk s velkými otazníky.
Pravdou je, že v roce 1990 dostaly možnost osamostatnit se i menší vesničky. Některé toho využily, jiné nikoliv. Byl to tehdy projev nových svobodných poměrů. Později za vlády Miloše Zemana následoval z dnešního pohledu ne příliš promyšlený krok, kterým bylo zrušení okresních úřadů. Namísto nich vznikly obce s rozšířenou působností a především kraje, jejichž pozice je nicméně trochu jiná, než která dříve vyplývala pro okresy a obce z okresního zřízení.
Zastánci větší koncentrace obcí dnes často argumentují sousedním Německem. Jenže v tom případě se nesmí zapomínat, že právě ve spolkových zemích na rozdíl od Česka stále existují okresy, které s obcemi pravidelně komunikují. Například bavorský okres Cham má zhruba 126 tisíc obyvatel a celkem 59 obcí. Mezi nimi jsou tři obce do jednoho tisíce obyvatel. Celý Plzeňský kraj má celkem 580 tisíc obyvatel a 501 obcí. Jaký je výsledek? Zatímco dříve přednosta okresního úřadu znal osobně každého starostu, teď členové krajské rady znají možná čtvrtinu starostů „svých“obcí.
Starostové si proto již dávno uvědomili, že nemohou od krajů čekat pravidelnou poradenskou službu, a spoléhají se ve vedení svých obcí obvykle sami na sebe. A dělají to v drtivé většině případů úspěšně.
Limity odborníků z NERV
Skutečně je namístě přesvědčení, že potopení současné dobře fungující soustavy samospráv zachrání státní rozpočet? Nemyslím si. Pokud by NERV myslel svůj návrh vážně, měl by se zaměřit na zhodnocení dopadů předchozích kroků spojených se zřizováním krajů, zaváděním obcí s rozšířenou působností a především nedokončení slibované 2. etapy reformy veřejné správy. Měl by v první řadě zanalyzovat, zda bylo i z rozpočtových důvodů vhodné fakticky oddalovat výkon veřejné správy a zda vznik krajů v podobě, kterou známe dnes, státní finance neúměrně nezatížil.
Odborníci sdružení v NERV zmiňovaným návrhem zjevně ukázali své limity. Jsou to jistě mediálně známí a renomovaní ekonomové, nevidím ale mezi jeho členy nikoho, kdo by se dlouhodobě věnoval fungování samospráv. Úpravy obecního či krajského zřízení jsou jistě možné. Ale pouze za předpokladu, že budou promyšlené a podložené fakty.
Není od věci připomenout, že na rozdíl od státu obce problémy se svými rozpočty nemají. Možná to jejich rozpočtové premiantství začíná poněkud vadit. Ve své většině se obce chovají skutečně jinak než stát a vlastně ani jinak nemohou. Na rozdíl od státu se nemohou spoléhat na vydávání dluhopisů ani pokladničních poukázek na úhradu dluhů.
NERV by měl v první řadě zanalyzovat, zda bylo i z rozpočtových důvodů vhodné fakticky oddalovat výkon veřejné správy a zda vznik krajů v podobě, kterou známe dnes, státní finance neúměrně nezatížil
Autor je předsedou senátního výboru pro záležitosti Evropské unie