Proč to do těch dětí cpou?
ŠKOLA
Na webu se objevila diskuze odstartovaná projevem obdivu k chlapům, co umějí postavit zeď, spravit střechu nebo zavést elektřinu. Autorka statusu, sama lingvistka, při pohledu na jejich práci sáhla po Facebooku a napsala: ... mě napadlo, že se i oni museli učit několik druhů příslovečného určení a několik druhů přísudku a podmětu. Byli známkováni za rozlišení přístavku a přívlastku, částic a citoslovcí. Probůh proč? Proč se tyhle pro většinu lidí zcela zbytné informace cpou do dětí na základní škole? Místo komunikačních dovedností lingvistika v malém...
Svatá pravda. Důležitost, jaká se na našich základkách přisuzuje rozboru větnému, rozvoji jazykových schopností daleko víc škodí než prospívá. Poradit si s tím má připravovaná revize rámcových vzdělávacích programů. Nezdá se ale, že to bude jednoduché. „Jakákoli pedagogická opatření obvykle dopadnou trochu jinak, než byla zamýšlena,“upozornil člen expertního týmu Dominik Dvořák v debatě, která se pořád ještě vede o tom, jestli by mělo smysl rozdělovat učivo na jádrové a rozšiřující. Zdá se, že poměr zastánců a odpůrců je vyrovnaný. Jeden odborník míní, že jde o jeden z nejhorších návrhů, jaké kdy slyšel, další naopak, že snížení povinných vzdělávacích výstupů jen na ty skutečně důležité – jádrové – má potenciál zlepšit vzdělávací výsledky dětí. Slyšíme, že rozdělení učiva by bylo pro žáky diskriminující, pro učitele stresující a pro školy asi obtížně realizovatelné, ale taky, že přizpůsobení látky schopnostem dětí má prokazatelně pozitivní vliv na jejich výsledky. A pak je tu faktická připomínka, že učivo je v základním vzdělávání na národní úrovni jen doporučené. Nelze proto centrálně rozdělit něco, co si každá škola určuje sama. Tak si vyberte.
Poradci ministra školství vymýšlejí, jak být užiteční. Jeden z nich, Ondřej Šteffl, se rozhodl zapojit do akce sociální sítě a na FCB se ptá: Co byste poradili ministrovi vy? Reakcí není málo. Zde ochutnávka: „Zrušit nebo zásadně změnit formu testů jednotných státních maturit a přijímaček… Já bych přehodnotila vzdělávání učitelů pro 2. stupeň. Obsah studia je někde v 19. století… je fakt důležité obrátit kurz směrem k všeobecnému střednímu vzdělání co do kvantity… Velmi bych ocenila, kdyby žáci 2. stupně a pak gymnázií měli větší výběr volitelných předmětů a mohli víc pracovat na tom, co je baví...“
Studenti některých vysokých škol minulý týden stávkovali za klima. Ušlechtilá myšlenka. Jen to kolem působilo divně. Stávka byla totiž okupační, což znamená, že si studenti, konkrétně Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, ustlali ve škole a přizvali hosty. Děkanovi Stanislavu Balíkovi se to nelíbilo. Ne že by byl proti stávce, jen proti přespávání. Když ale vyzval studenty, aby aspoň na noc odešli, nastalo pobouření. Nedopustil se náhodou vyhrožování? Prý jste nevyloučil přivolání policie, dotazovala se média přísně. Takže nakonec to vypadalo, že problém není klima, ale děkan. Chudák.