Nové přijímačky? Za dva tři roky
Ministr školství Vladimír Balaš přibližuje chystanou podobu maturit a přijímacích zkoušek na střední školy
Přijímací zkoušky na střední školy proběhnou na jaře 2023 ještě stejně jako ty letošní. Novinky, jako elektronické testování a větší počet přihlášek na střední školy, bude podle ministra školství Vladimíra Balaše možné zavádět až tak za dva tři roky. V rozhovoru pro Akademii Lidových novin přiblížil také svoji představu o výuce matematiky a revizi rámcových vzdělávacích programů.
LN Pane ministře, už na začátku svého působení jste na ministerstvu otevřel jedno ožehavé téma, a to víceletá gymnázia. Řekl jste, že by bylo dobré udělat průzkum, jestli jsou jejich výsledky natolik přínosné či výrazné, že má smysl je držet. Ztratil jste tím hodně přátel?
Věřím, že ne. Tehdy se média snažila divákům a čtenářům podsunout, že Balaš chce víceletá gymnázia zrušit, ale tak to vůbec nebylo a není. Myslím ale, že tyto školy mají v českém vzdělávacím systému smysl pro ty nejnadanější děti, kterých jsou v populaci jednotky procent. Toto jsem taky nikdy nezpochybnil. Chtěl jsem jen upozornit na to, že by bylo dobré, aby se těmto dětem dokázala věnovat patřičná pozornost i na druhém stupni základních škol, což by byl samozřejmě ideální stav a rodiče by se nemuseli bát toho, že se jejich dětem dostane kvalitního vzdělávání jen na osmiletém gymnáziu.
LN Debata na toto téma vždycky vyústí do floskule, že by bylo potřeba napřed zvýšit kvalitu druhého stupně základních škol. Ale vždyť ta je z nemalé části výsledkem právě toho třídění na nadějné a zbytkové žáky. Nemáte pocit, že se pohybujeme v kruhu?
Jak jsem řekl, ideální stav by byl, pokud bychom se těm nejnadanějším dětem dokázali věnovat i na tradičních základních školách. Věřím, že tomu v následujících letech pomůže jak naplňování Strategie 2030+, tak potřebná revize rámcových vzdělávacích programů. A samozřejmě je také nutné podpořit pedagogické fakulty a samotné učitele v dalším studiu tak, aby byli schopni nadané děti rozpoznat a správně nasměrovat. Ovšem nejen ty nadané, nýbrž i ty, které jsou třeba v něčem pozadu a na které bychom rozhodně také neměli zapomínat.
LN Druhá věc, které si media všimla, byla ta s posunutím vyučování z osmé hodiny na dejme tomu devátou. Školy to mohou udělat i bez ministrova požehnání, ovšem s tím, že výuka pak zabere i část odpoledne, což nikdo nechce. Je ale nutné, aby byla každý den hodina češtiny a matematiky?
Tady se dotýkáme kompetencí ředitelek a ředitelů škol, kteří by měli být především dobrými manažery a pedagogickými lídry, kteří vyučování umí zorganizovat tak, aby co nejvíce vyhovovalo žákům, jejich rodičům i samotným učitelům. To se týká jak začátku výuky od devíti hodin, k čemuž už někteří ředitelé přistoupili, ale také oné češtiny a matematiky. Není nutné, aby tyto hodiny byly každý den, nevyžaduje to zákon ani rámcové vzdělávací programy.
Připravovaná revize RVP má navíc za cíl i změnu pohledu na samotné předměty. Ty by měly do budoucna být spíše integrací různých oborů a tvořit smysluplné vzdělávací celky. Tedy například, že nebude předmět „fyzika“, ale předmět „přírodní vědy“, kde budou prvky fyziky, chemie i matematiky.
LN O matematice pořád mluvíme jako o něčem, co formuje myšlení, což je jistě pravda. Přesto se jí většina žáků, pokud může, ve vyšších ročnících vyhne. I maturitu z tohoto předmětu dělá dobrovolně čím dál méně studentů, protože se jí bojí, a nejspíš právem, když uvážíme, že podíl neúspěšných je v testech z matematiky o dost větší než z alternativního cizího jazyka. Co s tím?
Odborníci se shodují, že by se měla změnit především samotná výuka matematiky. S tím pak musí jít ruku v ruce i způsob jejího testování. Matematika by měla mít pro žáky aplikovatelnou formu, která jim dá větší smysl se jí učit. Když vidíme vzorečky, rovnice nebo funkce, může to být strašák. Ale vypočítat, kolik potřebujeme barvy na vymalování bytu nebo úrokovou sazbu, to už
Ministr Vladimír Balaš by rád dal přijímacím zkouškám na SŠ elektronickou podobu a zavedl větší počet přihlášek.
tak strašně nevypadá. Ale i tam potřebujeme vědět, jak na to, a znát vzorečky nebo převody jednotek. Žák by ale věděl, proč a k čemu mu ta znalost je, a myslím, že by to vedlo i k odstrašákování matematiky jako takové.
LN Dal jste novému řediteli Cermatu nějaké konkrétní zadání kromě digitalizace přijímacích a maturitních testů?
Máme 21. století, ke kterému ta digitalizace a elektronizace určitě patří. Je dobře, že do čela Cermatu nastoupil člověk se zkušenostmi jak z informatiky, tak kyberbezpečnosti, která v takto rozsáhlém projektu hraje důležitou roli. Dalším úkolem bude samozřejmě zajištění hladkého průběhu nadcházejících státních maturit a jednotných přijímacích zkoušek na jaře 2023. Věřím ale, že vše proběhne v pořádku a bez problémů. Přiznám se, že názory ředitele Krejčího se mi v mnoha směrech zamlouvají. Má jasnou představu, kudy by se měla elektronizace maturit a jednotných přijímaček ubírat, a myslím, že i potřebný „drive“, aby tyto velmi složité změny uskutečnil.
LN Budou se přijímačky v příštím roce nějak lišit od těch letošních?
Přijímací zkoušky na jaře 2023 by měly proběhnout stejně jako na jaře tohoto roku. Ač jsem již o některých možných změnách hovořil, například že žák bude moci podat více přihlášek, to je otázka následujících let. A stejně tak elektronizace těchto zkoušek. Toto opravdu nelze uskutečnit ze dne na den.
LN Kdy myslíte, že by se mohlo testování prostřednictvím počítače stát skutečností?
Rád bych, aby to bylo v řádu let, dvou nebo tří. Věřím, že je to reálný termín, ale cesta nebude samozřejmě jednoduchá. Jde o to vymyslet systém, který by byl bezpečný a který by nikoho nediskriminoval či nezvýhodňoval. Také je potřeba, aby vše bylo řádně vyzkoušeno, což znamená, že bude muset proběhnout nějaká pilotáž. V tomto směru souhlasím s ředitelem Cermatu Krejčím, který řekl, že určitě ještě dva roky budou maturity i přijímací zkoušky probíhat všude tradičně. Třetí rok by se mohlo začít s testovacím provozem na vybraných školách. A od toho se bude odvíjet, kdy se takto budou testovat všichni a stane se to standardem.
LN A nevyšle novela příslušného zákona impulz k větším změnám těchto zkoušek?
Veškeré změny těchto důležitých zkoušek musí být projednány jak s odbornou veřejností, tak i s rodiči žáků a v neposlední řadě se musí hledat i politická shoda. Za posledních dvacet let zde zazněla spousta nápadů. Už ono samotné zestátnění maturit byl běh na dlouhou trať, dnes se naopak někteří ptají, k čemu taková státní maturita vůbec je a proč to už stálo tolik peněz. Stejně tak povinná maturita z matematiky, nejdřív ano, pak ne, studenti byli zmatení a nevěděli, s čím mají počítat. Takovým eskapádám bych se chtěl vyhnout.
Jak jsem řekl, určitě chci na toto téma zahájit debaty a věc někam konstruktivně posunout tak, aby si maturita udržela svou roli ve vzdělávacím systému, ale zároveň získala charakter, který si žádá 21. století.
Také se například zabýváme otázkou, zda nezačít testovat žáky devátých tříd tak, aby si ověřili své znalosti. Ty, kteří nemají ambici dále studovat, by pak jejich výsledky mohly přesvědčit, že naopak pro další studium předpoklady mají.
LN Ve velkých městech byl letos docela problém dostat se na čtyřleté gymnázium. Je to věc
zřizovatelů, tedy krajů, ale může s tím něco dělat i ministerstvo?
Navyšovat kapacity středních škol obecně se snaží všechny kraje, včetně Prahy a Středočeského kraje. Praha si nedávno zpracovala koncepci rozvoje čtyřletého gymnaziálního vzdělávání a postupně ji i realizuje, čímž navyšuje kapacity. Ministerstvo může v některých případech kapacity oborů v krajích při zápisu do rejstříku škol usměrnit, ale děje se tak většinou u víceletých gymnázií nebo vybraných oborů vyšších odborných škol. U čtyřletých gymnázií se to neděje. Je to opravdu věc zřizovatelů, tedy krajů.
LN Z vašeho týmu teď odešli bývalí ministři Robert Plaga a Petr Gazdík. Jak to vnímáte?
Jednoduše lze říct, že jsme se s panem Plagou názorově rozešli, ale zarazilo mne, že jsem se tuto věc dozvěděl až z jeho rezignačního dopisu. A to ani nehovořím o tom, že tento dopis četli někteří novináři ještě dříve, než jsem se k němu dostal já sám. Svého předchůdce ve funkci Petra Gazdíka, který jej v době svého ministrování prosadil do čela Národního akreditačního úřadu, v tomto dopise mezi řádky označil za trafikanta. Nedivím se, že pan Gazdík reagoval, jak reagoval, tedy že se místa v poradenském sboru vzdal také. Může mě to mrzet, ale nic s tím neudělám. Beru to jako fakt.
LN Byl jste při jmenování svého týmu pod tlakem koaličních stran?
Rozhodně ne. Je to poradenský sbor ministra školství, jde o odborné a nikoliv stranické nominace.
LN Vy jste řekl, že poradci nejsou placeni, ale to asi neplatilo právě o těchto dvou jménech...
Oba byli také členové kabinetu, což není to samé jako poradenský sbor. Poradci jsou neplacenou funkcí, pánové měli zkrácené úvazky v kabinetu. Náplní práce pana Plagy byla agenda související se Strategií 2030+, pan Gazdík pak měl na starosti agendu související s regionálním školstvím.
LN Co říkáte nápadu, s nímž přišli před časem Piráti, aby body z jednotné části maturity byly chápány jako informace, nikoliv ale jako posudek, tedy aby maturanta nediskvalifikovalo ani (extrémně) nula bodů? Rozumějme, aby šlo o zprávu o schopnostech studenta naměřených v daném testu, nic víc.
Je to určitě příspěvek do diskuse o proměně maturitní zkoušky. Jak jsem řekl, chci na toto téma vést diskusi napříč politickým spektrem, i s veřejností. Důležité je se podívat také do zahraničí, jak zkoušku podobné důležitosti řeší tam. Určitě chci tuto debatu začít co nejdříve tak, aby byla maturitní zkouška za pár let moderní nejen svým provedením, tedy elektronická, ale i svým obsahem.
V rámci revize RVP by samotné předměty měly do budoucna být spíše integrací různých oborů a tvořit smysluplné vzdělávací celky
Maturita by měla mít charakter, který si žádá 21. století. Zabýváme se i otázkou, zda nezačít testovat žáky 9. tříd, aby si ověřili znalosti.