Mám hlad po dalších trofejích
Novak Djokovič pošesté ovládl Turnaj mistrů a vyhlíží další sezonu
Trvalo dlouhé minuty, než si Novak Djokovič vítěznou trofej odnesl do šatny. Nejprve se radoval v hledišti se svými nejbližšími, po korunovaci se podělil o své pocity s publikem, vyslechl si poraženého finálového soupeře Caspera Ruuda a v tunelu pod tribunami turínské haly Pala Alpitour přijímal gratulace také od Zlatana Ibrahimovice, švédské fotbalové hvězdy AC Milán s balkánskými kořeny, a jeho manželky Heleny Segerové.
Neměl však kam spěchat, vždyť Srbové ve finálovém klání Davis Cupu nastoupí bez něho a závěrečné vyvrcholení sezony měl právě za sebou.
A zvládl ho bravurně. Turnajem mistrů prošel suverénně bez porážky, jediný set ztratil ve třetím duelu ve skupině s Daniilem Medveděvem. A především v nedělním finále zdolal Nora Ruuda za hodinu a půl 7:5, 6:3. „Rozhodly maličkosti. Oba jsme dobře podávali, Casper hrál ze začátku výborně. Zůstal jsem ale po celou dobu koncentrovaný. Jsem moc spokojený,“těšil se Djokovič.
V pětatřiceti letech v konkurenci především mnohem mladších vlčáků ukázal, že si stále udržuje vítěznou mentalitu. Prestižní podnik vyhrál už pošesté, čímž se vyrovnal Rogeru Federerovi, který před pár týdny ukončil kariéru. „Čekal jsem na to (vyrovnání rekordu – pozn. red.) sedm let, o to je dnešní výhra sladší,“pokračoval rodák z Bělehradu, který se zároveň stal nejstarším šampionem v historii turnaje a díky bezchybné jízdě si vysloužil nejvyšší jednorázovou odměnu v historii tenisu – 4 740 300 dolarů (přes 111 milionů korun).
Od covidové kauzy
Přitom letošní ročník začal pro aktuální světovou pětku jako ve zlém snu. Ve vleklé kauze mu kvůli odmítavému postoji k očkování proti covidu bylo znemožněno startovat na Australian Open a ze stejného důvodu pak přišel také na závěr léta o US Open. Vyhrál však wimbledonský grandslam, k tomu přidal tituly v Římě, Tel Avivu a Astaně, díky čemuž mezi nejlepší osmičkou sezony nakonec nechyběl.
„Byl jsem unavený z toho, že jsem musel čekat, jestli na turnajích budu hrát, nebo ne. Je to úleva a satisfakce,“podotkl Djokovič.
Vítěz jednadvaceti grandslamů, jenž byl rekordních 373 týdnů světovou jedničkou, se už dívá vstříc dalšímu roku, v němž by mohl atakovat maximum trofejí z velké čtyřky Rafaela Nadala (22) i opětovně usednout na nejvyšší příčku. Díky tomu, že na Australian Open nebude obhajovat žádné body, má pozici velmi dobrou. Navíc už nyní ví, že tentokrát mu úřady start v Melbourne blokovat nebudou.
„Nevím, co mi přinese budoucnost, ale vím, že to, co si uchovávám v hlavě, je obrovský hlad po tom, abych stále vyhrával trofeje,“prohlásil odhodlaně Djokovič. „Mám spoustu různých motivačních faktorů a momentálně mi žádná motivace nechybí. Samozřejmě všichni máme špatné dny nebo špatné týdny. Ale obecně mám ten pocit stále v sobě.“