Obézní Česko. Brzy doženeme USA
Do konce roku 2030 počet Čechů s obezitou naroste až na 35 procent. Kila navíc má nyní více než polovina
Začalo to nočním pomočováním a skončilo těžkým poškozením jater. Teprve patnáctiletý Tomáš trpí chorobou, která v Česku doposud trápila jen seniory: lékaři mu diagnostikovali cukrovku II. typu. Tedy onemocnění, které si lidé vypěstují sami nezdravým životním stylem.
„Není divu, školák nikdy nesportoval a základem jeho jídelníčku byla smažená jídla. Jeho váha se tak při výšce 175 centimetrů ustálila na 170 kilogramech,“popsala svůj nedávný případ z ordinace Štěpánka Průhová, docentka z Pediatrické kliniky pražské motolské nemocnice.
Tomášův příběh není ojedinělý. Obézních Čechů, kteří se potýkají se zdravotními problémy, skokově přibývá. Kila navíc už má podle statistik Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj celých 55,4 procenta Čechů. Pětina lidí pak má obezitu, což znamená, že podíl tuku v jejich tělech přesáhl 25 procent. A zhruba 1,5 procenta lidí trpí dokonce extrémní obezitou.
Do roku 2030 se navíc skupina tlouštíků ještě rozroste. „Zvedne se na 35 procent,“uvádí čerstvá zpráva poradenské společnosti KPMG, která se zabývá mimo jiné i zdravotní gramotností tuzemských obyvatel. Tak vysokou míru obezity mají jen v USA, kde jí trpí na 38,2 procenta lidí.
Čechů, kteří mají nevhodné stravovací návyky a staví jídelníček na velkém množství sacharidů a tuků, je podle KPMG ve srovnání s jinými Evropany výrazně víc. „Zatímco v Evropě tento poměr činí 17 procent, u nás je to asi 23 procent,“píše se ve zprávě. Už teď se přitom účet za řešení obezity šplhá k 37,3 miliardykorun.
Kromě přemíry cukru a smažených jídel mohou za centimetry v pase i potravinářská aditiva pro zlepšení chuti – už jen proto, že nutí strávníky sníst víc jídla. Některá navíc mohou mít podle nových výzkumů vliv na funkci střev a obezitu přímo podporovat.
Počty obézních lidí v zemích OECD
Obezitu přitom doprovázejí i další choroby: šedesát procent obézních lidí má cukrovku, pětina se potýká s vysokým krevním tlakem. U deseti až třiceti procent mohou kila navíc podpořit dokonce nádorové bujení.
„Klinické studie také naznačují, že uložený tuk může být zdrojem zánětu. Tuková tkáň je totiž protkaná imunitními buňkami, které se s přibývající hmotností stávají hojnějšími,“přidává další komplikaci „oplácaných“lidí profesor Jiří Ruprich z Centra zdraví, výživy a potravin při Státním zdravotním ústavu.
Účet za obezitu proto každým rokem roste. „Až deset procent českých zdravotnických nákladů souvisí s obezitou a jejími komplikacemi. Jsou to přibližně desítky miliard korun ročně,“vyčíslil nedávno výdaje za nezdravý život Čechů profesor Štěpán Svačina z Obezitologického centra při Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Podle studie, kterou loni zpracoval Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, ukrojí obezita z veřejných rozpočtů dokonce 37,3 miliardy korun. „Přímé náklady na léčení přitom činí 13,1 miliardy a tvoří tři procenta výdajů na zdravotnictví,“uvádí zpráva s názvem Sociální náklady na obezitu v České republice. Zákonodárci by proto měli podle lékařů situaci řešit.
Jiné zdanění? Raději kampaň
Vláda Petra Fialy (ODS) si původně takový závazek skutečně dala. Na doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) přijala akční plán, podle kterého se měly cenově zvýhodnit zdravější potraviny. Ovoce a zelenina měly být výrazně levnější – jejich daň z přidané hodnoty se měla snížit na pouhých deset procent. Naopak sazba pro cukr a slazené nápoje, které problém s obezitou prohlubují, měla výrazně poskočit.
„Analýza WHO jednoznačně ukázala, že vhodně navržené daně pro nápoje slazené cukrem vedou ke snížení jejich spotřeby. Jejich cena se ale musí navýšit nejméně o 20 procent,“uvedli ministři přímo ve svém akčním plánu z března tohoto roku. Jenomže pak resort od tohoto záměru couvl. „V tuto chvíli spíš připravujeme osvětové kampaně ke zlepšení životního stylu,“tlumočil aktuální postoj vedení ministerstva zdravotnictví jeho mluvčí Ondřej Jakob. Co konkrétně bude resort propagovat a jakou formou, se podle něj teprve tvoří.
Podle lékařů by přitom cenové zvýhodnění zdravějšího ovoce a zeleniny skutečně pomohlo. Zvlášť teď, když se blíží ekonomická recese a lidé se budou stále častěji poohlížet po co nejlevnějším jídle.
„Obecně totiž platí, že méně majetné vrstvy obyvatelstva upřednostňují takové potraviny,
Umělé přísady
Kolik stojí obezita?
procenta procent procenta procent procent Účet za obezitu každým rokem roste. Z veřejných rozpočtů ukrojí obezita dokonce 37,3 miliardy korun. miliardy miliardy
z toho:
procenta procenta procenta miliardy miliardy
kterými si zajistí vysoký energetický příjem za málo peněz. Volí tedy výrobky s vysokým obsahem sacharidů, jako jsou obilniny, brambory nebo rýže,“vysvětluje profesor diabetologie Milan Kvapil. Jenomže právě po těchto potravinách se podle něj nejlépe tloustne. Naopak dražší suroviny, jako je maso, ovoce a zelenina, podle něj chudší lidé často vynechají. „Výsledkem je, že naberou centimetry v pase,“pokračuje lékař.
Debata by se podle něj měla vést také o některých potravinářských aditivech pro zlepšení chuti. „Těmito umělými přísadami totiž chtějí výrobci povzbudit náš apetit zkonzumovat co nejvíce jejich výrobků,“říká profesor Kvapil a dodává: „A zjevně jim to funguje, já sám mám co dělat, abych si ve fastfoodu nedal rovnou tři hamburgery, když už tam jednou za rok zavítám,“dodává. Některé z těchto chemických látek přitom mohou podle výzkumů změnit střevní bakterie či mikrobiom, což v extrémních případech vede až ke střevním zánětům, metabolickému syndromu a obezitě.
Obezitologové proto připravili alespoň speciální edukační web Tloustneme.cz a založili spolek Zastavme nadváhu a obezitu. Snaží se také sami vytvořit celostátní síť odborníků různých specializací, kteří by se lidem s nadváhou věnovali.
„Kromě apelu na hubnutí je totiž důležité zabránit i tomu, aby lidé skončili v rukou nevěrohodných výživových poradců nebo výrobců ‚zaručených‘ doplňků k hubnutí,“vysvětlil Jiří Suchý z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, který iniciativu podpořil.
Kvalifikovaný lékař může podle diabetologa Martina Frieda doporučit pacientovi správný postup – tedy nejenom vhodný pohyb a změnu jídelníčku, ale také případnou další léčbu. Většinou podle něj jde o užívání speciálních přípravků nebo chirurgický výkon. „Mezi nové trendy patří třeba spojení tenkého střeva stranou ke straně nebo takzvaná plikace žaludku, při které se lidem zmenší objem žaludku a sníží se také jeho schopnost se roztahovat,“vysvětlil. Lidem s indexem tělesné hmotnosti nad 35 zaplatí výkon dokonce pojišťovna.