Zimní uprchlíci

Evropa není připravena na další miliony Ukrajinců

Země starého kontinentu hlásí, že jsou přeplněny a nemohou přijmout další uprchlíky. Současně se ale na Ukrajině připravuje další až třímilionová uprchlická vlna. Navíc to jsou lidé, kteří potřebují útočiště možná více než část běženců z první vlny.

Nedávno před touto novou uprchlickou vlnou varoval ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu Hans Kluge. Na Ukrajině kvůli ruskému bombardování nemá pravidelné dodávky elektřiny a tepla asi deset milionů lidí, chybí léky a nemocnice pracují jen částečně. Školy fungují v nouzovém režimu, roste nezaměstnanost. V takové situaci se podle Klugeho mohou miliony lidí vydat do Evropy, kam už předtím zamířily zhruba čtyři miliony uprchlíků.

Jenže evropské země hlásí, že už nemají další kapacity na ubytování nových uprchlíků. Problém mají třeba Irsko, Belgie, ale i Německo. Česko má podle ministra vnitra Víta Rakušana kapacity pro nově příchozí vyčerpány. Přitom Slovensko počítá s případným přílivem až 700 tisíc lidí a u nás to může být půl milionu. Půjde převážně o ženy s dětmi a lidi staré a nemocné, což bude znamenat ještě větší zátěž, než jakou byla jarní vlna uprchlíků. Navíc vzhledem k vysokým cenám energií bude i dražší se o běžence postarat.

Uprchlické vlně se přitom dá stěží zabránit. Ukrajinské úřady sice vyzývají obyvatele, aby si nakoupili teplé svetry a deky, aby přežili zimu, ale to nepomůže. Oprava elektrické sítě a některých elektráren, i pokud Kyjev dostane výraznou pomoc ze zahraničí, se zřejmě do konce roku stihnout nedá. Evropě nezbývá, než se o uprchlíky postarat. Zatím je alternativou jen masivní dovoz naftových generátorů a ohřívačů na Ukrajinu či vybudování nouzových uprchlických táborů přímo na Ukrajině. Není přitom jisté, zda je cokoliv z těchto alternativ technicky možné a zda by to nebylo ještě dražší a náročnější, než uprchlíky přijmout v Evropě.