Opravdu jen Syrůčkovo Kocourkovo?

Ad LN 22. 11.:

Odhalený a opuštěný de Gaulle

Možná by bylo přesnější nazvat událost pravým jménem: vážný diplomatický incident doprovázený prezidentovou zdravicí a posvěcený kardinálem Dukou. V článku Ivety Křížové chybí některé základní informace a zamyšlení nad okolností, že první (!) pražský památník Charlese de Gaulla byl připravován jako skoro soukromá záležitost několika osob či osobností.

A tak nezbývá než se ptát. Vědělo ministerstvo zahraničí o této několik let se vlekoucí záležitosti? Proč prezidentská kancelář nealarmovala příslušného ministra ihned poté, co se dozvěděla o odmítavém postoji francouzské strany? Napadlo někoho informovat předsedu vlády? Proč se organizátoři nerozhodli slavnostní instalaci busty odložit, když došlo k tak závažným překážkám důstojné instalace památníku (na prvním místě k odmítnuté účasti francouzské strany)? Vždyť 132. výročí není tak významné jubileum, aby se nenašla jiná vhodná příležitost po zdárném vyřešení všech problémů.

A kdo byli vlastně organizátoři celého podniku trvajícího od roku 2017? Kardinál Duka a Andrej Babiš s tichým souhlasem Miloše Zemana a příslibem jeho účasti na oficiální ceremonii navzdory stanovisku francouzského velvyslanectví? Koruna všeho? Sídliště Barrandov jako místo k uctění zásluh někdejší hlavy Francouzské republiky o československou věc.

Člověku zůstává rozum stát. To je víc než Kocourkovo! A kdo bude řešit (či – v diplomatickém žargonu – žehlit) malér, jehož stín bezpochyby padá na Českou republiku jako stát? To už asi bez vlády nepůjde! Kéž by se to aspoň obešlo bez komentářů zahraničních médií. Vilém Prečan, historik