Čechy kosí rakovina. Zbytečně
Češi zanedbávají prevenci. Třeba na test, pomocí kterého mohou lékaři odhalit rakovinné bujení ve střevě, přijde jen asi třetina lidí. Ročně na něj přitom zemře 3,5 tisíce pacientů. Stát proto vymýšlí, jak je do ordinace dostat. Pomoci by měly bonusy či domácí testy.
Odeberte si vzorek stolice a pošlete ho do centrální laboratoře. Takový pokyn dostalo během posledních dvou let deset tisíc Čechů. Dopis spolu se zkumavkou našli přímo v poštovní schránce. Ministerstvo zdravotnictví se tak rozhodlo bojovat proti rakovině tlustého střeva a konečníku.
Češi totiž stále boj s těmito nádory prohrávají. Tumory střeva si v tuzemsku každoročně vyžádají kolem 3,5 tisíce obětí – zemře na ně téměř polovina všech nemocných. „Úmrtnost se daří snižovat jen velmi pomalu. A to přesto, že pojišťovny lidem posílají pozvánky k preventivnímu vyšetření u lékaře,“říká šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Jen během dvou sledovaných let podle něj dostalo avízo více než 3,7 milionu lidí, k vyšetření se ale nakonec vydala pouze třetina z nich.
S neochotnými pacienty nehnou ani praktičtí lékaři, kteří by je měli začít úderem padesátky preventivně testovat. Podle Duška se k tomu totiž část doktorů nemá. „Z našich dat vyplývá, že test lidem nenabízí asi dvacet procent ordinací,“řekl LN. Vyšetření, jež by mohlo odhalit jednoho z největších zabijáků mezi Čechy, tak ročně podstoupí ani ne třetina lidí.
Děje se to dokonce i u takových pacientů, kteří už se v minulosti s rakovinou léčili. „Měli jiné nádory, přežili je a chodí na kontroly. Přesto jim během této doby vyrostl další tumor ve střevě a nikdo na to včas nepřišel. Nikdo je na screening kolorektálního karcinomu neposlal,“připomíná šéf zdravotnických statistiků a doplňuje: „Tito pacienti už jsou přitom rakovinou vyděšení, takže by měli být ochotní toto vyšetření podstoupit.“
Může za to lékař, či pacient?
Ústav, jemuž šéfuje, si proto chce na praktické lékaře posvítit. Ve spolupráci s vedením resortu začal zkoumat, proč jim tolik rizikových pacientů proklouzne mezi prsty. To potvrzuje i mluvčí ministra zdravotnictví Ondřej Jakob.
Jak se chodí na prevenci
Obálky se zkumavkou – pilotní projekt
„Tento problém v současnosti opravdu analyzujeme,“napsal LN. Jakmile bude vysvětlení na světě, chce úřad vymyslet takovou sadu opatření, která by zájem o testování střeva a konečníku navýšila, a to ze strany lékařů i jejich pacientů.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jsou ve hře například různé odměny pro pojištěnce, kteří se pravidelných prevencí účastní. „Lidé by mohli čerpat reálné výhody za to, že se starají o své zdraví,“řekl Válek bez bližšího určení.
Jenomže samotní lékaři se cítí striktním hodnocením statistiků dotčení. Podle místopředsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šubrta většina kolegů své pacienty do ordinace poctivě zve. Ne každý ale na toto pozvání slyší. Data jsou prý navíc zkreslená. „Nechci slovíčkařit, ale provést a vykázat není to samé,“uvedl Šubrt. Někteří lékaři se podle něj do hlášení statistiků nedostanou jenom proto, že udělají při vykazování nějakou administrativní chybu.
Další lidé se zase testu vyhnou proto, že si nechají udělat rovnou kolonoskopické vyšetření. Místo odběru stolice u praktika jdou přímo ke gastroenterologovi, který jim prohlédne celou sliznici střeva a konečníku. „Vyšetřená osoba se pak ve screeningové skupině neobjeví a vypadá jako nevyšetřená,“ říká Petr Šubrt. Pacient také může v některém roce „uniknout“tím, že test jednoduše spojí s preventivní prohlídkou. „Ta ale není – na rozdíl od testu – jednou za rok, ale jednou za dva roky,“připomíná lékař.
Praktiků se zastaly i pojišťovny. Například podle mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny Nicol Lenertové jsou na vině především sami pacienti. „Toto vyšetření navíc absolvují jen pojištěnci bez známek onemocnění. Jakmile má někdo potíže, už není vyšetřován v rámci screeningu, ale jedná se o sledovaného nebo léčeného pacienta v jiném režimu,“připomenula. To se podle ní může do statistik promítnout.
Mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová zase podotkla, že podle jejích dat testuje pacienty na rakovinu tlustého střeva většina praktiků. Pojišťovna je totiž motivuje, za každé takové vyšetření jim pošle peníze navíc. „Nejvyšší bonifikaci obdrží ten poskytovatel, který zapojí ve věkové skupině 50 až 80 let do screeningu alespoň 60 procent jím registrovaných pojištěnců VZP,“uvedla.
Druhý největší zabiják
Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky je to ale pořád málo. Preventivní prohlídce se podle něj vyhnou tisíce českých pacientů, během pandemie se situace ještě zhoršila. Účast lidí chce zvednout nejméně o dvacet až třicet procent. „Množství nově zachycených tumorů totiž neklesá. Kolorektální karcinom je stále nejčastějším nádorovým onemocněním mužů. Po rakovině plic je to i druhá nejčastější příčina úmrtí na zhoubný nádor,“vysvětlil a doplnil: „Je důležité objevovat tyto tumory alespoň včas.“
Právě proto se spolu s pojišťovnami rozhodl vyzkoušet model obvyklý v Anglii nebo v Nizozemsku a poslat odběrné nádoby lidem přímo do schránek. „Lidé si pak sami v pohodlí domova odeberou vzorky a zašlou je zpět do laboratoře,“popisuje Ondřej Májek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Jakmile se stolice otestuje, pacienti dostanou zpětnou informaci: buď že jsou v pořádku, nebo že se mají okamžitě dostavit k lékaři.
Do pilotního projektu statistici vybrali záměrně takové pacienty, kteří se prevenci zarytě vyhýbají
Na jaké druhy rakoviny umírají Češi nejčastěji a na jakékoliv výzvy pojišťoven nereagují. „A dopadlo to dobře, celkem šestnáct procent z nich se skutečně nechalo vyburcovat a naplněné zkumavky poslali,“popisuje další z jeho kolegů Ondřej Ngo. Osm procent vzorků pak vykazovalo skryté stopy krve. Jejich majitele proto laboratoř vyzvala k dalšímu vyšetření. „Možnému úmrtí na rakovinu tlustého střeva a konečníku se tedy v rámci pilotního projektu vyhnulo 122 lidí. To je pozitivní, protože každý zachráněný život se počítá,“uvedl Ngo.
Pokud totiž lékaři odhalí tumor v pokročilém stadiu, může to mít pro pacienta fatální následky: rakovinu se nemusí podařit vyléčit. Systém také zbytečně přijde o miliardy. „Protože čím dříve jsou nádory odhaleny, tím je jejich léčba snazší a levnější. U tumorů v prvním stadiu většinou postačí operace, takže celá léčba vyjde na desítky tisíc korun. Naopak pozdní stadia rakoviny jsou velmi drahá. Vyžadují chemoterapii a radioterapii, které stojí stovky tisíc i miliony korun,“potvrzuje profesor Jan Žaloudík z brněnského Masarykova onkologického ústavu.
Jestli budou lidem chodit domácí testy do schránek dál, se ale ještě uvidí. „Vyhodnocujeme ještě jejich nákladovou efektivitu,“uzavřel Ladislav Dušek.
Během dvou sledovaných let dostalo avízo více než 3,7 milionu lidí, k vyšetření se nakonec vydala jen třetina z nich